„Bez peněz do hospody nelez“ už neplatí, stravenkáři drží obědový byznys

29. 6. 2018
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Stravenky skutečně motivují zaměstnance k návštěvám restaurací na oběd. Stravenkáři chodí na obědy třikrát častěji než lidé bez stravenek.

Dvě třetiny oslovených „stravenkářů“ navíc tvrdí, že by obědy v restauracích po zrušení stravenek omezily. Vyplývá to z průzkumu společnosti ppm factum research, který si nechala zpracovat Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Stravenkáři chodí do restaurací častěji

Přijímání stravenek se řadě restaurací, především těm, které nabízí obědy, vyplatí. Jak ukázal průzkum Unie zaměstnavatelských svazů a Platformy Moje restaurace Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, stravenky motivují zaměstnance k pravidelnému obědvání a chování se u tzv. stravenkářů a nestravenkářů výrazně liší. Průzkum zjistil, že uživatelé stravenek chodí na obědy do restaurace téměř 3× častěji než nestravenkáři a že dvě třetiny současných stravenkářů by obědy v restauracích po odebrání stravenek omezily, říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Z průzkumu také vyplynulo, že 4 z 5 zaměstnanců, kteří stravenky zatím nedostávají, by o ně měli zájem. Tito lidé bez stravenek si ve 40 % případů ohřívají oběd donesený z domova, více než 30 % z nich jí studenou svačinu a 10 % z nich vůbec neobědvá. Na obědy do restaurace pak chodí pouze 19 % z nich. Průzkum dále ukázal, že stravenkáři zaplatí za oběd průměrně 106 Kč, z toho 84 Kč stravenkou a 22 Kč doplácí v hotovosti.

Některé restauratéry odrazuje provize

Přestože stravenky motivují lidi k obědvání v restauracích, zdaleka ne všichni provozovatelé stravovacích zařízení je přijímají. Důvodem jsou poplatky zprostředkovatelským společnostem i administrativa, která se se stravenkami pojí. Firmy si účtují provizi přes 5 %. Přesná výše provize se odvíjí od konkrétní formy stravenky a také způsobu proplacení. Laciněji vychází bankovní převod, dražší je výplata v hotovosti. Nejvýhodněji dnes vycházejí předplacené karty – tzv. elektronické stravenky. Jedná se o bezkontaktní karty, na které zaměstnavatel nahraje zaměstnanci příslušnou částku. Kartu pak zaměstnanec použije při placení v restauracích či obchodech jako běžnou platební kartu.

Co se týče administrativy, tak v případě papírových stravenek skutečně narůstá, jelikož je podnikatelé musí přepočítávat, označit razítkem a vyplňovat takzvané výčetky. Tyto povinnost ale odbourávají elektronické stravenky (stravenkové předplacené karty), které se v poslední době stále častěji prosazují.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Čtěte více: Proč se restauracím (ne)vyplácí přijímat stravenky?

Právě obliba e-stravenek přilákala na trh se stravenkami nové hráče. Už loni představila svoji Gusto Kartu investiční skupina Arca Capital a na jaře letošního roku přišly se stravenkovou kartou řetězce Lidl a Kaufland. Zvýšení konkurence však není jediný problém, se kterým se „tradiční“ stravenkové firmy potýkají. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) totiž zahájil správní řízení s třemi největšími dodavateli stravenek Cheque Déjeuner, Sodexo a Edenred ohledně možné kartelové dohody mezi nimi.

Jak jsou stravenky zvýhodněné pro zaměstnavatele

Stravenky jsou častým benefitem i díky daňovému zvýhodnění pro firmy. Jak se píše v ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, daňově uznatelné jsou výdaje (náklady) vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení (kromě hodnoty potravin) nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny.

Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

Čtěte více: Poskytování stravenek jako daňově uznatelný náklad včetně příkladu

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).