Zaměstnanec v průběhu překážky v práci na straně zaměstnavatele pobíral 100 procent průměrného výdělku. Během toho mu však byla nařízena karanténa. Dostal se tedy do situace, která pro něj byla výrazně finančně nevýhodná.
Čtěte také: Lze dát zaměstnanci v době karantény výpověď?
Má překážka v práci na straně zaměstnance přednost před překážkou v práci na straně zaměstnavatele?
Jak uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí, tuto otázku výslovně upravuje poslední věta § 192 odst. 1 zákoníku práce: Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu podle věty první až třetí, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.
Čtěte také: Stejná práce, odlišná výplata. Chtějí nás zaměstnavatelé kvůli pandemii ošidit?
Pokud tedy například trvá jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce, za dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši jeho průměrného výdělku, a současně je tomuto zaměstnanci nařízena karanténa, kdy mu z titulu důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance vznikne podle § 192 zákoníku práce právo na náhradu mzdy/platu ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, náhrada mzdy/platu za jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší.
ČLÁNKY DO MAILU