Za vysokou nebo střední prioritu považují tuzemské banky boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vyplývá to z průzkumu sítě poradenských společností KPMG. Finanční ústavy totiž čelí stále silnějímu regulatorním požadavkům a rostoucímu tlaku na jejich plnění.
Podle odhadů přesahují roční výnosy z trestné činnosti drogových dealerů, pašeráků zbraní a jiných pachatelů trestné činnosti, které se snaží každoročně legalizovat, jeden bilion USD. Výzkumu KPMG International pod názvem Global Anti-Money Laundering se letos zúčastnilo 224 zástupců nejvýznamnějších bank z 55 zemí světa. Cílem bylo zjistit, zda banky v důsledku významných změn finančního a regulatorního prostředí zvýšily své úsilí v boji proti praní špinavých peněz a zda banky používají nové nebo vylepšené metody.
Náš průzkum ukázal, že světové i tuzemské finanční instituce si závažnost situace uvědomují. V posledních třech letech zvyšovaly investice, zapojovaly do problému členy nejvyššího vedení a úzce spolupracovaly s vládami, regulatorními a kontrolními orgány,
shrnuje výsledky Jimmy Helm, partner a vedoucí oddělení Forenzního šetření v KPMG ve střední a východní Evropě. ¨
K celosvětovému pozitivnímu vývoji přispěla i Česká republika. Zjistili jsme, že boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti považuje vedení bank v České republice za vysokou nebo střední prioritu,
doplňuje Jimmy Helm.
Intenzivnější ochrana bank vyžaduje kromě většího zapojení vedení také stále větší náklady, které v celosvětovém měřítku vzrostly za sledovanou dobu o 58 procent. Podle odborníků by se však tento nárůst měl do budoucna zpomalit na průměrných 34 procent.
Kontrola sankčních listů není jediný způsob, kterým banky prověřují své klienty. Zvýšenou pozornost věnují finanční instituce také vysoce rizikovým klientům. Sleduje se proto jak podnikatelská činnost klienta, tak například objemy jeho transakcí. Monitorování neujdou ani politicky exponované osoby. Celkem 81 procent bank provádí u těchto klientů přísnější hloubkové kontroly.
Celosvětové úsilí v oblasti boje proti praní špinavých peněz podporují vlády, regulatorní i kontrolní orgány. Podle devíti z deseti dotazovaných bank (93 procent) je regulatorní zátěž přijatelná nebo by se měla zvýšit. Polovina představitelů finančních institucí se domnívá, že regulaci je třeba dále zefektivnit a to například pomocí jasnějších zákonů. Podle respondentů by mohlo také pomoci lepší sdílení informací a intenzivnější spolupráce mezi veřejným a bankovním sektorem.
ČLÁNKY DO MAILU