Bankrot není katastrofa, ale podnikatelská realita

Bankrot a insolvence jsou hned po krizi aktuálně snad nejfrekventova­nějšími výrazy. S nadsázkou řečeno je však historie bankrotů – krize nekrize – tak dlouhá, jako lidstvo samo. I když různé kultury takovou situaci řešily a řeší odlišně. Ve starověkém Řecku si dlužník dluhy u věřitele odpracoval, ve Východní Asii byl za trojnásobný bankrot trest smrti. Ještě v 19. století se evropský dlužník mohl velmi snadno ocitnout ve vězení pro dlužníky (kde skončil například i otec spisovatele Charlese Dickense nebo alchymista Edward Kelley). Moderní insolvenční legislativa je humánnější a soustředí se spíše na oddlužení nebo restrukturalizaci, než na prostou likvidaci dlužníka. Čtěte více: Seriál Ekonomická recese

Bankrot ovšem – mimochodem – ze světa financí prosákl i do světa elektronické komunikace. Za e-mailový bankrot tak je považován stav, kdy zprávy v přeplněné e-mailové schránce nelze v rozumném časovém horizontu vyřídit a majitel tedy svůj e-mailový účet raději zcela uzavře. Za prvního mailového bankrotáře z roku 2004 internetová encyklopedie Wikipedia označuje Lawrence Lessiga, případně Sherry Turkleho zbankrotovaného o dva roky dřív. E-mailový bankrot postižený oznamuje například hromadnou zprávou nebo třeba oznámením na svém blogu. Čtěte více: Webová komunikace, aneb jak přilákat zákazníka

Počet insolvencí strmě roste

Podle analýzy portálu Cribis.cz, který sleduje hospodaření firem, postihl jen v prvním čtvrtletí letošního roku konkurz víc jak sedm stovek českých firem. To je o 60 procent víc než v prvním kvartále předchozího roku. Z toho byla asi polovina osobních bankrotů. Zatímco osobní bankroty a bankroty právnických osob vykazují dlouhodobě vzestupnou tendenci, podíl bankrotů fyzických osob podnikatelů mírně klesá. Podstatnou roli v tom pravděpodobně hraje fakt, že při zániku fyzických osob podnikatelů hraje forma bankrotu obvykle jen malou roli, vysvětluje Věra Kameníčková, analytička portálu Cribis.cz. Čtěte více: CCB: První čtvrtletí bylo krizové, počet bankrotů se zvýšil o 60 procent

Statistiku bankrotů uveřejnila také společnost Creditreform. V prvním pololetí letošního roku bylo podle ní v České republice podáno celkem 4021 insolvenčních návrhů, což je o 57,6 procenta více než za první loňské pololetí. Za červen padl dokonce rekord, 891 insolvenčních návrhů, což je nejvíce za kalendářní měsíc v historii insolvenčního rejstříku. Situace se zřejmě bude zhoršovat. Creditreform však také dodává, že na jednu firmu může být podáno více insolventních návrhů. Více jak polovina zbankrotovaných firem přitom nemá žádný majetek, věřitelé se tedy nedočkají úhrady svých pohledávek. Čtěte více: Odběratel nezaplatil? Máte několik možností, jak na něj

Zacílit a vystřelit

Podání insolvenčního návrhu však může být jen dobře nabitá zbraň. Jak totiž upozorňuje Pavla Kozáková v Lidových novinách (14.7.2009), insolvenci lze také zneužít. V praxi to vypadá tak, že firma držící spornou pohledávku podá insolvenční návrh na svého dlužníka. Tím na něj vytvoří nátlak, kterému mnoho firem podlehne, a spornou pohledávku zaplatí, popisuje Kozáková. Čtěte více: Odpis pohledávek je možný u prokazatelně nedobytných

Protikrizová kůra insolvenčního zákona

Insolvenční zákon navíc čerstvě prošel novelizací, změnu podepsal prezident Václav Klaus 3. července. Novela má v době krize podpořit podniky a umožnit jim i v případě finančních potíží zůstat dále v provozu. „Právnické a fyzické podnikající osoby nebudou mít v případě tzv. předlužení nadále povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Tímto krokem se má předejít podání insolvenčního návrhu v těch případech, kdy dlužník sice má více věřitelů a jeho závazky převyšují hodnotu jeho majetku, ale podnik dlužníka přitom generuje dostatečné cash flow umožňující překonat krizový stav jinými způsoby,“ informuje o jedné ze změn Dušan Sedláček, advokát z advokátní kancelář Havel & Holásek. Čtěte více: Pryč se zásobami a pohledávkami, nyní je třeba hotovost

Počet zahájených insolvenčních řízení se tím však podle Sedláčka v budoucnu zřejmě nijak zásadně nezmění, protože k podání insolvenčního návrhu z důvodu předlužení docházelo až dosud vzácně. Mezi další změny patří například to, že by mělo být pro firmy přístupnější oddlužení formou splátkového kalendáře.

Katastrofa?

Co tato čísla znamenají? Na první pohled katastrofu. Jenže jak naznačuje prostý zdravý rozum, za čísly je nutné hledat konkrétní podnikatelské příběhy, historii podnikání jednotlivých firem a přesné příčiny insolvence. Co je skutečná katastrofa a co jen splasklá bublina? Ať tak či onak, i toto je realita podnikání.