BIO potraviny frčí i pro psy, kočky a křečky

Jednou z mála oblastí, kterou ekonomická krize a recese nijak hluboce nezasáhla, je trh s bioprodukty. Šanci uspět má kdokoliv s dobrým produktem a schopností správně komunikovat jeho přidané hodnoty, uvedl optimisticky na odborné konferenci Bio Summit Tomáš Václavík ze společnosti Green Marketing. Zdá se, že v oblasti bioprodukce, ale také v oblasti fair trade nebo obecně v zelené ekonomice se stále rýsuje řada podnikatelských příležitostí. V Česku ostatně roste i počet ekozemědělců a výrobců biopotravin. Čtěte více: BIO je v kurzu, zákon ale nehlídá výrobky například biokosmetiky

Bio čelí krizi

Podle předběžných výsledků za rok 2009, které představil na konferenci Tomáš Václavík, na trh s bio produkty recese moc nedolehla. Přesto, že světový trh s biopotravinami nerostl tak strmě, jako v předchozích letech, rozhodně se nepropadal. Podobně trh evropský meziročně podle předběžných čísel rostl asi o šest procent. Na celosvětové a evropské úrovni se rozvíjí také trh s biokosmetikou a biotextilem. Česká spotřeba biopotravin se podle Václavíka vloni celkově mírně zpomalila, přesto jsou na trhu i firmy, které hlásí růst. Zatímco biopotraviny upravuje evropská legislativa a od 1. července letošního roku pro ty, vyrobené v Evropské unii, bude dokonce povinně platit jednotné evropské logo, na biokosmetiku a biotextil se legislativa nevztahuje. Fungují jen různé certifikační autority.

Bio pro psy, kočky a křečky

O úspěchu bio businessu svědčí i to, že už zdaleka nezahrnuje jen lidi, ale také zvířata. Na veletrhu Biostyl, který skončil tuto neděli, se prezentovaly i společnosti zaměřené na bioprodukty pro domácí zvířata – příkladně Anbio, internetový obchod s krmivem pro psy, kočky, křečky, fretky… v biokvalitě (veletržní ukázkou zboží byly např. vegetariánské biogranule pro psy), nebo značka OrganiPets, do Česka dovážené anglické biokrmivo.

Bioproduktům podlehly i řetězce

O expanzi bioproduktů svědčí také rozvíjející se zájem maloobchodních řetězců o jejich prodej – počet v řetězcích zalistovaných bioproduktů roste. Bio dnes nabízí řetězce obchodů Tesco, Albert, Billa, Interspar, Žabka, Penny Market nebo dm drogerie. Navíc do výroby bioproduktů v Česku vstoupily i velké společnosti – před dvěma lety třeba mlékárenská společnost Olma nebo Delta pekárny. Podobně v oblasti biokosmetiky nadnárodní společnost L´Oréal koupila lokální malou značku biokosmetiky Sanoflore, kterou dál rozvíjí. Bio se tak z okraje posouvá do nákupního mainstreamu a částečně ztrácí punc exkluzivity. Ovlivňuje také marketing a profilaci řetězců – například Interspar měl na zmíněném Biostylu se svými produkty jednu z největších prezentací, podobně značka Sanoflore.

Jak zaznělo z pléna na Bio Summitu, z toho, že si řetězce a nadnárodní koncerny berou bioznačky pod svá křídla, nejsou všichni menší producenti nadšení. Padl i názor, nejde-li jen o jistý druh zelených odpustků. Naopak Rainer Plum, nestor německé biokosmetiky, to jen považuje za logický vývoj na trhu.

Řetězce prodávají bioprodukty pod jejich značkou nebo pod privátní značkou. Je otázkou, jak příklon řetězců k biopotravinám (a na českém trhu biopotravin si drží maloobchodní řetězce největší podíl) ovlivňuje přístup ke konvenčním potravinám.

