Berňák u soudů “vygumoval” dvě třetiny spisu. Nebyly důležité, tvrdí úřad

Jak upozornil ve svém nálezu, který zveřejnil server Hlidacstatu.cz, Ústavní soud, v neveřejné části spisu chybělo před soudem 65 % listin. Finanční správa se hájí tím, že vynechané části nebyly relevantní.

Chyběly až dvě třetiny listin

Spor podnikatele s finanční správou o doměření DPH kvůli nejasnému nákupu reklamy skončil až u Ústavního soudu. Zatímco správní soudy se přiklonily na stranu úřadů, Ústavní soud jejich rozhodnutí před dvěma týdny zrušil. Důvodem bylo, že ve spisu, který finanční správa předložila soudům, chybí řada dokumentů, které se jinak v daňovém spisu nacházely. Jak upřesnil Ústavní soud, dokumenty chyběly jak ve veřejné, tak v neveřejné části spisu. V neveřejné části dokonce postrádal 65 % dokumentů.

Ústavní soud dále zjistil, že zbývající listiny byly přečíslované, jejich pořadí změněné a tvořily tak jinou číselnou řadu. Jedna listina pak byla přeřazena do veřejné části spisu. Ústavní soud též zjistil, že o uvedených změnách v daňovém spise neexistuje žádný úřední záznam ani jakákoliv písemná zmínka. Naopak daňový spis předložený správcem daně “na první pohled” vypadá jako řádně vedený, tvořící ucelenou číselnou řadu a bez dalších zásahů. Pouze “při bližším zkoumání” lze na některých listinách vypozorovat “vygumovaná” původní čísla pořadí listin, která jsou nahrazena novou číselnou řadou, uvedl v nálezu Ústavní soud.

Podle Ústavního soudu není takový postup tzv. na hraně, ale daleko za hranicí toho, co lze v právním státě od orgánu veřejné moci tolerovat. Ústavní soud skutečně nerozumí tomu, jak vedlejší účastník může za takovéhoto skutkového stavu označit uplatněnou námitku stěžovatele “za účelovou”. Účelovým se naopak zdá vedení spisové dokumentace daňovými orgány, doplnil soud.

Vyřazené dokumenty nebyly důležité, tvrdí berňák

Na nález Ústavního soudu zareagovala už i finanční správa. V prohlášení uvedla, že do odvolacího spisu neuvedla některé části údajně kvůli tomu, že nebyly relevantní. Podle finanční správy navíc § 113 odst. 3 daňového řádu stanovuje, že se odvolacímu orgánu a následně soudu předává pouze příslušná část spisu, která se týká odvolatelem (resp. žalobcem) napadených skutečností, tj. dotčených zdaňovacích období a doměřené daně. Daňový řád v tomto ustanovení tedy přímo předpokládá selekci spisu pro účely odvolacího, resp. soudního řízení. Je tomu tak jednoduše proto, aby ani odvolací orgán ani soudy nebyly zahlcovány písemnostmi, které přímo nesouvisí s tím, co odvolatel (resp. žalobce) napadl, tvrdí finanční správa.

Jak však na Twitteru podotkl Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, výše zmíněná interpretace finanční správy “stojí na vodě”. Dle § 64 daňového řádu je veden jeden spis, který má více částí. Části spisu určuje § 64 odst. 4. Každá část spisu má svůj soupis. Pokud tedy § 113/3 daňového řádu uvádí, že se odešle příslušná část spisu, tak se tím rozumí celá část spisu, která se týká kontroly, a ne pouze část této části spisu, napsal Hajdušek.

Dle § 64 d.ř. je veden jeden spis, který má více částí. Části spisu určuje § 64 odst. 4. Každá část spisu má svůj soupis. Pokud tedy § 113/3 d.ř. uvádí, že se odešle příslušná část spisu, tak se tím rozumí celá část spisu, která se týká kontroly, a ne pouze část této části spisu.

— Tomáš Hajdušek (@TomHajda) June 25, 2020

Že argumentace finanční správy neobstojí, konstatoval v nálezu i samotný Ústavní soud, podle kterého musí každý spis daňového subjektu obsahovat veškeré listiny vzniklé v rámci daňového řízení. Ostatně i Nejvyšší správní soud už v roce 2004 rozhodl, že je vážnou vadou řízení, jestliže správní orgán sám o své vůli rozhodne, že odvolacímu orgánu předloží pouze část podkladů a že část odvolání vyčlení z podkladů pro rozhodnutí o odvolání s tvrzením, že se dané věci netýkají. Tento závěr bezpochyby platí též pro soudní přezkum a předložení daňového spisu soudu, uzavřel Ústavní soud.