Server Podnikatel.cz zjistil podobný postup finanční správy u tří rozdílných případů. Všechny spojuje „nevzdání“ se finanční správy, která po vyvrácení svých argumentů jednoduše změnila údajné provinění firmy a vše spustila nanovo.
ČMO už vyhrálo několik sporů, další ho čeká
I když na začátku roku 2016 definitivně vyhrála komanditní společnost Českomoravská olejářská (ČMO) spor o vydání zajišťovacích příkazů a o rok později i spor o doměření daně u místa plnění, firma stále nemá klid. Finanční správa totiž pro prohraných sporech vše překlasifikovala a stále firmu popotahuje. V červenci 2018 spor úředníci překlasifikovali na podvod a teď v únoru máme první soud v tomto druhém kole. Navíc na firmu podaly úřady trestní oznámení, a to už v roce 2013. Když to policie po čtyřech letech šetření odložila, tak si proti tomu úřady dvakrát (neúspěšně) stěžovaly,
uvedl serveru Podnikatel.cz daňový poradce a vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR Tomáš Hajdušek, který firmu před soudy zastupuje.
Další případy zajišťovacích příkazů, které finanční správa vydala neoprávněně:
- Soud zrušil další zajišťováky. Majetkovou analýzu nejde dělat jen z rozvahy
- Účast na daňovém podvodu sama o sobě nestačí pro vydání zajišťováků
- Firma majetek nevyváděla, ale mohla by, uvedl berňák a vydal zajišťovák
- A dost. Daňové řízení nemá sloužit k trestání podnikatelů, upozornil soud berňák
- Soud vlepil finanční správě další políček. V čem je rozsudek opravdu přelomový?
- Pokud úřady „klekly“ neprávem „jen“ na 19 firem, pak zajišťováky raději zrušme
- Zajišťovací příkazy na Europrint? Tiskárna je nyní v insolvenci
- Soud zrušil další zajišťovací příkazy na firmu FAU, tentokrát za 340 milionů Kč
U firmy Vyrtych měnily úřady argumentaci neustále
S podobným přístupem finanční správy se musela potýkat i firma Vyrtych, která před rokem definitivně svůj spor vyhrála u Nejvyššího správního soudu (NSS). Firma vypsala výběrové řízení na dodávku zařízení pro své vývojové centrum, jejíž hodnota nakonec přesáhla 100 milionů korun. Vzhledem k velikosti zakázky a její složitosti měla vítězná firma několik subdodavatelů, kteří měli své vlastní subdodavatele. A právě jedna z dalších firem, tedy až ke konci řetězce, neodvedla na DPH 9 milionů korun. Finanční správa začala tvrdit, že šlo o daňový podvod a zadržela firmě Vyrtych vrácení DPH ve výši 24 milionů. Podle úřadů totiž firma Vyrtych o podvodu na konci řetězce měla či mohla vědět, že firma daň neodvede.
Jak vyplývá z rozsudku NSS, nejprve úředníci zkusili zpochybnit samotnou existenci zařízení, tvrdili, že šlo o fiktivní dodávku zboží a odmítali provést na místě firmy místní šetření, kde by si existenci zařízení ověřili. To nakonec provedl jiný finanční úřad, který potvrdil, že zařízení skutečně ve firmě stojí a je funkční. Když úředníkům nevyšlo zpochybnění existence, změnili argumentaci a zkusili zpochybnit přijetí zdanitelného plnění v předmětu a rozsahu (ceně) od plátce, který vystavil doklad.
Jenže ani toto nevyšlo, jelikož firma předložila dodací listy, zápisy o předání zařízení a provedení zkušebního provozu, uskutečněné bezhotovostní platby a celou řadu dalších požadovaných listin, které prokazovaly, že plnění proběhlo. Dodání totiž potvrdil jiný správce daně, který firmě přiznal nárok na odpočet a potvrdil, že byla odvedena daň na výstupu.