Po rekordním růstu zájmu o biopotraviny v předchozích čtyřech letech jsme v uplynulých měsících zaznamenali jeho určité zpomalení. Zákazníci také v porovnání s předchozím obdobím podstatně častěji pro nákup biopotravin využívají akční cenové nabídky, což úzce souvisí s ekonomickou krizí a změnami zákaznických preferencí, uvádí pro business server Podnikatel.cz Lukáš Hora z Oddělení PR a firemní komunikace supermarketů a hypermarketů Albert. Potvrzuje také zájem zákazníků o privátní značky řetězce. V současnosti spolupracujeme se zhruba 50 bio dodavateli. Přibližně polovina pochází od českých výrobců. Pro značku Albert Bio nám výrobky dodává celkem 15 dodavatelů, z nichž 90 % jsou lokální dodavatelé. Rádi bychom tento podíl dále zvýšili. Bohužel často zaznamenáváme problém na straně českých dodavatelů s objemy zboží, které nám mohou dodat pro více než 280 prodejen Albert, dodává. Největší zájem je podle něj mezi zákazníky o bio mléko, mléčné výrobky obecně, čerstvou zeleninu, cereálie, maso a masné výrobky. (Pozn.: Podnikatel.cz oslovil k vyjádření i další řetězce, jejich odpovědi však do uzávěrky článku neobdržel.)

Nový spotřebitel na trhu proměněném internetem

Podle Tomáše Václavíka se proměňuje také český biozákazník a čím dál více poptává biopotraviny s přidanou hodnotou – s českým nebo regionálním původem, šetrné ke zvířatům a s celkově šetrným zpracováním, potraviny s etickým původem, autentické a transparentní ve vztahu k dohledatelnosti výrobce, pěstitele, producenta, farmáře, potraviny s příběhem. Je na obchodnících, aby dokázali tyto přidané hodnoty také komunikovat (mluví se o zeleném marketingu). Čtěte více: Biopotraviny jsou v Česku hitem, počet ekofarem narostl o polovinu

Podle studie poradenské společnosti Deloitte After the storm – Planning for a retail recovery by se měli všichni obchodníci (bez ohledu na to, jaké zboží či služby prodávají) poučení krizí adaptovat na nové faktory, které se týkají mimo jiné zákazníků:

V souvislosti s etikou a udržitelností, které ovlivňují nákupní chování, se mluví o LOHAS, životních stylech zdraví a trvalé udržitelnosti (Lifestyles of health and Sustainability). Nový konzumní a životní styl, který zahrnuje nové kritérium – etiku, vysvětluje Petra Šánová z České zemědělské univerzity v Praze. Odhaduje se, že tzv. lohasiané tvoří 10 – 30 procent populace vyspělých zemí. Jejich spotřebitelské preference jsou kvalita, společenská odpovědnost a ekologický přístup (a nejde zdaleka výhradně o biokvalitu). Obchodní koncept LOHAS je na světě 9 let, tvrdí Šánová. V Česku se však zatím začíná rozvíjet.

Podle Volkerta Engelsmana, ředitele nizozemské společnosti Eosta zabývající se biozeleninou a ovocem i ekologickými obaly, se mění očekávání spotřebitelů a z konzumenta se opět stává lidská bytost, která samostatně myslí a ptá se, neočekává tedy masovou nabídku pro masu. K větší transparentnosti trhu navíc přispívá internet, na němž mohou zákazníci hledat řadu informací o zboží i výrobcích.

Dvakrát eko

Příznačné je, že v diskuzích o biotrhu jsou v popředí právě jeho etické a ekologické aspekty, udržitelnost, společenská odpovědnost nebo lidská práva, na úkor zdravotních aspektů, které nejsou v případě biopotravin zdaleka jednoznačné. Zdravotní přínos biopotravin například v loňském roce zpochybnila britská studie. Jakoby se přes biotrh do podnikání z boku dostávaly určité hodnoty, které kritikům v konvenčním obchodě a výrobě chybí a s ekonomickou krizí se opět více dostaly na světlo a do diskuzí.

Ačkoliv kladou podnikatelé v této oblasti velký důraz na společenskou odpovědnost (a i oni sami ji často akcentují na úkor zdravotních přínosů bioproduktů), nezapomínají pochopitelně na ekonomické aspekty. Peter Malaise, Concept Manager belgické společnosti Ecover (podnikající v oblasti ekologických čisících prostředků) například zdůrazňuje, že bází udržitelnosti je ekonomický, ekologický i sociální rozměr podnikání současně. Eosta pak přímo deklaruje motto Kde se ekologie setkává s ekonomií.