Problém vidím také v tom, že v případě dodatečného přiznání porovnávají následné kontrolní hlášení (tedy již opravené) s řádným přiznáním k DPH bez zohlednění dodatečného. U nás to vedlo k telefonátu, že máme špatně kontrolní hlášení. Podotýkám, že následné KH jsme podávali ve stejný den jako dodatečné přiznání. Vše jsme si po telefonu vysvětlili, paní si sečetla řádné a dodatečné přiznání a již vše vyšlo správně proti KH :-)
Tak v roce 1974 by to byl problém, dnes by to měl řešit výpočet Levensteinovy vzdálenosti dvou textových řetězců, FÚ nepotřebuje přesná čísla, ale přibližná, jde přece o určení fakturačních toků statisticky, není třeba to mít přesně na haléř, abyste oddělil zrno od plev :-)
Ale kdoví co pod záminkou DPH s těmi daty provádějí a nač je vlastně potřebují.
Paradoxně zpočátku podvodníci budou mít hlášení bez chyb a řádně spárovaná, teprve časem přijdou na to, jakou chybu do párování přimíchat, aby na ně nebylo vidět, protože ti co nepodvádějí, nějaké ty chyby budou mít.
Prakticky statisticky zajímavé údaje budou v systému na počátku, až se zaběhne, budou bezcenné, jeho praktická účinnost klesne k nule.
Byla to jedna z nejvíc propagovaných vlastností vyhodnocovacího systému, že bude vykazovat jistou inteligenci a nebude vyžadovat perfektní shodu všech údajů. Také se tím obhajovalo, proč musí být těch zadávaných údajů tolik.
Když oba obchodní partneři nahlásí vzájemný obchod, kde se jejich hlášení liší POUZE některými znaky v čísle dokladu, zatímco datum, částky, ID partnera jsou stejné, asi to nebude karuselový podvod.