Některé firmy po rozpadu Československa pokračovaly ve své činnosti beze změny, jiné si založily pobočky v obou státech, odštěpily se nebo zanikly.
Co se dozvíte v článku
Chladničky Calex byly velmi populární
Značka chladicí techniky Calex je spojena se slovenským městem Zlaté Moravce. Byla založena v roce 1949 a původně se měla zaměřovat na výrobu obuvnických strojů, ale vlajkovou lodí se staly chladničky. Jejich výroba se rychle rozběhla a firma se tak stala hlavním výrobcem chladniček v Československu a tento produkt vyvážela také do světa. Starší článek Martina Jesného a Milana Hoška v týdeníku TREND zmiňuje, že Calex byl po století hlavním zaměstnavatelem v okrese a ve špičce dával práci téměř pěti tisícům lidí. V období revoluce se společnost musela vyrovnat s konkurencí a také hledala strategického investora. V roce 1991 se tak zrodil projekt se společností Calex počítající s výrobou bílé techniky pomocí nejmodernějších technologií. Ten však neuspěl ani přes vydatnou podporu státu.
Až v roce 2003 ochrannou známku odkoupil italský koncern Antonio Merloni. Ta na Slovensko dováží a distribuuje například značky Ardo, a to pod společností East Trading Company (ETC). Portál SME přinesl vyjádření tehdejší marketingové ředitelky ETC Ivety Porubské, podle které slovenské chladničky v porovnání s italskými chladničkami Calex mají nižší spotřebu elektrické energie, antibakteriální vrstvu a jsou krásnější z hlediska designu, a jejich cena je proto pro konečného spotřebitele vyšší.
Jak to bylo s čokoládovou hvězdou?
Vznik značky Orion, jak napovídá modrá hvězda zářící na produktech, se datuje k roku 1886 a stojí za ní manželé Maršnerovi. Čokolády se zpočátku vyráběly v pražské „Orionce“ a postupně se výroba rozdělila do několika závodů po celé republice. K prvním produktům patřily Lentilky nebo čokoládové tyčinky, jako je Kofila nebo Margot. V roce 1975 spatřila světlo světa čokoláda Studentská pečeť. Postupně se značka rozrostla a patří pod ní i nečokoládové výrobky, jako jsou bonbony a oplatky, s tím, že několik výrobků se vyrábí i za hranicemi.
Od roku 1992 je Orion jednou ze značek švýcarské firmy Nestlé. Jak vyjmenovávají na portálu Euro.cz, například bublinkovou čokoládu Orion Aero vyrábí partnerský závod Nestlé Svitoč na Ukrajině a máčené oplatky Orion Delissa se dovážejí z Polska. Odtud Nestlé dováží i některé produkty pod tradičními českými značkami (Milena, Studentská pečeť, Lentilky). Přesun výroby je důsledkem specializace národních filiálek. Koncern usiluje o maximální vytížení výrobních kapacit. Takto se například závod Nestlé ve slovenské Prievidzi specializuje na polévky, bujony, omáčky a další kulinářské výrobky. Dodává je nejen na slovenský a český, ale také na desítky jiných evropských trhů,
dodávají.
Od gramodesek k hudebnímu vydavatelství
Supraphon je známé hudební vydavatelství. Tato značka původně sloužila k označování exportních nahrávek vydavatelství Ultraphon, které je německo-české a vzniklo v roce 1932. Tehdy byla také zaregistrována značka SUPRAPHON, a to původně jako název moderního elektrického gramofonu. Jak je popsáno na webu vydavatelství, v poválečných letech nesly toto značení domácí gramodesky určené pro export a napomáhaly tak šíření věhlasu především české klasické hudby v nahrávkách ze třicátých a čtyřicátých let. Posléze byl státní podnik SUPRAPHON exportním závodem (1949), výrobním podnikem (Gramofonové závody – SUPRAPHON, 1961), samostatným vydavatelstvím (SUPRAPHON n. p., 1969) a postupně synonymem českého gramofonového průmyslu.
