Daň silniční se vztahuje na silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná, provozovaná v České republice a používaná k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání, jsou předmětem daně vždy vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice. Silniční daň se naopak neplatí z vozidel s hybridním pohonem kombinující spalovací motor a elektromotor nebo třeba z vozidel na LPG.
Poplatníkem silniční daně je podle zákona o silniční dani buď fyzická, či právnická osoba, která provozuje vozidlo registrované v České republice a je zapsána v technickém průkazu. Poplatníkem daně je také zaměstnavatel, pokud vyplácí svým zaměstnancům cestovní náhrady za použití jejich vlastního osobního automobilu při výkonu práce. V případě, kdy je u jednoho vozidla poplatníků více, hradí daň společně a nerozdílně. Je třeba si uvědomit, že daň se platí i tehdy, kdy vlastník vozidla umožní toto využít k podnikání jiné osobě. Zjednodušeně řešeno, není důležité, že vlastník vozidla sám k podnikání nepoužívá. Rozhoduje fakt, že auto je použito k podnikání, daň se platit musí.
Příklady
- Zaměstnanec a současně podnikatel: Vozidlo na služební cestě využil zaměstnanec, který sám provozuje samostatnou výdělečnou činnost vedlejší a platí roční sazbu silniční daně jako OSVČ. V takovém případě zaměstnavatel silniční daň neplatí, protože je již zaplacena vlastníkem vozidla. Pravidlo: jedno auto = v daném období jedna silniční daň.
- Zapůjčení vozidla k podnikání: Otec zapůjčil vozidlo k podnikání svému synovi. Protože je vozidlo použito k podnikání, je třeba platit silniční daň. Poplatníkem je v tomto případě otec, jako vlastník vozidla, přestože sám nepodniká. Silniční daň může samozřejmě dle dohody zaplatit syn, ovšem tuto položku si v souladu s § 25 odst. 1 písm r zákona o daních z příjmů nezahrne do daňově účinných nákladů. Výjimku mají například manželé, pokud je jeden zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno k podnikání druhým z manželů. V takovém případě by se jednalo o daňově účinný náklad.
Základ silniční daně
Poplatníkem silniční daně je provozovatel vozidla zapsaný v technickém průkazu.
Základem daně je zdvihový objem motoru v cm3, u návěsů součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav, u ostatních vozidel je to největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav. Jednotlivé sazby daně dle těchto kritérií uvádí ustanovení § 6 zákona o dani silniční. Podle toho si poplatník daně zjistí výši silniční daně. Tu může následně snížit o případné slevy na dani, které dále uvádí zákon o silniční dani. Daň se platí jen za ty měsíce, kdy vozidlo bylo předmětem daně, tedy bylo vlastníkem nebo jinou osobou využito k samostatné činnosti. Přitom nerozhoduje, zda je auto v obchodním majetku nebo jakým způsobem jsou uplatňovány výdaje (skutečné výdaje, paušál na dopravu, cestovní náhrady atd.).
Pokud je poplatníkem daně zaměstnavatel, který svému pracovníkovi vyplácí cestovní náhrady za použití osobního automobilu, může použít jednotnou sazbu 25 korun za den. V některých případech to bude výhodnější, zvláště tam, kdy se vozidlo využívá minimálně, kupříkladu na občasné služební cesty či školení zaměstnance. Nevýhodou je, že denní sazba 25 korun je konečná, nelze uplatnit žádné další daňové úlevy.
Daňové přiznání
Daňové přiznání k dani silniční se podává stejně jako přiznání k dani z nemovitostí do 31. ledna, a to po uplynutí zdaňovacího období. Do daňového přiznání se uvádějí i vozidla, která jsou od daně osvobozená. Výjimku mají pouze poplatníci provozující vozidlo s hmotností od 3,5 do 12 tun, kteří na ně uplatňují snížení sazby daně o 100 % podle § 6 odst. 9 zákona o dani silniční (veřejně prospěšná činnost, výcviková vozidla atd.) a neplatí daň u jiného vozidla. Ti přiznání podávat nemusí.
Daňové přiznání se podává v některých případech povinně v elektronické podobě (zpřístupněná datová schránka). Ostatní mohou podat osobně na finančním úřadu nebo zaslat poštou. Daň ponížená o zálohy musí být uhrazená do konce měsíce ledna.
Zálohy na silniční daň
Poplatníci platí v průběhu roku zálohy na daň. Jejich výše odpovídá 1/12 roční daňové sazby upravené podle § 6 odst. 5, 6 a 8 zákona o dani silniční za každý kalendářní měsíc, ve kterém vozidlo v rozhodném období podléhalo dani silniční. Pro období, v němž dochází v průběhu roku ke změně sazby daně podle ustanovení § 6 odst. 6, se zálohy na daň vypočtou ve výši 1/12 roční sazby upravené pro jednotlivé měsíce daného zálohového období o příslušné procentuální snížení.
Zálohy se vždy platí za jednotlivá čtvrtletí. Je samozřejmě možné je zaplatit i na celý rok dopředu. V případě čtvrtletní platby se platí v měsících, kdy je auto využito k podnikání, a to:
- do 15. dubna (na leden až březen)
- do 15. července (na duben až červen)
- do 15. října (na červenec až září)
- do 15. prosince (na říjen a listopad)
Za měsíc prosinec se již záloha neplatí, doplatí se s daňovým přiznáním do 31.ledna následujícího roku.
ČLÁNKY DO MAILU