“Elektronická evidence tržeb: Fámy a fakta o chystané legislativě”, tak se jmenuje informační brožura k elektronické evidenci tržeb (EET), kterou před několika dny vydal ve své režii ministr financí Andrej Babiš. Ten sice v úvodním slovu brožury píše, že chce rozptýlit některé lži a fámy, které se s EET pojí, zároveň však v brožuře sám uvádí některé fámy, které prezentuje jako fakta. Týká se to hlavně informací, které mají být odesílány na finanční úřady a také předpokládaných přínosů a nákladů.
Brožura je Babišova soukromá iniciativa
Andrej Babiš vydal před několika dny brožurku, kde je dle jeho slov “všechno podstatné o EET.” Jak Babiš doplnil na sociálních sítích: Na tohle téma bylo dosud napsáno snad ještě víc nesmyslů než o mně samotném.
Brožurku vydal jak v elektronické podobě a k dispozici ji dal na server Uloz.to, tak v tištěné, kterou rozdával v pátek v centru Prahy ve vestibulu metra. K brožurkám navíc Babiš dával i koblihy. Vydání brožury o EET proběhlo v Babišově režii a ministerstvo se na něm nepodílelo. Brožura je zcela soukromou iniciativou pana ministra a ministerstvo financí o ní nemá žádné informace,
uvedla serveru Podnikatel.cz Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Udělal jsem brožurku, kde je vše podstatné o EET. O něm koluje ještě víc nesmyslů než o mně: http://t.co/SAxPYWABvP pic.twitter.com/9BXmp4sQ1K
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 18. Září 2015Fámy, nebo fakta?
Brožura nese název “Elektronická evidence tržeb: Fámy a fakta o chystané legislativě”, a dle Babiše má rozptýlit “některé lži a fámy, které se na nás denně valí z elektronických médií”. Elektronická evidence tržeb je převratný systém, který má jeden hlavní cíl: narovnat podnikatelské prostředí v České republice. Má zajistit, aby ti, kteří neplatí daně, neměli výhodu oproti poctivým živnostníkům a podnikatelům. Vedlejším, ale neméně důležitým efektem pak bude lepší výběr daní,
píše se v úvodu brožury.
Čtěte také: Stát zaplatil 200 tisíc korun za studii k #EET firmě, kterou prověřuje policie
Hned toto tvrzení je však sporné. V důvodové zprávě k zákonu o evidenci tržeb se totiž píše, že hlavním cílem je něco jiného. Konkrétně tím má být získání informací, které zabezpečí lepší správu daní (zejména daní z příjmů a daně z přidané hodnoty).
Na straně 11 brožury je pak uveden příklad, jak bude po zavedení EET vypadat účtenka a jaké informace obdrží finanční úřad. Již při prvním čtení zákona ve sněmovně přinesl Andrej Babiš obří makety účtenek a informací, které v rámci EET dostane finanční úřad. Data na maketách však neodpovídala navrhovanému zákonu a řada povinných údajů na nich chyběla. V brožuře se již Babiš polepšil, přesto se chyb úplně nevyvaroval. V případě údajů uvedených na účtence je jeho ukázka již v souladu se zákonem, údaje posílané na finanční úřad ale stále neodpovídají. V Babišově brožuře totiž chybí, že berňák dostane ještě informace o provozovně, ve které je tržba uskutečněna.
Čtěte také: Týkají se vás e-tržby? Čtěte, čím vším se budete muset berňáku „pochlubit“
Náklady a výnosy stále na vodě
Na straně 23 se pak nachází kapitola, která uvádí, kolik EET bude stát a kolik přinese. Je zde stejně jako v důvodové zprávě uvedeno, že investiční náklady na vybudování IT systému elektronické evidence tržeb jsou odhadovány na maximálně 370 mil. korun a náklady na provoz a správu IT do 170 mil. korun ročně. V brožuře však chybí další náklady ve výši 70 milionů korun ročně (zřízení a provoz technických modulů sloužících k umožnění účasti veřejnosti na kontrole dodržování povinnosti evidence tržeb – centra pro komunikaci prostřednictvím textových zpráv za využití mobilního telefonu za účelem ověření platnosti jedinečného kódu transakce obsaženého na vystavené účtence, volitelné vyšší zabezpečení systému pro uživatele, vybavení kontrolních pracovníků, kontrolní nákupy atd.), o kterých hovoří důvodová zpráva a také na náklady služby pro veřejnost, především na PR a call centrum, které se dle důvodové zprávy budou pohybovat okolo 60 mil. Kč ročně. V důvodové zprávě se rovněž počítá s administrativními náklady, především pak s náklady spojenými s najmutím nových pracovníků. Podle studie společnosti BDO by tyto náklady mohly činit až 250 milionů korun ročně.
Čtěte také: Vyčíslení nákladů a přínosů #EET kulhá na obě nohy, stojí na odhadech z odhadů
Na téže straně brožury je rovněž uvedeno, že za pět let vybere stát jen z prvních dvou sektorů (pohostinství a obchod), které se do evidence tržeb zapojí, podle odhadu navíc až 60 miliard korun (12 mld. korun ročně) a že jde o konzervativní odhad. Jak ale dokazují důvodové zprávy k jednotlivým verzím zákona, nejde o konzervativní odhad, nýbrž spíše o zbožné přání. V aktuální důvodové zprávě je uvedeno: Při současném zastoupení plátců DPH v těchto dvou sektorech a při aplikaci průměrné sazby DPH za rok 2013 lze očekávat, že dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE 47), by mohl činit cca 4,9 mld. Kč a za sektor stravování a pohostinství (NACE 56) by dodatečný příjem na DPH mohl činit 0,8 mld. Kč. Celkový reálně dosažitelný dodatečný příjem z DPH a daně z příjmu pouze za dva výše uvedené sektory by tak mohl být cca 12,5 mld. Kč.
Jenže s celkovou částkou 12,5 mld. Kč počítalo ministerstvo v první verzi zákona, kdy se EET měla dotknout více než půl milionu podnikatelů. Původně zmíněný odstavec v důvodové zprávě vypadal: Při současném zastoupení plátců DPH v těchto dvou sektorech a při aplikaci průměrné sazby DPH za rok 2013 lze očekávat, že dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod, kromě motorových vozidel (NACE 47), by mohl činit cca 4,9 mld. Kč a za sektor stravování a pohostinství (NACE 56) by dodatečný příjem na DPH mohl činit 0,8 mld. Kč. Celkový reálně dosažitelný dodatečný příjem pouze za dva výše uvedené sektory by tak mohl být cca 5,7 mld. Kč.
Aktuálně nicméně ministerstvo počítá s tím, že se EET bude týkat “jen” cca 250 tisíc podnikatelů, tedy méně než poloviny. Odhad celkových daňových příjmů se však nijak nezměnil. V neposlední řadě není též bez zajímavosti, že zatímco náklady zmiňuje brožura jen některé a vždy za jeden rok, u přínosů jde rovnou o odhadované přínosy za 5 let.
ČLÁNKY DO MAILU