V byznysu se Jan Horešovský pohybuje už 17 let, nyní byl donucen přemýšlet o zavření jedné ze svých provozoven. Jak říká, podpora vlády je pro jeho typ podnikání na nic a vládní opatření jsou nepromyšlená.
Honzo, vy jste původem daňový poradce, přesto se v roce 2003 pustil do podnikání. Pro jaký typ byznysu jste se tehdy rozhodl?
Začal jsem provozovat vinný sklep v Míšeňské ulici u Karlova mostu. Organizovali jsme degustace vín z Moravy a Čech, a to tím způsobem, že jsem zval vinaře do Prahy, aby se představili Praze.
Tyto degustace a prezentace se konaly jednou až dvakrát týdně, pořádali jsme také výstavy vín, košty apod. V roce 2009 jsme pak otevřeli na stejném místě vinařský Hotel Pinot a otevřeli Vinograf v jeho dnešní podobě.
Před sedmi lety jsem pak otevřel s kolegy a ve spolupráci se svým společníkem Liborem Winklerem Vinograf na Senovážném náměstí a ukončil praxi daňového poradce.
Vinograf na Senovážném náměstí je největší vinný bar v Česku, je patnáctý nejlepší v Evropě, disponuje teplou kuchyní a na skladu má stovky vín. Jsme součástí gastronomické špičky v ČR.
I přes tyto velké úspěchy vás současná covidová situace těžce zasáhla. Co se vlastně stalo?
Tato doba natvrdo ukázala, jak relativní je pojem „lukrativní lokalita“. Zmizením turistů se projevil fakt, že centrum Prahy je opuštěnou oblastí, kde nebydlí lidé a jsou tam jen turisticky zaměřené služby.
Na Malé Straně jsme aktuálně na 20 procentech běžných tržeb, což nestačí ani na fixní náklady. Pro tyto lokality je také smrtící fakt, že všechno (nejen služby) je nastaveno na stav konjunktury před krizí. To se týká i nájemních smluv a dalších nákladů. Myslím, že majitelé budou muset zásadně přehodnotit svůj pohled na hodnotu nemovitosti.
Nás to každopádně donutilo k tomu, že zřejmě budeme muset dočasně uspat nebo úplně zavřít provozovnu právě na Malé Straně. Ještě jednáme s pronajímatelem nemovitosti a podle toho se nakonec rozhodneme.
Závazky vůči dodavatelům a partnerům se nám od března do července nahromadily tak, že už je nemáme z čeho hradit a externí financování bankou nám bylo odmítnuto. Přitom naše ekonomická historie je zdravá, což ale bohužel u bank není žádný argument.
Jarní vypnutí ekonomiky ale vláda ospravedlňovala ochranou zdraví obyvatel. Jak tedy zpětně hodnotíte jednotlivá vládní opatření, která se této ochrany týkala?
Vládní opatření rozdělují společnost na dva poměrně nesmiřitelné tábory. Naše stanovisko je: opatření jsou nutná, zdraví lidí je zásadní, ale věc není černobílá. Neznamená to, že priorita zdraví lidí zmenšuje důležitost ostatních aspektů. Bohužel opatření působí naprosto neseriózně a nepromyšleně, když nejsou nijak vysvětlována a opřena o realistické údaje. Zatím vše, co bylo zavedeno, bylo učiněno na základě dojmů a obav, které mohou, ale nemusí být podložené.
Vláda si usnadňuje situaci zaváděním paušálních řešení. Tím zásadně poškozuje živobytí lidí a jediné, co to ospravedlňuje, je obecný strach z nebezpečí. To ale rozhodně nestačí. Chaos, který vláda svými neustále se měnícími postoji do společnosti zanáší, si dokážeme zařídit sami, od vlády musíme chtít víc.
Vy jste naznačil, že vládní opatření nebyla dostatečně vysvětlována. Jak z pohledu podnikatele hodnotíte vládní komunikaci?
