Bezobalové obchody podporují udržitelnost a zakládají si na kvalitě. Jak se jim daří?

Bezobalové nákupy mají mnoho výhod

Tereza Kovalčíková, zakladatelka bezobalového obchodu Bout, na úvod říká, že v roce 2008 byl položen základní kámen odpadové politiky, a to „hierarchie nakládání s odpady“, podle které je nejlepší způsob, jak s odpady nakládat, nevytvářet je. Právě bezobalový obchod je perfektním nástrojem pro prevenci vzniku odpadu. Je to typ obchodu, který toto nařízení aplikuje v praxi. Problém je ale nevymahatelnost tohoto nařízení, proto jej málokdo praktikuje. Šetření obalů je hlavním smyslem, ale zaměřujeme se na tzv. zero waste i v širším hledisku. Dbáme na složení drogerie/kosmetiky – tyto rešerše děláme poctivě a usnadňujeme tak našim zákazníkům výběr, mohou se tak spolehnout, že nenaletí greenwashingovému tvrzení, dodává s tím, že z ekonomického pohledu jsou také platformou pro malé, lokální, české výrobce, takže to u nich vypadá jak na trhu.

Podle Kláry Žáčkové, spoluzakladatelky zlínské prodejny Bezobaláč, je hlavní výhodou bezobalových prodejen, že si domů nenosí hromadu odpadů, ale kvalitní produkt v takovém množství, které například rodina stihne spotřebovat. Dále podotýká, že nestačí jen třídit odpad, protože ten pak sám nezmizí, ale je důležité se chovat tak, aby odpad vůbec nemusel vzniknout. Když nebudeme brát jako hlavní smysl ušetření velké části obalového materiálu, jsou bezobalové obchody praktické v tom, že si můžete navážit přesně tolik, kolik potřebujete. Pokud mám v receptu například jen 50 g mandlí, není nutné si kupovat standardní balení, přidává Štěpán Cipra z Bezobalového koloniálu Jelen v pražských Nuslích.

Jan Šimral, mediální zástupce MIWA Technologies, zdůrazňuje, že ve světě každý rok vzniká vinou jednorázových obalů 78 milionů tun odpadu. Miwa nabízí technologické řešení pro komfortní nákup právě bez takovýchto jednorázových obalů, přičemž se jedná o systém opakovaně použitelných nádob vybavených chytrou technologií, který odpovídá logistickým i hygienickým požadavkům současných obchodních řetězců. Současně je velmi vstřícný pro spotřebitele. 

Silvie Kladivová z obchodu Kredenc – bez obalu vidí v bezobalovém prodeji ekologicky pěstovaných potravin a eko drogerie tyto hlavní výhody:

• prevence zbytečně produkovaných odpadů
• prevence civilizačních a jiných chorob
• podpora lokální produkce a místní ekonomiky
• podpora biodiverzity
• zkrácení cesty mezi producentem a zákazníkem
• převzetí vlastního balíčku odpovědnosti za svůj život a život svých dětí, o kterých tvrdíme, že je milujeme, zatímco jim připravujeme otřesnou budoucnost, a za užívání společného životního prostoru
• podpora sousedských vztahů

Sortiment je široký

Provozovatelé těchto obchodů se shodují, že bezobalově prodávaný sortiment je velmi rozmanitý. Patří mezi něj potraviny trvanlivé (luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka, mouka atd.), netrvanlivé (pečivo, mléčné výrobky, maso atd.), tekuté (oleje, drogerie, ocet atd.), drogistické a kosmetické výrobky atd. Silvie Kladivová zdůrazňuje, že to není nic nového, protože dříve se takhle prodávalo běžně. Také v klasických prodejnách je část zboží dostupná volně na váhu (rohlíky v koších, ovoce, ořechy atd.).

V bezobalovém obchodě Bout mají chlazené výrobky hlavně ve vratném skle, ale praxe ukázala, že třeba sýry se na bezobalový prodej úplně nehodí a je lepší jej zatavit do plastu. Jak podotýká Tereza Kovalčíková, neplatí to třeba u specializovaných obchodů, které nabízí jen tvrdé sýry, mají vyšší odbyt atp.. Tady by to zase šlo i bez obalu. Umí prodávat na váhu čisticí prostředky, zubní pastu, ústní vodu, šampony, kondicionéry (mají na váhu tekuté varianty, ale i tuhé na kusy). V kosmetice zjistili, že krémy nejsou pro tento prodej úplně vhodné.

Největší omezení je ale u velikosti balení. Často přesvědčujeme dodavatele, aby balili zboží do větších balení, aby nám bezobalový prodej dával smysl. Těžko se shání třeba výrobce těstovin, ochotný balit do větších než 5kg balení. Kdyby to zrovna nějaký takový četl, ať se určitě neváhá ozvat, dodává.

