Biopotraviny jsou žádané, podniky však stále váhají

V zemích západní Evropy je možné uskutečnit celý nákup v barvách bio díky zahrnutí biovýrobků od různých společností mezi běžné zboží. Zdravému životnímu stylu také vychází vstříc nová generace supermarketů zaměřená jen na biopotraviny.

Přestože je řada biovýrobků v Česku k dostání v menších specializovaných obchůdcích, jedná se pouze o určité druhy potravin, převážně čaj, mouku, těstoviny a některé mléčné výrobky. Zákazníci ale jen velmi obtížně shání například masné výrobky či vejce. Producentů těchto biopotravin je stále nepatrné množství. Devadesát devět procent našich zákazníků je nadšeno, že takové výrobky vůbec jsou. Když vám spotřebitel poděkuje, že si koupil o padesát procent dražší produkt, co si můžete přát víc? říká pan Josef Sklenář chovající na své farmě prasata a hovězí dobytek.

Ziskové příležitosti netáhnou

Neexistence dostupných biopotravin v maloobchodech je ještě paradoxnější při skutečnosti, že v jiných odvětvích způsobuje nedostatečná nabídka určitého zboží zvýšení jeho hodnoty. Vyšší cena pak umožní podnikatelům takovou „díru na trhu” zaplnit. Na trhu biopotravin jako by tento mechanismus nepůsobil.

Lidé se ptají po klasickém selském mléku, na kterém se dělá smetana. Nikdo ho ale u nás nevyrábí. Není ani kefír, podmáslí, šlehačka, smetana, tvaroh či máslo, říká Hana Zemanová z maloobchodní společnosti Albio. Dokonce jsme jednomu dodavateli nabízeli, že budeme jeho máslo vykupovat za vyšší cenu, ať si rozšíří produkci. Nechtěl do toho jít. Přitom jsme německé biomáslo prodávali za 75 korun, dodává Zemanová.

Čeští podnikatelé váhají se vstupem do systému ekologického zemědělství. Zemědělci si stěžují na nedostatek odbytu, zpracovatelské firmy naopak poukazují na nízkou nabídku svých dodavatelů.

Nečekaně nízké státní dotace

V novém Programu rozvoje venkova je na podporu ekologického zemědělství vyčleněno pro roky 2007 až 2013 zhruba 30 miliard Kč, tedy asi 4,3 miliardy Kč ročně. Doposud to bylo zhruba o miliardu méně, celkový dotační objem se tedy zvyšuje. Ekofarmáři ale příliš spokojeni nejsou – stěžují si na postup Ministerstva zemědělství. Růst jedné z klíčových dotací – na louky a pastviny – bude totiž přibližně o 710 Kč nižší, než původně navrhovaných 2 650 Kč na jeden hektar.

Změna výše kompenzační platby povede k zastavení rozvoje ekologického hospodaření v podhorských i dalších oblastech, uvádí předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Sazbu ve výši 1 940 Kč na hektar považujeme za naprosto nedostatečnou. Jediným jejím důsledkem bude, že ekologické zemědělství v ČR v příštích sedmi letech po dobu trvání Programu rozvoje venkova bude stagnovat a počet ekologicky obhospodařovaných ploch se bude snižovat. Místo nich bude v horských a podhorských oblastech buď více rozoraných polí nebo obyčejné bodláčí, říká Milan Boleslav.

Rozhodnutí o této změně navíc přišlo až po ukončení připomínkového řízení a po schválení původního návrhu vládou. Přizpůsobení firemních rozpočtů tomuto neočekávanému opatření může být zvlášť pro menší podnikatele nepříjemnou komplikací.

Potenciál českých pastvin

Ministr zemědělství Petr Gandalovič však snížení sazby pro trvalé travní porosty zdůvodnil cílem zlepšit nedostatečnou nabídku konečných biopotravin z domácích surovin. Příčinou nerozvinutého stavu je podle něj hlavně drtivé zastoupení pastvin a luk, a naopak jen menší část orné půdy v českém ekologickém zemědělství.

Takový postup ale může být jednostranný, protože cílené podpora pěstování plodin na orné půdě postrádá smysl, pokud se čeští podnikatelé v mezinárodní soutěži sami zaměřují spíše na chov dobytka.

Spotřebitelské zvyklosti biopotravinám nepřejí

Celý výrobní řetězec se odvolává na chování spotřebitelů. Povědomí větší části veřejnosti o obsahu značky BIO je totiž stále nízké a pro zákazníky tak produkty nepřinášejí takovou hodnotu, která by jim kompenzovala vyšší cenu. Ministerstvo zemědělsví na tuto situaci reaguje akcí Září – Měsíc biopotravin, na kterou naváže začátkem roku 2008 komunikační kampaň s názvem Ekologické zemědělství a biopotraviny plánovaná na následující tři roky. Také Evropská komise spouští na letošní léto rozsáhlou informační kampaň.

Zákazníci zvyklí kupovat své oblíbené produkty však navíc zjišťují, že biopotraviny mají výrazně odlišné vlastnosti. Chuť, kterou jsme si přiřadili třeba k jahodě, není ta, kterou známe ze zahrady. Tu chuť vytvořila chemická fabrika na výrobu jahodového aroma, a tato fabrika si také vyrábí svou klientelu, spotřebitele, kteří si vzali za své, že jahoda chutná právě takto, a vyžadují to. Příroda nám nadělila jakési možnosti a náš ovocný čaj nemůže tak vonět a tak barvit, jednoduše proto, že to není technicky možné, pokud se nechceme zpronevěřit zásadám ekologického zpracování. Konvenční aroma doslova čpí jahodami, ale bohužel s nimi nemá nic společného, vysvětluje rozdíly Tomáš Mitáček, ředitel firmy Sluneční brána zpracovávající biočaje a biokoření.

Marketing pro zákaznickou menšinu

Obavy podniků z nezájmu spotřebitelů o biopotraviny pravděpodobně vycházejí více z průzkumů veřejného mínění než z reality tržních vztahů. Průzkumy orientované na většinové jednání totiž až příliš často vedou k zaměření maloobchodních řetězců „prostě na všechny”, zatímco je zamlžena možnost použití tržní segmentace.

Díky tržní segmentaci tak podnikání souvisí s nutností neustále hledat a potvrzovat svou cílovou skupinu. Takový postup přináší ve svém důsledku spokojenost pro oba představitele obchodu. Zákazník nachází nabídku vytrženou z davu a odpovídající na jeho menšinový zájem nakupovat biopotraviny. Výrobci či obchodníkovi pak poskytuje ziskovou příležitost bez rozvinuté konkurence.