Nedávný únik dat klientů Komerční banky znovu vyvolal bouřlivou debatu mezi odborníky. Přes internetové bankovnictví bylo možné se dostat k citlivým informacím v rámci databáze 47 000 jmen všech lidí, kteří byli bankou kontaktováni v souvislosti s důchodovým připojištěním. Manipulovat bylo možné dokonce i s rodnými čísly. Na chybu přišel zcela náhodou jeden z klientů. Komerční banka se následně omluvila a ujistila, že k žádnému ohrožení bezpečnosti nebo úniku informací o bankovních účtech klientů nedošlo. Podle banky se jednalo o chybu v jednom modulu webové aplikace Penzijní společnosti. Chyba v informačním systému, jehož vývoj pro Penzijní společnost Komerční banky zabezpečuje externí dodavatel, jímž je firma Softip, umožnila neoprávněný přístup do kontaktní databáze,
uvedl Pavel Jirák, předseda představenstva Penzijní společnosti Komerční banky.
Tento přístup se ale nelíbí Sdružení českých spotřebitelů. Únik dat je ve světě poměrně častý, a je téměř vždy spojen s úmyslným, hackerským narušením obranného systému banky. V takovýchto případech je ovšem také posuzováno, zda a jak banka sama chybovala ve vytvoření a aplikaci systému ochrany dat. Takové selhání, aby data byla volně přístupná, je podle sdružení velice neobvyklé. Proto považuje přístup banky za nešťastný. Vinu a zodpovědnost banka v zásadě přesouvá na svého dodavatele informačních technologií. Bankovní sektor a poskytovatelé služeb finančního trhu obecně v podobných případech mají tendenci řešit problém utajeně, bez mediálního zviditelnění. Byť by se i takový přístup mohl pochopit, máme za to, že přispívá k obecné nedůvěře, ba averzi občanů vůči bankovnímu sektoru,
uvádí Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů.
Podle sdružení by v podobných případech měly banky věc komunikovat otevřeně a vysvětlit přijaté kroky a opatření vedoucí k nápravě. Už jen z toho hlediska, že bankovnictví je pro dnešního člověka zcela běžnou a prakticky nevyhnutelnou součástí života. Bankovní sektor je podle Skupiny uživatelů finančních služeb při Evropské komisi jako celek obecně postižen hlubokou nedůvěrou spotřebitelů a klientů. Je to obecně výzvou pro banky a další poskytovatele finančních služeb, aby svoji komunikaci vůči klientům a své praktiky výrazně změnily ve prospěch větší otevřenosti vůči spotřebitelům.
Spotřebitel se při výběru banky řídí různými faktory a její reputace a důvěryhodnost jsou obvykle těmi zásadními. Je pak věcí, každého poskytovatele služby, aby klientovi svoji reputaci a důvěryhodnost unikátně a úspěšně prezentoval. Klient nemá možnost posoudit objektivně kvalitu obranných systémů banky. Bohužel jsou často na vině i samotní klienti, kteří uzavírají smlouvy bez toho, že by si je přečetli. Často také nedodržují pravidla zabezpečení internetového bankovnictví nebo při platbách kartou. Je potom zcela zbytečné, když banky pracují na neustále výkonnějších, dokonalejších a sofistikovanějších modelech obrany před úmyslným prolomením své ochrany.