Lidé o bezobalových obchodech mnohdy nevědí

Štěpán Cipra uvádí, že zájem o nakupování v jejich obchodě je plynule rostoucí. Podobně v Bezobaláči je zájem o tyto nákupy, protože každý si ze širokého sortimentu může vybrat tolik, co spotřebuje. Nakupování do vlastní nádoby je vhodnější (např. pekařky kváskového chleba si chodí s velkým kyblíkem na mouku, rodiny s kyblíčkem na vločky ke snídani). Ač je teď doba uspěchaná a lidi zpohodlněli, stále se najdou tací, kteří svůj čas investují do sebe a svých rodin, naplánují si nákup a zabezpečí si kvalitní základní potraviny, myslí si Klára Žáčková. Jan Šimral zmiňuje, že v Česku je zájem zákazníků o něco menší než v některých zemích západní Evropy, ale i zde určitě existuje nemalý segment zákazníků, kterému je líto zbytečně plýtvat obaly.

Podle Silvie Kladivové zájem zákazníků roste sice pomalu s ohledem na nedostatečnou míru osvěty, ale zvyšuje se s kvalitou a chutí potravin, se kterými se konvenční potraviny obvykle nedají srovnat. Pokud jde o formu nakupování, ta je pro mnohé samozřejmě spíš obtížnější a nezvyklá – plánování zabere víc času, protože je třeba si na něj připravit nádobky a nákupní seznam. Nákup samotný zabere víc času než házení balených potravin do nákupního vozíku nebo e-shopového košíku, popisuje a doplňuje, že na webu Bezobaly.cz lidé najdou seznam bezobalových prodejen, a třeba díky tomu zjistí, že mají nějaký blízko svého bydliště.

Tereza Kovalčíková podotýká, že cílovku bezobalových obchodů tvoří úzká skupina lidí. Veřejnost se hlásí k ekologii do té doby, než pro ni sami něco musí udělat, takže nikdy neosloví velké masy. Náš zákazník je ten, který má v hodnotovém žebříčku zdraví lidské i to přírody vysoko. Jde o pochopení, že vyhozením odpad nezmizí, a také toho, že s odpadem neumíme dostatečně efektivně nakládat. Rozhodl se tedy, že nebude součástí problému, ale součástí řešení, vysvětluje.

Přečtěte si také:

Na udržitelných výrobcích postavila byznys, který pomáhá švadlenám i firmám

Ceny se obtížně srovnávají

Často lidi srovnávají kilo nějaké potraviny v marketu a v bezobalové prodejně, ale už málokdo se podívá, v jaké kvalitě jsou obě srovnávané suroviny. Bezobalové prodejny nabízí potraviny kvalitní, lokální. Zákazníci tak mají jistotu, že není potravina plná dochucovadel, náhražek a chemických koktejlů, popisuje Klára Žáčková s tím, že oni postupně přidali do nabídky i konvenční suroviny, které jsou taky chutné, ale levnější. Nechtějí však nahrazovat celý sortiment. Její zkušeností je, že od té doby, co začala nakupovat v bezobalové prodejně a do marketu zajde jen úplně minimálně, pocítila značné časové i finanční úspory. Nakupuje jen to, co opravdu potřebuje, nenechá se zlákat reklamou a akční cenou a nekoupí zbytečnosti.

Také Silvie Kladivová si myslí, že by se mělo bojovat s něčím, čemu říká potravinářsko-společenská negramotnost. Lidé umí číst a psát, ale často neumí správně vyhodnocovat informace na etiketě a nerozeznají kvalitu od „makety jídla“. Zákazníci podle ní také obvykle nemají povědomí o náročnosti drobného podnikání a o nejistotách, které jsou s ním spojené. 

Lidé jsou často překvapení, že ceny výrobků v bezobalové prodejně jsou vyšší než jejich balené obdoby v běžných obchodech. Tenhle zdánlivý rozpor vychází právě z neznalosti zbožíznalství a základní filozofie bezobalových obchodů – přinášet lidem kvalitní zboží a nepoškozovat přitom přírodu, doplňuje s tím, že jejich nabídka se sice může částečně překrývat s tou v obchodních řetězcích, ale podstatnou část tvoří produkce od malých výrobců, pěstitelů a chovatelů, jejichž práci zastřešují a které by supermarkety svými cenovými nároky sežraly zaživa. Malý bezobalový obchůdek není zmenšenina supermarketu se zacílením na obrat a růst. Je to úplně jiný vesmír, shrnuje.

Tereza Kovalčíková uvádí, že jsou kategorie zboží, u kterých cenou konkurovat nedokážou. Ale naopak jsou i ty, kde dokážou ceny výrazně snížit oproti běžnému trhu. Obzvlášť pak ekologická stáčená drogerie je vždy a výrazně levnější v bezobalovém obchodu, a to dokonce i v porovnání s internetovým obchodem. Pokud nás ale někdo chce srovnávat s nejlevnějším sortimentem v Kauflandu, pak stejně jako všichni ostatní vyjdeme jako dražší varianta. Jako maloodběratelé ale nikdy nedosáhneme takových nákupních cen jako super/hyper markety, proto se v určitých kategoriích prostě níže nedostaneme, dodává a upřesňuje, že u levných položek mívají ceny v porovnání s průměrem vyšší, ale u drahých položek je to právě naopak a mívají ceny nižší.

