Barack Obama se včera stal čtyřicátým čtvrtým americkým prezidentem. Mezi jeho plány patří zabránit dalšímu propadu americké ekonomiky. Chystá do ní proto investovat téměř dva biliony dolarů například na infrastrukturu, vzdělání a vědu, obnovu finančního sektoru a snížení daní. Mnozí se však obávají vysoké inflace.
Barack Obama je od včerejška novým americkým prezidentem. Zemi přebírá v době finanční krize a mezi jeho plány patří zabránit dalším propadům americké ekonomiky, zachovat zdejší životní styl a docílit změny, jež od něj většina občanů USA očekává. Jeho záchranný plán proto obsahuje řadu opatření, která však některým dělají vrásky na čele. Téměř dva biliony dolarů investic do infrastruktury, vzdělání a vědy, obnovy finančního sektoru a snižování daní mohou velkým nárůstem peněz v ekonomice vyvolat vysokou míru inflace. Nehledě na fakt, že dnešní zadlužení USA je největší na světě, má další půjčky poskytnout například Čína, Japonsko či Saúdská Arábie.
Ze záchranného balíku by mělo putovat zhruba 700 miliard pro finanční sektor, 750 na vládní výdaje a nižší daně a další stovky miliard na záchranu významných amerických bank. Ekonomové se však obávají, že americká centrální banka Fed nevystihne pravý okamžik kdy stáhnout peníze z oběhu a dá tak vzniknout krizi inflační. Problémem může být, že trhu už očekávání podobných opatření do cen akcií promítly. Prostor pro změnu je tedy docela malý,
uvedl pro Podnikatel.cz Martin Štěpán z České spořitelny. Uvedl také, že šanci vidí v připravovaném zákoně o daňových stimulech, jehož úspěšnost ale závisí na spotřebitelském očekávání a případném časovém zpoždění zavedených opatření. Jako největší problém uvedl Štěpán bankovní stabilitu. Kreditem Obamy podle Štěpána je prostor pro rychlé zavádění zákonů, které opatření umožní. Ten má Obama oproti svému předchůdci díky větší podpoře americké vlády. Čtěte více: Zítra proběhne inaugurace Baracka Obamy do funkce prezidenta Spojených států
ČLÁNKY DO MAILU