V roce 1970 vznikla odčleněním bratislavské pobočky podniku Supraphon společnost OPUS. Ta až do roku 1989 byla jediným slovenským hudebním vydavatelstvím zaměřeným jak na hudbu, tak mluvené slovo. Po ekonomické transformaci se na začátku roku 1990 OPUS stal akciovou společností a dnes je součástí nadnárodní korporace Warner Music Group. Od revolučního roku se píše novodobá historie SUPRAPHONu, kdy proběhla změna vlastníků a následně se v letech 1993 až 2008 stala většinovým akcionářem vydavatelství společnost Bonton. Od podzimu 2008 se majitelem stává Music pro a.s. O tři roky později byla vytvořena online prodejna Supraphonline, kde nabízí hudbu ke stažení, a to ve formátech MPC nebo FLAC.
Kofola je česká klasika
Příběhům československých značek jsme se už věnovali ve stejnojmenném seriálu a nyní připravujeme také nový podcast, který vyjde v listopadu. Jedním z příběhů značek je Kofola patřící mezi nejúspěšnější socialistické retro značky, kterým se podařilo přežít divoká devadesátá léta a které slaví úspěch až do dnešních dní. Jak jsme psali, prapůvod Kofoly sahá až na začátek padesátých let minulého století, kdy byl založen národní podnik Galena Opava, který se věnoval výrobě léčiv, tinktur a také pěstování rostlinných kultur.
Ke konci padesátých let se poté objevilo politické zadání, aby byla vyrobena limonáda kolového typu, která by tvořila domácí alternativu pro americkou Coca-Colu a Pepsi-Colu s tím, že vývoj nového kolového nápoje dostal na starost státní podnik Spofa Praha, který zaštiťoval Galenu Opava. Týmu pod vedením docenta Zdeňka Blažka trvalo dva roky, než přišel s optimálním složením sirupu Kofo, který tvořil základ nového nápoje skládajícího se ze 14 bylinných a ovocných látek, ke kterým byl přidán kofein. Tehdy se psal rok 1959 a první Kofola měla brzy zamířit ke svým zákazníkům. O rok později se pak začala Kofola vyrábět průmyslově.
Zájem o Kofolu byl v šedesátých letech tak obrovský, že v Československu došly byliny na její výrobu a musely se dovážet. Vrcholu dosáhla oblíbenost limonády v 70. letech. Když však padl komunistický režim, s Kofolou to nevypadalo dobře, protože se ve velkém začaly dovážet zahraniční nápoje a regály rovněž zaplavily desítky různých levných kolových nápojů. Období nejistoty trvalo do roku 1998, kdy se jediným výrobcem a distributorem Kofoly stala firma Santa nápoje. Ta sídlila v Krnově a vlastnila ji řecká rodina Samarasových. Triumfální návrat této oblíbené značky odstartoval až rok 2001 a reklamní kampaň se sloganem “Když ji miluješ, není co řešit” a následně také populární vánoční reklama. V roce 2009 se Kofole podařilo překonat i rekordní 70. léta a dosáhla nejvyšších prodejů ve své historii. V říjnu roku 2019 firma vydala emisi dluhopisů v celkové hodnotě 330 milionů korun, které se setkaly s velkým zájmem investorů. Od té doby rozšířila společnost portfolio o několik nápojů (od minerálních vod přes ovocné a zeleninové čerstvé šťávy) a expandovala na další trhy.
Připomeňte si historii Kofoly v naší galerii
Stavební firma, co stavěla ikonický most
Slovenská společnost Doprastav, a.s. uvádí na webu, že navazuje svým působením a základem svého obchodního jména na národní podnik Doprastav a státní podnik Doprastav š.p.. Národní podnik Doprastav vznikl v roce 1953 a k jejho realizovaným stavbám patří bratislavský most SNP. Zaměřuje se na dopravní stavby a v roce 1958 se jeho činnost rozšířila o vodohospodářské a ekologické stavby. V roce 1988 vznikl Štátny podnik Doprastav a akciová společnost Dopravstav a.s. byla založena v prosinci 1993. Doprastav se od svého vzniku až po současnost orientuje na výstavbu dálnic, rychlostních komunikací, cest a mostních objektů různých konstrukcí, ale také na výstavbu komplexů průmyslových staveb, modernizaci železničních tratí nebo kanalizačních sítí a čističek odpadních vod. Od roku 2000 do roku 2013 byla společnost majetkově propojena s Metrostavem a v rámci DDM Group realizovala několik staveb i v České republice.