Nahlédněte do obchodů

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Provoz obchodu je náročný

Jak vysvětluje Silvie Kladivová, na bezobalové prodejny se vztahují úplně stejná zákonná pravidla jako na všechny ostatní potravinářské provozy. Přitom jednou z prvních návštěv nově otevřeného bezobalového provozu bývá inspekce z kontrolních organizací KHS nebo SZPI. Omezení vidí hlavně finanční, protože zboží kupované ve velkých objemech místo v malých baleních je finančně nákladnější, což může zasahovat do cashflow teprve vyvíjejícího se provozu. My provozovatelé nadšenci navíc nemíváme předchozí obchodní zkušenost ani ekonomické vzdělání, takže se spoustu věcí učíme za chodu z vlastních chyb. Milujeme, co děláme, ale často nám chybí know-how, přiznává.

Podle Terezy Kovalčíkové by bezobalovým obchodům pomohlo změnit pošramocené PR obchodů, které jsou vnímány jako dražší, což není pravda a lidi to odradí dřív, než vůbec přijdou. Zmiňuje, že když skončilo Bezobalu (technicky se zavřely 2 ze 3 poboček této konkrétní firmy), všude byly články, že bezobaly zavírají a nikdo nenapsal, že jich většina stále zůstává otevřená. I proto se v příštím roce chce zaměřit na lepší komunikaci k veřejnosti. 

Na otázku, jak si politici představují podporu bezobalového prodeje, kterou zmiňují v plánu odpadového hospodářství, Tereza odpověď nedostala. Navázala však spolupráci s radní Skopalíkovou ze Středočeského kraje a uvidím, kam se spolupráce vyvine. Společně s neziskovkou Bezobaly by chtěla vymyslet podporu nejen v daném kraji, ale napříč republikou. Pomohlo by podle ní, kdyby byly tyto obchody vnímány jako nástroj prevence odpadu a byl by třeba vypsán nějaký dotační program. Nechceme peníze zadarmo. Již nyní se věnujeme osvětě prevenci vzniku odpadu a snižování používání rizikových látek ve spotřebním zboží. Děláme to na úkor vlastního času. Záměrně nezmiňuji volného, protože provozovatel bezobalového obchodu nemá volný čas, uvádí dále Tereza Kovalčíková.

Z hlediska legislativy by Silvie Kladivová ocenila například férovější nastavení pracovních podmínek a s tím souvisejících sociálních jistot pro všechny pracující, tedy zaměstnance i OSVČ. Vytvoření jednoho úřadu nebo instituce, která by zájemcům o podnikání byla schopna komplexně sdělit všechny požadavky státu. Uvítala by i jiné podmínky pro registraci k DPH, například zvýšení limitu pro plátcovství na minimálně 4 miliony Kč. Současné 2 miliony jsou málo. Zdá se to jako velké číslo. A bylo by, kdyby se při počtech vycházelo se skutečného zisku, a ne z obratu. Současné nastavení mi přijde až nemravné, doplňuje.

Pomohla by osvěta a změna zákaznického chování

Jan Šimral si myslí, že aby došlo k potřebnému ústupu od jednorázových obalů, je k tomu zapotřebí změna zákaznického chování. Zmiňuje, že se na toto téma konala řada průzkumů v různých zemích a více než 80 procent spotřebitelů v nich deklarovalo ochotu se zapojit a přechod k opakovaně použitelným obalům podpořit. Je pravda, že je před všemi zastánci reuse řešení včetně nás ještě dlouhá cesta, aby se o praktickém využití cirkulárních systémů v obchodech podařilo přesvědčit nejen spotřebitele, ale i většinu řetězců. Aby takové řešení u spotřebitelů uspělo a ti tak změnili své návyky, musí pro ně být příslušný systém pohodlný a nesmí být dražší než klasické obaly, vysvětluje.

Podle Silvie Kladivové by stačilo, aby lidé byli trochu zvídavější a vědomější si důležitosti svých každodenních zdánlivě banálních drobných spotřebitelských rozhodnutí. Jako třeba, kde si koupím ponožky, co si dám na večeři nebo jestli a jak moc budu nakupovat v bezobalu. Pravidelný zerowaste nákup rozhodně nemusí zruinovat rodinný rozpočet. Určitě by se hodilo i méně sebestřednosti, konzumu a nenasytnosti po komfortu za každou cenu. Větší ochota dělat lehce sebeomezující zdravější rozhodnutí prostě jen proto, že je to tak správně, a nečekat až na oficiální nařízení vlády, uzavírá.