Názory k článku BlaBlaCar je v Česku. Stávají se tak z řidičů podnikatelé s daňovou povinností?

Spolujízda nikdy nemůže být předmětem daně, pokud není jejím cílem zisk. Takže stávající řidiči z ex-Jízdomatu, tedy BlaBlaCaru mohou být zcela v klidu.

Aby spolujízda byla zisková, musela by její cena být naprosto jinde, ale pak by ji pasažéři nevyužívali, protože by spolujízdě cenou konkurovala veřejná doprava. Příklad za mě:

Jezdím trasu Ostrava - Praha - Ostrava. Náklady jen za PHM jsou v případě LPG okolo 1500 Kč, u benzínu okolo 2300 Kč (9-13 l/100 km).

Pokud bych tam i zpět měl 4 cestující (to se stává výjimečně) a každý by zaplatil 200 Kč, získal bych celkem 1600 Kč u LPG. A jsem takřka na nule co do PHM, nikoli co do opotřebení auta a mého času. OK, zůstane mi na oběd.

Podobně když dám cenu 2000 Kč/osoba za trasu Ostrava-Paříž, je to úplně v klidu, protože náklady na cestu tam a zpět začínají od 14 000 Kč.

Pokud by každý spolucestující z Ostravy do Prahy či zpět dal 500 Kč, získám 4000 Kč. To už se můžeme bavit o zisku, k čemuž tedy potřebuji ŽL, koncesi, vůz registrovaný na krajském úřadě pro přepravu osob a bacha - nezřídka i taxi licenci včetně místopisu v městě, kde ty lidi nabírám.

A teď to lepší. Za 500 Kč jedním směrem z Prahy do Ostravy či zpět nikdo, ale fakt nikdo přes spolujízdu nepojede. To už může jet pendolinem.

Proto bude velmi často trasa Ostrava - Praha a zpět za 190-300 Kč a je to úplně v suchu. Za 185 Kč to jezdí Regiojet, za 280 Kč je to v pátek a v pondělí. Kdo by dal z řidičů vyšší cenu, nikoho nesežene. Podobně to funguje i na jiné trasy, jde o příspěvek na cestu, ne o zisk. Spolucestující nejsou hloupí, vědí, kolik stojí veřejná doprava. A i mezi řidiči je konkurence. A o tom to je.

I ztráta je zisk a pokud se tak děje opakovaně, jedná se o živnost. Podle zákona č. 111/1994 Sb. se jedná o silniční motorovou dopravu osobní příležitostnou (nikoliv taxislužbu), na kterou musíte mít koncesi pro Silniční motorovou dopravu - osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.
Vaše výpočty pak jsou chybné, protože vše si dáte do nákladů a ještě vám tam chybí silniční daň.
Možná provozování BlaBlaCaru občany ČR není problém, ale do doby, než se něco stane a cestující vás zažalují pro újmu na zdraví.
Jinak BlaBlaCaru stačí živnost volná - obor č. 52, kam spadá "dispečink"

Újmu na zdraví řeší odpovědnost z povinného ručení. Po případném prohraném soudním sporu bude plnit právě pojišťovna z povinného ručení.

Abych musel danit příjmy ze spolujízdy, musel bych jezdit soustavně a nabírat spolucestující s cílem generovat zisk (o tom přece podnikání je, jinak bych byl špatný hodpodář). Jenže já se chci jen dopravit z bodu A do bodu B a někdy pojedu vlakem, jindy autem. Vše se dá prokázat.

Jak píšu v jiném příspěvku, docela bych uvítal názor soudu. Ale to by musel nejprve někdo podat žalobu :)

Nemůžete danit něco, k čemu nemáte oprávnění k podnikání.
Nejde o desetikoruny, ale stokoruny. A ty už jsou v celkových nákladech zajímavé. Mnoho lidí navíc vítá odvoz "od dveří ke dveřím", což s MHD často nejde. Nehledě na to, že se s řidičem často dá domluvit na "odbočení" mimo trasu, kam by veřejnou dopravou cestující jel další hodinu (typicky třeba cesta do Ostravy přes Nový Jičín, Frýdek-Místek nebo Kopřivnici). Divil byste se, že nejčastěji spolucestují vzdělaní lidé (ze 70 % studenti), ale přibývají i starší 50+ a docela hodně jsem vezl i profesionální řidiče kamiónů. Ti třeba musí auto nechat na druhém konci města, pak dvě hodiny jedou na vlak, 4 hodiny po trati, další dvě domů. Jsou pro to socky? Ne, chtějí ušetřit čas a být brzy doma. Autem přes spolujízdu jsou doma za 4 hodiny za dvě, tři stovky.

Služební auta, kamióny apod. jsou kapitola sama pro sebe, tam je to jasné - je to riziko na hlavu šoféra a časté porušení vnitropodnikových nařízení. A nezdaněný příjem. O tom ale spolujízda není.

Pokud jde o auto soukromé, resp. řídí jej jeho majitel/provo­zovatel, odpovědnost v případě nehody jde samozřejmě na vrub řidiče (i proto existuje jejich hodnocení), nicméně od toho tu máme povinné ručení. A tady o příjem nejde. Byť čistě teoreticky bych dokázal někomu vystavit daňový doklad na spolujízdu, protože prostě zrovna já mohu, ale to mám kvůli zcela jinému důvodu. "Příjmy" ze spolujízdy nikde neeviduji, nepřiznávám a nedaním. A je to v pořádku a legální, měsíčně mám okolo 7 spolujízd v průměru 200 Kč za jízdu.

Uber je jiná kapitola. Samotný Uber je OK, problém jsou řidiči. Ti z dritvé většiny nemají ŽL, nemají koncesi na přepravu osob vozidly do 3,5t, nemají průkaz řidiče taxi a nemají zkoušky z právních předpisů a místopisu hl. města Prahy. Takže vám samozřejmě ani nemají jak vystavit platný účetní doklad. To ale není problém cestujícího, nýbrž řidiče. A byť bych třeba pro Uber jezdit mohl, tak Uber vyžaduje vozidla mladší 10 let, což nemám, nechci mít a mít nebudu :-)

Mimochodem, nakonec platí jedno české přísloví: není žalobce, není soudce. Asi nikdo nečeká, že by si někdo ze spolucestujících dělal účetní evidenci spolujízd a pak na FÚ a ŽÚ podal podnět k šetření. A i kdyby se takový pitomec našel, docela bych se těšil na soud, který by toto smetl ze stolu a po pár odvolacích kolečkách byl by daný judikát.