Já to chápu jinak. Trochu lidsky, selsky. Mě neokradl, já jako poplatník tu cenu vždy platím s DPH. A ano, ze zákona část z toho co jsem zaplatil by měl plátce odvést státu. Stát by mi za to měl poskytovat nějaké služby, které jsou buď nemožné, nebo složité, nebo nereálné zajišťovat soukromě. Jenže takových je poměrně málo - a přesto se stát snaží dělat naprosto vše a ještě mi tvrdit, že je to pro moje dobro.
Proto přiznávám, že jsem radši když můj podíl hospodský státu neodvede. On si ho do matrace nezašije. On ho utratí - mzdy servírek, suroviny na obědy, řemeslníky co mu opraví stoly, a tak dále. A velká část z toho bude v jeho blízkosti, v obci či okrese - ne ve Frankfurtu. Nakonec se to DPH, byť v o něco menší míře ke státu stejně dostane. Ale cestou udělá větší službu, než když jde přímo. Samozřejmě, čistě matematicky to je trochu jinak, ale jenom čísla náš život nepopisují, ne?
Radši budu mít ve městě padesát hospůdek a krámečků, které "okrádají stát", než pět, které jsou "vzorné".
Těch padesát má totiž také jinou životnost, pokud nastane nějaký problém v ekonomice. Ze zjednodušeného pohledu - škodovce klesnou prodeje, tak propustí deset tisíc lidí. Jenže ti malí živnostníci živnost budou držet daleko déle, je to pro ně i věc cti. A to je i pro stát nakonec lepší, neboť o takové lidi se starat nemusí ...
Prostě a jednoduše - brát to jen jako plus mínus na účtě je blbost. Ne nadarmo se říká, že bohatý stát znamená chudé občany - ale bohatí občané dělají bohatý stát.