Jak funguje bioplynová stanice
Obrovskou výhodu na zavedení výroby bioplynu mají zemědělci, neboť mají dostatečný a pravidelný přísun vstupních surovin pro výrobu bioplynu a navíc odpad při výrobě bioplynu lze použít jako výborné hnojivo pro rostlinnou výrobu.
klikněte pro zvětšení
Jde vlastně o to, že biologický odpad se prostřednictvím rozkladu mikroorganizmů mění na bioplyn, který může být následně použit na výrobu elektrické energie a tepla. Prostřednictvím fermentace (kvašení) se zlepšuje homogenita substrátu, snižuje se zápach a emise oxidu uhličitého. Lze tedy využít všechny formy substrátu, např. biomasu, domácí biologický odpad, splašky, zvířecí kejdu apod.
Na začátku procesu stojí silážní žlaby nebo vaky pro skladování suroviny a materiálu pro BPS. Materiál se skladuje stejně jako v případě krmení pro skot. Stejné prostory jde využít jak pro krmení, tak i pro BPS, což je výhodou, neboť není nutné investovat do nových technologií a skladovacích prostor (využívají se stávající).
Dalším krokem je distribuce materiálu do fermentoru. Materiál se nakládá do míchacího vozu, který tento materiál řádně promíchaný přímo dávkuje do fermentoru pro vlastní proces kvašení. Tento úkon je zřejmě nejdůležitějším procesem v celé bioplynové stanici, neboť např. při výkonu stanice 500 kW/hod elektrického výkonu spotřebuje za den asi 25 až 30 t materiálu.
Fermentor je v nejlepším případě jakási betonová jímka s horním betonovým víkem, která je zapuštěna do země, umožňuje-li to výška spodní vody. Teplota ve fermentoru musí být vždy kolem 45 °C. Vedle fermentoru jsou umístěny zbytkové sklady také s betonovým víkem, z kterých je stále jímán bioplyn, stejně jako z fermentoru.
Bioplyn se pak spaluje v kogenerační jednotce (kogenerace), což je spalovací motor přizpůsobený na spalování bioplynu. Zároveň vyhodnocuje kvalitu a výkon s ohledem na obsah metanu v bioplynu (čím více metanu, tím lépe). Při výrobě elektřiny spalováním bioplynu vzniká odpadní teplo, které je možné využít na vytápění budov, sušení dřeva či zemědělských komodit. Je možná i teplofikace na přilehlých obytných zónách nebo toto teplo přeměnit na chladicí médium pro skladování zeleniny, ovoce aj. Pokud se vhodně využije toto teplo, je možné výrazně zlepšit ekonomiku provozu BPS. Ze zkušeností vyplývá, že při využití odpadního tepla je návratnost BPS cca 6 let.
Výhody při investování do bioplynové stanice
Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče jsou bioplynové stanice pro zemědělce i venkov v mnoha směrech přínosem. Představují nové a stabilní příjmy za ekologickou energii pro zemědělce, na venkově vytváří nová pracovní místa a zároveň přispívají k ochraně životního prostředí. Co se týče elektřiny, mají navíc státem dlouhodobě garantovanou minimální výkupní cenu, kterou vždy na rok dopředu stanovuje Energetický regulační úřad (ERU) a podle zákona 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, je tato cena garantována na příštích 15 let od data uvedení zařízení do provozu.
Odpovědi na otázku „proč investovat do bioplynových stanic?“ je možné vzít ze 2 hledisek:
- vzrůstající soběstačnost a nezávislost na dodavatelích energie,
- redukce skleníkových plynů,
- výhodné zásobování obytných domů a průmyslových objektů teplem,
- provoz zpracování kejdy je bez pachové zátěže,
- obnova efektivního hospodaření na venkově,
- nové pracovní příležitosti a další.
- dlouhodobě garantovány stabilní příjmy (z prodeje elektřiny i ze zpracování externího odpadu),
- nezávislost na výrobcích a na jejich tržních cenách (ceny rostlinné výroby jsou poměrně hodně nestabilní a závislé na úrodě),
- zužitkování a zhodnocení odpadů z potravinářského průmyslu,
- přídavný zdroj příjmů,
- produkce tepelné a elektrické energie,
- úspora hnojiv pro rostliny a jejich vyšší účinnost
- a další.
Kolik stojí + možnosti financování
Výstavba bioplynových stanic není levnou záležitostí. Jedná se o investici zhruba v řádech milionů korun. Ovšem samozřejmě záleží na konkrétním projektu, podmínkách a rozsahu investice. Zkušenosti ukazují, že je velký zájem o investice do těchto projektů, stejně tak i o možnosti čerpat dotace z fondů EU. Od 9. července 2007 je možné podávat projekty s žádostmi o podporu z nového Programu rozvoje venkova, který je financován Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova. Na bioplynové stanice je ročně k dispozici přibližně 480 mil. Kč.
Jak postupovat
V první řadě jsou nejdůležitější konzultace záměru a formulace cílů s některou společností specializující se na přípravu a realizaci zemědělských bioplynových stanic. Poté přichází na řadu studie proveditelnost, která se skládá z detailní přípravy projektu, co se týče potřeby surovin, techniky, financí atd. Jejím cílem je zjistit, zda je konkrétní projekt vůbec realizovatelný, finančně udržitelný a zda bude zajištěna návratnost vložených investic. Dalším krokem je vypracování dokumentace pro územní a stavební řízení, včetně řešení technologických návrhů. Důležité jsou samozřejmě i zajištění financování projektu a poté realizace.
ČLÁNKY DO MAILU