Benefity, cestovné a nemocenské členů orgánů společnosti

Problematika orgánů obchodních společností stále nedává spát mnohým účetním. Byla výrazně upravena od účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Ale jak je to s případným poskytováním stravenek, cestovného, pojištění odpovědnosti a nemocenských dávek členům orgánů takových společností? Ať už se jedná o výkon funkce společníků, jednatelů, členů představenstva či dozorčích rad?

Vše se odvíjí od smlouvy o výkonu funkce

Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (příkazní smlouva), jestliže z uzavřené smlouvy o výkonu funkce neplyne něco jiného. Náležitosti smlouvy o výkonu funkce jsou uvedeny v zákoně o obchodních korporacích. Musí mít písemnou podobu a schvaluje ji nejvyšší orgán firmy. Současně má být toto schválení zachyceno v zápisu z valné hromady.

Smlouva o výkonu funkce je speciální smlouvou, která vymezuje práva a povinnosti člena statutárního orgánu (typicky jednatele společnosti s ručením omezeným či člena představenstva akciové společnosti) ve vztahu ke společnosti, v níž tuto funkci vykonává. Zákon o obchodních korporacích uvádí v ustanovení § 59, že pokud není ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno odměňování, platí, že výkon funkce je bezplatný.

Pakliže má mít člen obchodní korporace právní nárok na odměnu, musí být odměňování, včetně všech složek odměn, sjednáno ve smlouvě. V souladu s ustanovením § 60 zákona o obchodních korporacích obsahuje údaje o odměňování:

1. vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
2. určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
3. určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
4. údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. Více v článku: Jak ovlivňuje vztah k osobám blízkým podnikání

Členové obchodní korporace a poskytované benefity

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Statutáři mají nárok na stejné benefity jako zaměstnanci. Pokud to mají ve smlouvě.

Z výše uvedeného plyne, že pokud jsou součástí smlouvy o výkonu funkce i benefity členů obchodní korporace, mají na ně právní nárok. Může se jednat například o stravenky, příspěvek na závodní stravování, příspěvek na penzijní a životní pojištění a další. Jelikož se nejedná o zaměstnance dle zákoníku práce, nemají členové obchodní společnosti nárok na řádnou dovolenou či náhradu mzdy poskytovanou v prvních čtrnácti dnech nemoci. Často se proto sjednává nárok na určitý počet volných dnů, které může tato osoba čerpat, aniž by to mělo dopad na výši poskytované odměny. Právní nárok je tedy jasný, musí být smluvně vymezen. Ale jak je to se zdaněním takových benefitů? Zásadní je skutečnost, že jde o poplatníky, jejichž příjmy za výkon funkce jsou zdaňovány v souladu s ustanovením § 6 zákona o daních z příjmů, tedy jako závislá činnost.

To se vztahuje i na cestovní náhrady. Pokud jsou smluvně sjednány a poskytnuty v rozsahu § 151 až 190 zákoníku práce, jedná se o příjmy na straně poplatníka osvobozené. Může se jednat o stravné, cestovné, kapesné náklady na ubytování na služebních cestách apod. Jestliže by se jednalo o benefity nad rámec zákoníku práce, jde o příjem, který bude na straně zaměstnance podléhat dani z příjmů a samozřejmě i odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Členové obchodní korporace a pojištění odpovědnosti

Není výjimkou, že společnost hradí svým členům pojištění odpovědnosti za výkon funkce. Pojistné je často hrazeno jednou ročně společnou částkou za všechny členy obchodní korporace. Protože se nejedná o příjem, který by na straně zaměstnance podléhal osvobození, musí se zdanit, a to včetně odvodů pojistného. Pokud není rozpis jednotlivých částek součástí smlouvy, je třeba požádat pojišťovnu o vyčíslení částky na každého člena zvlášť, případně rozpočítat poměrně rovným dílem. Příjem se jim zdaní v měsíci, kdy je pojistné společností pojišťovně uhrazeno.

Členové obchodní korporace a nemocenské dávky

Další otázky může vyvolávat nárok na nemocenské dávky členů obchodních korporací. Nárok na náhradu mzdy v době prvních čtrnácti dnů nemoci samozřejmě nemají, nejedná se o zaměstnance. Ale jak bylo uvedeno výše, je možné poskytnout v souladu se smlouvou o výkonu funkce na tuto dobu placené volno. Aby měli nárok na nemocenské dávky, musí jejich příjem za výkon funkce založit účast na nemocenském pojištění. Jedná se o částku 2500 korun měsíčně. Stejně jako u zaměstnanců, činí u členů statutárních orgánů úkoly zaměstnavatele pro účely provádění jejich nemocenského pojištění tato společnost. Doklady potřebné pro výplatu dávek nemocenského pojištění, tj. tiskopisy neschopenky, budou společníci a jednatelé (ale i členové představenstva či dozorčích rad akciových společností) překládat zde. Nemocenská se samozřejmě poskytuje v případě nemoci nebo karantény delší než 14 kalendářních dní.

A jak je to s případnou odměnou za výkon funkce v době pracovní neschopnosti? Pracovní neschopnost je vždy posuzována ve vztahu k dané pojištěné činnosti dle § 55 odst. 1 písm. a zákona o nemocenském pojištění. Může dojít k situaci, kdy člen obchodní společnosti je současně ve společnosti zaměstnán a vykonává činnost v pracovním poměru s výkonem funkce statutárního orgánu nesouvisející. Nelze vyloučit, že zatímco v zaměstnání nemoc pojištěnci znemožní výkon tohoto zaměstnání, v rámci výkonu funkce bude moci nadále pracovat. Podmínky nároku na dávku nemocenského pojištění se posuzují v každém zaměstnání samostatně (§ 14 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění). Práce neschopný zaměstnanec musí ovšem dodržovat stanovený léčebný režim. Souběžný výkon funkce by měl být logicky vykonáván v místě určeném k léčení, případně na jiném místě v době stanovených vycházek.