Úředníci se však nehodlali vzdát a opět vše překlasifikovali. Nakonec tak začali tvrdit, že odpočet nelze uznat kvůli tomu, že v řetězci transakcí se zbožím, které předcházely dodání zboží, byl spáchán podvod s DPH a že si firma Vyrtych mohla být vědoma, že se účastní podvodu na dani z přidané hodnoty, kdy jí bude čerpán odpočet z navýšené ceny zakázky, která nebude v plné výši odvedena. I tuto argumentaci ale NSS odmítl. Podle NSS sice finanční úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl řadu silných výroků typu „je zarážející“, „nelogické“, „je nutno se pozastavit“, „není obvyklé“ či „je s podivem“, nepředložil však dostatečné důkazy, kterými by svá slova potvrdil.
Ze sporu o reverse-charge se najednou stal karuselový podvod
Se stejným postupem finanční správy se aktuální potýká i firma P.J. – MONT, která má za sebou pravomocné vítězství v otázce vydání zajišťovacích příkazů ve výši necelých 800 tisíc Kč. Ty vydal finanční úřad v listopadu roku 2016 kvůli sporu o to, zda měly být služby, které firmě P.J. – MONT poskytla firma JR HIGHLANDER, vykázány v režimu přenesení daňové povinnosti. Společnosti P.J. – MONT by tak u nich nepříslušel odpočet daně z přidané hodnoty. Firma s interpretací finančního úřadu nesouhlasila a podala žalobu, ve které upozorňovala, že nebyl dán důvodný předpoklad budoucího stanovení daňové povinnosti, neboť plnění, které ji bylo poskytnuto, nebyly montážní a svářečské práce, ale prefabrikace (výroba) potrubí (až na jeden případ) či prefabrikace (výroba) stavebních dílců na dětský dům v Praze.
Krajský soud v Brně pak dal za pravdu firmě a zajišťovací příkazy zrušil. Podle soudu totiž byla argumentace finančního úřadu zcela nedostatečná. Finanční správa například tvrdila, že nutnost využití reverse-charge plyne z odpovědi na výzvu k poskytnutí informací, kterou jim poskytla dodavatelská firma. Jak upozornil soud, nic takového ale ve výzvě není. Tato odpověď neobsahuje žádné tvrzení korporace JR HIGHLANDER s. r. o., obsahuje pouze přílohy (faktury a příjmové pokladní doklady), tyto přílohy se nevztahují k obdobím, kterých se týkají nyní posuzované zajišťovací příkazy, a navíc tyto přílohy ve vztahu k žalobci uvádějí (byť se jedná pouze o formální doklad), že předmětem fakturace byla vždy prefabrikace potrubí. Vychází-li soud toliko z pojmu prefabrikace, pak ten sám o sobě rozhodně automaticky neznamená montážní a svářečské práce. Obecně prefabrikace znamená hromadnou výrobu stavebních dílů,
vysvětlil soud.
Aby správce daně mohl dovodit, že v konkrétním případě nejde o hromadnou výrobu v provozovně dodavatele, nýbrž montážní a svářečské práce u odběratele, musel by podle soudu provést alespoň základní úvahu vycházející z konkrétních skutkových zjištění. To ovšem neučinil. Navíc odpověď na výzvu byla jediným konkrétním podkladem, na který správce daně odkázal.
Jenže ačkoli proti rozhodnutí nepodala finanční správa kasační stížnost, firma ještě vyhráno nemá. Finanční správa po prohraném sporu vše překlasifikovala a začala tvrdit, že faktury, u kterých původně požadovala reverse-charge, jsou vymyšlené a že prý jde o karuselový podvod. Odvolal jsem se proti výsledkům daňové kontroly. Protože jsem si dovolil je zažalovat, tak mi vyhodili faktury, které prvně měly být s přenesenou a teď jsou prý vymyšlené a jde o karuselový podvod. Navíc je na nás podáno i trestní oznámení za krácení daně. Pokud odvolání nevyjde, budu podávat další žalobu a pak další na odškodnění,
uzavřel pro server Podnikatel.cz Pavel Jílek, majitel firmy P.J. – MONT.
ČLÁNKY DO MAILU