Nejvíce mi vadí, že komunikace je naprosto nekompetentní. Vyvolává dojem, že si premiér Andrej Babiš okolo sebe drží lidi, kteří nemají schopnost a sílu samostatného rozhodování. Jejich názory premiér nebere v úvahu a má právo veta. I když pominu jeho vulgární styl, je toto řízení státu naprosto neudržitelné.
Jak by vláda tedy podle vás měla postupovat jinak?
Vláda si koupila pohodu za 500 miliard schodku rozpočtu a v létě bezstarostně užívala přesvědčení o vlastní dokonalosti. Premiér i jeho ministři se bili v prsa, jak jsme všechno zvládli, jak jsme v covidové situaci nejlepší. Přitom nedali na odborníky, kteří varovali přesně před tím, čeho jsme teď svědky.
Viním vládu z nekompetentního jednání. Máme ji tu od toho, aby přesvědčila své občany, že to, co dělá, je účelné a promyšlené. Nemůže ale čekat respekt, když sám premiér porušuje nařízení, kterými se musí řídit občané, a zjevně není pravda to, co neustále prohlašuje a mění. Výsledkem je bohužel velmi volný přístup občanů k direktivně zaváděným pravidlům.
Premiér zrovna včera představil další nová opatření, která opět zavírají na několik týdnů restaurace a hospody. Jaký další vývoj situace vidíte z pohledu byznysu?
Jsem pražský restauratér, ekonomice provozu rozumím a Prahu znám dobře. Jsem si zcela jist, že rozsáhlé oblasti centra města budou během pár týdnů mrtvé.
Jsou vlastně už nyní. Cizinci nejsou a Češi tam nebydlí. Není důvod, proč do té oblasti jezdit. Není to o fňukání, nyní jde doslova o další existenci tisíců ekonomických subjektů.
V první vlně krize na jaře gastronomie přišla o veškeré rezervy, jak finanční, tak energetické, ale i v oblasti invence. Nedají se vymýšlet stále nové věci, nejsme fast food, restaurace jsou o zážitku.
Restaurace si už nemohou dovolit navyšovat náklady a tržby nejsou. Pokud vláda nenahradí výpadek příjmů, tím myslím tržby, a to rychle, celý tento obor se začne hroutit. A podotýkám, že nám už teď nejde o žádné úlevy na daních ani na odvodech, protože sleva na DPH či na daních z příjmů, které zkrátka nejsou a úleva na odvodech za zaměstnance, které musím propustit, je naprosto na nic. Možná je to super PR pro voliče z továren, ale gastru tohle nepomůže.
A jak se tedy budete snažit zachránit svůj byznys? Říkal jste, že invence ve vašem typu podnikání už možná není. Je přesto nějaká cesta, jak se v podnikání udržet?
Zavádíme osobní prodej. Distribuční služby typu Dáme jídlo apod. příliš nefungují. Naši hosté nejsou z okolí, a proto nás ani na jejich webu nevidí. Musíme vzít telefon a obvolávat je.
Přicházíme se službou E-sommelier Vinografu a budeme prostřednictvím video telefonátů lidem pomáhat si vybrat naše vína, která jim následně doručíme. Už to částečně funguje, věřím, že to je naše budoucnost pro následující měsíce.
A já bych toto invencí naopak nazval. Na závěr, co byste rád vzkázal vládě, ale také svým kolegům, kteří tento rozhovor právě čtou?
Já vládě nevěřím. Poslal jsem přes sociální sítě vládě několik zásadních otázek, na které čeká celý gastro segment, samozřejmě bez odezvy. Nedivím se. Myslím, že na tyto otázky vláda odpovědi prostě nemá, protože kdyby ano, chovala by se celkově jinak.
A co se týká kolegů, Zdeněk Pohlreich teď někam napsal, že se mají všichni vykašlat na ohledy a začít se tvrdě starat sami o sebe, jinak půjdeme do kopru. Myslím, že to je dobrá rada, ať už si ji každý přeloží podle svého. Není čas na hrdinství.