Nově budou moct finanční úřady po bankách žádat, aby jim poskytly i dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta. Finanční úřady si tak budou moct vyžádat informace o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu nebo o průběžném sledování obchodního vztahu.
ČR jde nad rámec směrnice
Poslanecká sněmovna přehlasovala díky ANO, SPD, KSČM a Pirátům Senát a schválila novelu daňového řádu. Jakub Michálek, místopředseda Pirátů, sice tvrdil, že novela pouze v reakci na judikát Nejvyššího správního soudu (NSS) zpřesňuje rozsah zákona, pokud jde o disponenty účtů, a že jinak šlo o transpozici směrnice EU, není to však pravda. Schválená novela jde totiž v případě prohloubení prolomení bankovního tajemství nad rámec směrnice.
To ostatně přiznává i ministerstvo financí. „Nad rámec směrnice jde návrh zákona pouze v tom, že přístup k informacím by vedle zahraničního správce daně měl mít i správce tuzemský. Ostatně ani ve zbytku Evropy jsme nenarazili na případ země, která by omezila možnost získávat informace pro boj s daňovými úniky pouze na mezinárodní spolupráci,“ doplnila Alena Schillerová.
Banky budou muset klienty „svléknout do naha“
V současnosti platí, že banky (a další platební instituce) jsou povinny na vyžádání správce daně poskytnout čísla účtů, údaje o jejich majitelích, stavech peněžních prostředků na účtech a o jejich pohybu a údaje o úvěrech, vkladech a depozitech. Kvůli judikatuře NSS se tento paragraf rozšiřuje o zmocněnce, o údaje o osobách, které peněžní prostředky na účet vložily, o příjemce plateb a o úschovy a pronájem bezpečnostních schránek.
Nově pak do daňového řádu přibude paragraf, dle kterého budou muset nově i banky na vyžádání správce daně poskytnout tyto údaje nebo dokumenty:
- údaje získané při provádění identifikace klienta,
- údaje získané při provádění kontroly klienta podle § 9 odst. 2 písm. a) až c) zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- údaje o způsobu získávání údajů podle písmen a) a b),
- dokumenty získané při provádění identifikace a kontroly klienta obsahující údaje podle písmen a) a b).
Dokumenty získanými při kontrole klienta se dle důvodové zprávy mimo jiné rozumí:
- získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,
- zjišťování vlastnické a řídící struktury klienta a jeho skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti, a přijetí opatření ke zjištění a ověření totožnosti skutečného majitele,
- průběžné sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda obchody jsou v souladu s tím, co je povinné osobě známo o klientovi a jeho podnikatelském a rizikovém profilu.
Požadavek přitom EU byl, aby tyto údaje banky poskytovaly pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní, a to s cílem zamezit praní špinavých peněz a financování mezinárodního terorismus. Poslanci však prohlasovali, aby si tyto údaje mohly finanční úřady vyžádat i pro běžnou správu daní.
Právě to je ale dle České bankovní asociace (ČBA) hlavním problémem. Tyto informace jsou podle dosavadních pravidel určeny primárně pro Finanční analytický úřad (FAÚ), zatímco nyní by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce, pokud spravují např. poplatky za psy nebo za odvoz odpadu, a také pracovníci celní správy. Všechny tyto subjekty totiž mají postavení „správce daně“. Jedná se tedy o významné prolomení bankovního tajemství,
vysvětlil Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA.
V rámci projednávání zákona dokonce Piráti navrhli, aby tyto údaje museli pro běžnou správu daní vydávat i daňoví poradci a advokáti, Sněmovna ale nakonec pirátský pozměňovací návrh zamítla.
Čtěte více: Odborníci: Návrh Pirátů na posílení pravomocí berňáků je nebezpečný paskvil
ČLÁNKY DO MAILU