Že patří nový ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO) mezi nejbohatší tuzemské podnikatele, není žádným tajemstvím. Babiš však už dávno nezaměřuje své aktivity pouze do zemědělství skrze kolos AGROFERT, nýbrž podniká i v řadě dalších oblastí. Přinášíme pohled do Babišova impéria a přehled jeho činností.
Babišův základ: Potraviny a biopaliva
Ilustrační obrázek
Babiš rovná se především firma AGROFERT (dle obchodního rejstříku je Babiš jediný akcionář společnosti). AGROFERT se ale nerovná již pouze podnikání v zemědělství. V současnosti holding AGROFERT ovládá přes 200 firem a zasahuje jak do zemědělství a potravinářství, tak do chemického průmyslu, médií a dalších oborů. Koncern v sobě fakticky sdružuje jednotlivé články řetězce výroby potravin. Začíná u jejich rostlinné a živočišné výroby, včetně výroby hnojiv, osiva a distribuce zemědělské techniky. Někteří si už možná ani nevzpomínají, že původní firma Agrofert s.r.o., která byla založena v roce 1993, se původně výhradně zabývala obchodem s hnojivy na českém trhu. V dnešní době ale AGROFERT též zajišťuje zpracování v masokombinátech, mlékárenských a pekárenských závodech. Část rostlinné produkce navíc míří na výrobu biopaliv, která se musí od poloviny roku 2007 povinně přimíchávat do pohonných hmot.
Právě přimíchávání biosložky do paliv prolobboval podle kritiků právě Andrej Babiš. Evropská unie (EU) sice stanovila cíl do roku 2020 zvýšit podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na 10 %, v posledních letech však od něj začíná ustupovat. Aktuálně EU počítá s tím, že by od roku 2020 zrušila všechny státní dotace na pěstování suroviny pro výrobu biopaliv. EU rovněž snížila celkový požadovaný podíl biopaliv. Faktem nicméně zůstává, že v současnosti musí činit podíl biopaliv v Česku 4,1 % u motorových benzínů a 6 % u motorové nafty. Babiš tak na povinném přimíchávání biosložek vydělává stovky milionů korun ročně. Jak sám totiž uvedl před dvěma roky, řepku pěstuje asi na 16 000 hektarech, což představuje 16,4 procenta z obhospodařované půdy Agrofertem. Vzhledem k tomu, že Babiš nyní sedí ve vládě, jen stěží se dá předpokládat, že by prošla legislativa, která by podíl biopaliv omezila. Stejně tak jen těžko mohou klesnout dotace pro zemědělce, samotný AGROFERT (a jeho dceřiné společnosti) totiž ročně inkasuje na dotacích několik miliard korun ročně.
Se zemědělstvím se úzce pojí i sektor potravinářství, ve kterém Andrej Babiš zaujímá rovněž významnou roli. Vlastní třeba Kostelecké maso a uzeniny, Vodňanskou drůbež nebo Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí. Abychom nezůstali jen u živočišných výrobků, AGROFERT též vlastní mlékárny OLMA a Hlinsko a společnost PENAM, která je druhým největším producentem pekárenských výrobků. Ne nadarmo se proto už polští potravináři obávají, jak bude situace v českém potravinářském segmentu v příštích letech vypadat. Takřka pětina prodávaných potravin v Česku totiž pochází z Polska a Poláci se obávají, že Česko se polské potraviny pokusí omezit, a to například pomocí zpřísnění kontrol dovozů nebo antikampaní. Největší znepokojení nebudí to, že se Babiš stal českým vicepremiérem, ale samotná koaliční smlouva mezi českými stranami. Píše se v ní, že na českém trhu je nutné vytvořit prostor pro domácí výrobky,
uvedl pro polský týdeník Wprost Andrzej Gantner, šéf Polského svazu výrobců potravin.
Babiš má vliv i v médiích a chemickém průmyslu
Od minulého roku platí, že Andrej Babiš má výrazný vliv v mediální sféře. Zakoupil totiž skupinu MAFRA, která vydává třeba Lidové noviny nebo deník DNES, včetně jejich internetových verzí. Na počátku letošního roku přidal Babiš navíc do svého impéria rádio Impuls a spekuluje se o koupi jedné z velkých tuzemských soukromých televizí, tedy buď Novu, nebo Primu. Kromě medií pronikl Babiš v loňském roce i do dopravy, kdy se rozhodl zajistit si vlastní dopravu pro většinu svých potravinářských firem. Vše má zajistit Babišova firma AGF Food Logistics. Podle šéfů by tato firma do budoucna ráda nabízela logistické služby také dalším společnostem.
Další relativně novou Babišovou akvizicí se staly firmy Wotan Forest a Uniles, které patří mezi největší hráče v oblasti lesnictví a dřevozpracovatelském průmyslu. Přestože šéfové společností tvrdí, že se nebudou ucházet o veřejné zakázky za každou cenu, zakázky od Lesů ČR netvoří v jejich rozpočtu rozhodně bezvýznamnou položku. Wotan Forest navíc kritizuje způsob zadávání zakázek, jak je v posledních letech realizovaly Lesy ČR. Zda a jak se veřejné zakázky Lesů ČR pod tlakem Andreje Babiše změní, se ukáže v následujících měsících a letech.
V neposlední řadě Babiš disponuje významnými firmami v chemickém průmyslu. Má například pardubickou chemičku Synthesia, přerovskou chemičku Precheza nebo firmu na zpracování surového dehtu a benzolu DEZA. V Německu pak Babiš vlastní chemičku SKW Piesteritz. Právě německá chemička tvoří jednu z mnoha částí Babišova zahraničního byznysu. Kromě Německa má firmy v Maďarsku, Polsku nebo Nizozemí.
Zamíří Babiš do bankovního sektoru?
Jak ukazuje výše zmíněný přehled, který není zdaleka úplný, záběr Andreje Babiše je skutečně široký. Na podzim loňského roku se navíc objevily informace, že by rád zamířil také do bankovního sektoru, konkrétně se mluvilo o LBBW Bank. Vzhledem k tomu, že aktivity AGROFERTu úvěrují banky, dává takovýto krok z hlediska Andreje Babiše smysl. Na závěr se sluší dodat ještě jednu aktualitu. Podle informací deníku Insider se ministerstvo financí snaží převzít plnou kontrolu nad Českou exportní bankou a státní exportní pojišťovnou EGAP.
ČLÁNKY DO MAILU