Vlákno názorů k článku Berňáky získaly další pravomoc, banky budou muset podnikatele „svléknout donaha" od nevrlý Tonda - Vážení a milí, tato společnost žádné podnikání, podnikatele...

Vážení a milí, tato společnost žádné podnikání, podnikatele ani samostatně myslící lidi NEPOTŘEBUJE!!! Vezměte to už konečně laskavě na vědomí. Ideální povolání do této doby je státní zaměstnanec - nejlépe major u celní správy anebo finanční rada u finanční správy s kontrolními pravomocemi. Není potřeba cokoli vytvářet, ale neustále někoho BUZEROVAT, KONTROLOVAT a PROVĚŘOVAT! Nač nějakých podnikatelov - jste hlupáci, že ještě stále v tomto prostředí fungujete a chcete být samostatní. Iluze - už dávno nejste. Stát a jeho věrní a královsky placení drábové, kterých závratnou rychlostí přibývá, Vás nepotřebují anebo tak maximálně jako boxovací pytel. Zkuste to pochopit, postupně vrátit všechny živnostenské listy na úřad a začít myslet s novou dobou - buď coby žadatelé o sociální dávky, nebo o státní službu, popř. minimálně alespoň jako zaměstanci veřejného sektoru, kterých už je jednou tolik než opravdových podnikatelů. A ti lepší z vás se zkuste nabídnout jako poradci soudruha prezidenta Hospodářské komory Dlouhého, který spolu s Hanákem koneckonců za toto prostředí odpovídají.

Myslím,že už to ti malí podnikatelé pochopili a začínají končit jeden za druhým.Tento stát malé nepotřebuje a proto budou náměstí malých měst do pár let prázdná.Nic si tam nikdo nekoupí.Končím tento rok a se mnou 4 zaměstnanci a zhruba 5000 zákazníků.Máme tady dvě květinky a jedna je v supermarketu.O­pravdu to občan pocítí a o květinových svátcích zažije frontové peklo jako za socíku. Mladí mají rozum a v tomto oboru nepodnikají.Koho bude stát s Burešem buzerovat a co ty nelidský pokuty za kraviny?Tak to stát chtěl.

Takto to zní jako nějaká konstrukce. Ale na vlastní oči vidím, jak mizí podnikatelé, zejména ti, co přežili od devadesátých let a nemají o zákazníky nouzi. Prostě je jen nebaví se na stará kolena (i kdyby tehdy začínali v osmnácti, dneska jim bude k padesáti) furt s někým dohadovat. Je to škoda. Ulice v našem městě doznaly značných změn. Zatím to není až tak vážné, zmizela třeba cukrárna založená v roce 90 (zrovna ta nejlepší, ne ale jediná), nebo železářství založené v roce 91 (navzdory své maličkosti mělo úžasný sortiment a přežilo v konkurenci třech dalších ve stejné ulici a dalšího na druhém konci města). Dost zmizely trafiky. Mizí i obchody, jejichž tradice sahá ještě dál, protože soukromníci v nich navázali na předchozí funkci za minulého režimu (případně se po restituci vrátili k provozování předúnorové živnosti). Já chápu, že změna k životu patří, nemůžeme zamrznout, ale mám pocit, že "normální" obchody mizí a střídají je různí pojišťovací poradci (a podobní lehkoživkové) nebo rovnou vybydlené prostrory. V lepším případě vietnamci, kteří mají nějak větší trpělivost.