Běžný, zjednodušený nebo zvláštní režim EET? V čem se liší?

Běžný režim

Evidovat tržby lze už nyní ve dvou režimech, ke kterým zanedlouho přibude třetí. Základním a nejčastějším je tzv. běžný režim. V něm je nutné před přijetím první evidované tržby požádat o autentizační údaje (přihlašovací údaje), které slouží k přístupu do aplikace EET. Po přihlášení do aplikace EET musí podnikatelé vyplnit informace o provozovnách a vygenerovat certifikát, který slouží k autentizaci datových zpráv a k identifikaci podnikatele.

Samotná evidence spočívá ve dvou věcech. Nejpozději při uskutečnění evidované tržby musí poplatník

• zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a
• vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne.

Podle § 19 zákona o evidenci tržeb musí podnikatelé zaslat datovou zprávou tyto údaje:

• daňové identifikační číslo poplatníka,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo účtenky,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
• celková částka tržby uvedená v české měně,
• bezpečnostní kód poplatníka,
• podpisový kód poplatníka,
• údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou je také:

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně,
• daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje,
• základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty uvedená v české měně,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro cestovní službu uvedená v české měně,
• celková částka v režimu daně z přidané hodnoty pro prodej použitého zboží uvedená v české měně.

V případě výše zmíněných šesti údajů však platí, že je posílají jen ti podnikatelé, kterých se týká.

Účtenka u běžného režimu

Poplatník je na účtence povinen uvádět:

• fiskální identifikační kód,
• své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo účtenky,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
• celkovou částku tržby v české měně,
• bezpečnostní kód poplatníka,
• údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.

Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje, pokud není kmenová část tohoto daňového identifikačního čísla tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo. Nemá-li poplatník povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět svůj podpisový kód. K tomu může dojít buď při výpadku internetu, při poruše pokladního zařízení, nebo tehdy, pokud podnikatel eviduje tržby ve zjednodušeném režimu.

Zjednodušený režim

Druhý režim, ve kterém lze už nyní evidovat, je režim zjednodušený. Tento režim ale není pro každého podnikatele. V některých případech plyne přímo ze zákona (příjmy z prodeje zboží a služeb na palubách dopravních prostředků při pravidelné hromadné přepravě podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty). Dále se jedná o tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tyto tržby plynou. O tom, zda by podnikateli běžný režim zásadně ztížil výkon činnosti, rozhoduje na základě žádosti finanční úřad.

V žádosti musí podnikatel uvést důvody, které svědčí pro naplnění podmínek pro vydání povolení, a tržby, na které se má povolení vztahovat. Může požádat o zjednodušený režim na všechny své činnosti nebo pouze na jejich část, případně na všechny své provozovny nebo jen některé. Důvodem pro povolení zjednodušeného režimu může být například nemožnost, případně nestabilita internetového připojení v místě, kde podnikatel tržby přijímá.

Rozdíly zjednodušeného a běžného režimu

Poplatník ve zjednodušeném režimu postupuje obdobně jako při evidenci v běžném režimu s tím rozdílem, že

• je povinen zaslat datovou zprávou údaje o této tržbě správci daně nejpozději do 5 dnů od uskutečnění evidované tržby a
• nemá povinnost na účtence uvádět fiskální identifikační kód (FIK), ale je na účtence povinen uvést podpisový kód poplatníka (PKP).

Čtěte také: Kdo a jak bude evidovat tržby ve zjednodušeném režimu

Zvláštní (offline) režim

Také zvláštní režim není pro všechny podnikatele a je nutné o něj požádat. Aby mohl podnikatel o režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

• není plátcem daně z přidané hodnoty a
• neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a

zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

Samotný zvláštní režim bude spočívat v tom, že podnikatel, který splní výše zmíněné podmínky, bude moct místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku. Ten si vyzvedne na finančním úřadu. Účtenky budou zvláštním tiskopisem, který vydává ministerstvo financí. Do speciálního formuláře bude podnikatel zaznamenávat údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek (Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu). Každé čtvrtletí pak zašle tento formulář na finanční úřad.

Účtenka u zvláštního režimu

Na účtence ve zvláštním režimu pak podnikatel musí uvádět:

• své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
• označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má více než 1 provozovnu,
• datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, a
• celkovou částku tržby v české měně.

Zvláštní režim sice půjde využít až od května 2020, žádost lze podávat už nyní. Vzhledem k tomu ale, že některá ustanovení novely, která zvláštní režim zavádí, nabudou účinnosti až v příštím roce, začnou se úřady žádostmi zabývat nejdříve 1. února 2020.

Čtěte také: Offline režim a EET nelze kombinovat, půjde však mezi nimi přejít

Ve všech režimech musíte vyvěsit informační oznámení

U všech režimů pak platí, že podnikatel musí splnit i informační povinnost. Na místě, kde se provádějí evidované tržby, je třeba umístit informační oznámení, které je dostatečně viditelné a čitelné. U tržeb evidovaných na internetu je nutné toto informační oznámení také umístit na web. Obsah oznámení se liší v závislosti na režimu.

• U běžného režimu: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
• U zjednodušeného režimu: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“
• U zvláštního režimu: „Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.“