Režim reverse – charge by se měl od února 2016 rozšířit o další položky. Počítá s tím návrh nařízení vlády, který před několika dny poslalo do připomínkového řízení ministerstvo financí. Nově by měl jít navíc uplatnit režim reverse – charge u vybraného zboží i tehdy, pokud celková částka základu daně nepřekročí hranice 100 tisíce korun.
Čtěte také: Babiš v Bruselu narazil. Žádnou výjimku na reverse charge Česko nedostane
Další rozšíření reverse – charge
Ministr financí Andrej Babiš navrhuje pokračovat v rozšiřování svého oblíbeného režimu reverse – charge. Do připomínkového řízení předložil návrh nařízení, který režim vztahuje na další položky. Konkrétně se navrhuje rozšířit dosavadní seznam o dodání plynu a elektřiny obchodníkovi, který je definován v čl. 38 odst. 2 směrnice o dani z přidané hodnoty, resp. shodně i v § 7a odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a dále o dodání (převod) záruk původu plynu a elektřiny. K výše uvedenému rozšíření seznamu plnění dochází na základě vypracovaných analýz rizik daňových úniků, které provedla Finanční správa České republiky,
doplňuje se v důvodové zprávě.
Návrh ale neobsahuje jen rozšíření seznamu položek. Ministerstvo rovněž plánuje, že umožní použití režimu přenesení daňové povinnosti i v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného zboží nepřekročí stanovený limit 100 tisíc korun u vybraného zboží, a to plátcům, kteří se společně dohodnou na použití tohoto režimu. Vzhledem ke skutečnosti, že režim přenesení daňové povinnosti lze použít pouze u zdanitelných plnění, pokud celková částka základu daně dodávaného vybraného zboží překročí 100 000 Kč, avšak ne vždy lze tento limit bez vynaložení vysokých nákladů uhlídat, může tímto dojít k situaci, kdy bude režim přenesení daňové povinnosti použit i bez překročení tohoto limitu. V takovém případě došlo k použití režimu přenesení daňové povinnosti nesprávně, a i za předpokladu, že nedošlo ke zkrácení státního rozpočtu, může správce daně tento postup rozporovat,
vysvětluje se v důvodové zprávě.
Co čtvrt roku, to nějaké rozšíření
Navrhované rozšíření reverse – charge je již několikáté v pořadí. Už nyní je schváleno, že se režim reverse – charge v Česku od roku 2016 rozšíří i na dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň podle § 56 odst. 5 zákona o DPH. V září letošního roku se pak systém reverse – charge rozšířil o cukrovou řepu (kód 1212 91), čímž se navázalo na rozšíření z července, kdy pod reverse – charge spadly veškeré komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10 a 12 – obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen. Už v dubnu 2015 mezi položky přibylo například na dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí či tabletů a laptopů. U všech rozšíření v letošním roce ale platí, že reverse – charge se uplatní tehdy, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 Kč.
Čtěte také: Reverse – charge se v červenci opět rozšíří, další položky následují v září
Co je vlastně tuzemský reverse – charge
Režim reverse-charge přenáší povinnosti plátce (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečnitelné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce, který toto plnění přijal (příjemce plnění). Zjednodušeně řečeno povinnost přiznat daň má příjemce (odběratel), nikoli plátce (dodavatel) plnění. Režim reverse – charge se uplatňuje u vybraného zboží a služeb, které stanovují právní předpisy.
ČLÁNKY DO MAILU