Babišova data o nárůstu tržeb? Věštění z kávové sedliny by dalo přesnější čísla

Bohužel pro ministra se totiž našli tací, které zajímalo, jak k nárůstu o 100 % ministerstvo došlo. Díky tomu se objevily trhliny, jelikož se začalo ukazovat, že některá z dat, která ministerstvo prezentovalo, byla dělána odhadem a zavádějícím způsobem. Aby toho nebylo málo, tak vyjádření ohledně metodiky nebyla konzistentní a v průběhu času se několikrát změnila.

Při bližším pohledu nedávají podrobnější statistiky ministerstva smysl, jelikož by ukazovaly, že nejvíce (v relativním vyjádření) na tržbách šidí největší hráči na trhu, což nedává příliš smysl. Definitivní vyvrácení ministerských čísel pak přinesly údaje Českého statistického úřadu, dle kterých stouply tržby v segmentu ubytování a pohostinství meziročně jen o 15,7 %.

Náhodný vzorek nebyl náhodný

První otazníky vyvolalo už vyjádření ministerstva, podle kterého se finanční správa v lednu 2017 podrobně zaměřila na náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, což představuje asi 4 % subjektů z první vlny. Tento stejný vzorek prý vykazoval v průběhu prosince 2015 tržby 263,6 mil. Kč a v prosinci 2016 vykazoval tržby 527,4 mil. Kč. Vzorek 4 % lze však z hlediska statistických zkoumání považovat za vysoce vypovídající podíl. Připomínáme, že drtivá většina statistických výzkumů je běžně zpracovávána na zlomcích procenta celého souboru a statistická odchylka se i tak pohybuje v jednotkách procent, komentoval Michal Žurovec, mluvčí ministerstva.

Podmínky pro zařazení do skupiny, z níž měl být vybrán náhodný vzorek, byly dvě:

1. Existují u nich údaje za oba dva roky.
2. Podnikají pouze v oblasti spadající do první vlny e-tržeb.

Argumentace, že vzorek 4 % je dostatečný, však není správná. Ve statistice nejde o to, kolik procent tvoří vzorek, ale jak je absolutně velký. Pokud byste měli v populaci 1000 lidí a udělali výzkum na 40 z nich, nic relevantního nezjistíte. Naopak, když uděláte výzkum na 40 000 z 10 milionů, jde zase o zbytečně velký vzorek a neřekne vám prakticky nic víc než výzkum na vzorku 5000.

Čtěte také: Nárůst tržeb v hospodách po zavedení #EET? Babiš vycházel jen z malého vzorku

Jak navíc zjistil server Podnikatel.cz, situace se má trochu jinak. Ministerstvo totiž nakonec potvrdilo, že nešlo o náhodný vzorek 1600 restaurací a hotelů, nýbrž o všechny hotely a restaurace, které splnily předem stanovená (a výše uvedená) dvě kritéria. Počet subjektů, které tyto dvě podmínky během zpracovávání analýzy (leden 2017) splňovaly, je roven číslu 1559, uvedl serveru Podnikatel.cz Žurovec.

Pokud ale předem stanovíte kritéria, která splní jen 4 % ze všech subjektů, nejde o náhodný vzorek a výsledky tohoto segmentu nemusí odpovídat celkovému výsledku tržeb. Problém omezené reprezentativity leží v tom, že daná skupina podniků může být, z hlediska obratu, používání EET a dalších věcí souvisejících se zjišťovanými skutečnostmi, velmi specifická. Čísla z ní tedy nelze vztahovat na celý segment.

Subjekty, které kombinují více činností, například již častěji mohly vést elektronickou evidenci či mohly mít vyšší obrat a nemuselo mezi nimi dojít k takovému nárůstu tržeb a podobně. Pro představu je to podobné, jako byste dělali výzkum postojů žen ke kosmetice a abyste si byli jistí, že zpovídáte ženy, vybrali byste ty s dlouhými vlasy na podpatcích. Jejich postoje ke kosmetice s těmito věcmi mohou souviset a nikdy si nebudete jisti, zda reprezentují všechny ženy.

Měsíční tržby za rok 2015 nebyly u většiny podnikatelů k dispozici

Najdou se ale i další metodické „majstrštyky“. Jak totiž ukazují data MF ČR, 959 z celkových 1559 podnikatelů měli tržby do 1 milionu korun, čili se nemusí stát plátci DPH. Většina z nich plátci skutečně nejsou, což potvrzovali ještě před zavedením EET i zástupci Asociace hotelů a restaurací. Nabízí se proto otázka, jakým způsobem zjistilo ministerstvo financí u těchto firem jejich tržby za prosinec 2015.

Z přiznání k dani z příjmů ani z účetní závěrky totiž měsíční tržby nelze zjistit. Ministerstvo samo tvrdí, že vycházelo jak z údajů z daňových přiznání k DPH za prosinec 2015, tak z daňových přiznání za rok 2015 jako celku, děleném na měsíce a očištěné o sezónní vlivy. Jakým způsobem očišťovalo o sezónní vlivy, však již ministerstvo nebylo schopné odpovědět. Podle všeho, alespoň u podnikatelů s tržbami do 1 milionu korun, vzalo roční tržby a vydělilo je prostě 12. Toto číslo však rozhodně není přesné.

Podrobná data nedávají smysl

Když se navíc podíváte na údajný nárůst tržeb dle výše obratu, nedávají čísla příliš smysl. Nejvíce by dle nich totiž vzrostly (i procentuálně) tržby u podnikatelů s obratem nad 5 milionů, tedy těch největších. U nich měly tržby stoupnout o 142 %, zatímco u nejmenších podnikatelů s tržbami do 1 milionu jen o 71 %. V segmentu od 1 milionu do 2 milionů pak ministerstvu vyšlo zvýšení tržeb jen o necelou třetinu.

Zdroj: MF

Že by ale zrovna velké firmy šidily tržby, není příliš pravděpodobné, jelikož mají dostatek jiných možností, jak mohou optimalizovat a snížit daňovou povinnost. Ostatně Andrej Babiš by o tom mohl sám dlouhosáhle vyprávět. Není to navíc pravděpodobné ani kvůli tomu, že všechny velké firmy patří mezi plátce DPH, musí podávat přiznání k DPH a už rok také kontrolní hlášení. Že by například velké hotely krátily tržby, považuje za nesmyslné i Václav Stárek, šéf Asociace hotelů a restaurací ČR, podle kterého prakticky všichni velcí hráči evidenci dlouhodobě vedou, zpravidla kvůli zahraničním vlastníkům.

Data ČSÚ ukázala něco jiného

Mnohem větší smysl tak dávají data Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých došlo v prosinci 2016 ve sledovaném segmentu ubytování, stravování a pohostinství k meziročnímu nárůstu tržeb o 15,7 % v běžných cenách a o 7,6 % ve stálých cenách. Metodika ČSÚ je navíc podrobně popsána a odpovídá metodice předepsané Eurostatem.

Zjišťování tržeb ve službách vychází z výsledků měsíčního výběrového šetření, které pokrývá celý segment obchodu a služeb. Šetření je založeno na stratifikovaném proporcionálním výběru, kdy největší podniky jsou šetřeny plošně a na menší podniky s počtem zaměstnanců nižším než 20 je uplatněn výběr s dopočtem na základní soubor. Oporou pro dopočet je přitom Registr ekonomických subjektů, díky kterému má úřad podrobné informace o celkovém množství podniků.

Pokud se tak na metodiku ministerstva financí a finanční správy podíváme detailně a souhrnně, nezbývá než konstatovat, že věštění z kávové sedliny by asi dalo relevantnější data.