Blíží se termín pro zaplacení další zálohy na daň z příjmů. Koho se týká?

3. 9. 2018
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek.
Na uhrazení další ze splátek daně z příjmů zbývá 14 dnů. Kterých poplatníků se nejzazší termín 15. září týká?

Každý z poplatníků by si měl sám ohlídat, zda není povinen hradit zálohy na daň z příjmů. Rozlišují se dvě skupiny, které se liší mimo jiné počtem splátek. 

Zálohy na daň musí platit poplatník, jehož vypočtená daňová povinnost přesáhla 30 000 korun, ale nebyla vyšší než  150 000 korun. Je povinen platit  zálohu ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. 

Splatná je ve dvou splátkách. Termíny jsou 15. 6. a do 15. 12., celkově tak bude mít předplaceno na zálohách 80 % své daňové povinnosti. 

Zářijový termín se týká druhé skupiny

Zálohy na daň musí platit poplatník, jehož vypočtená daňová povinnost byla vyšší než 150 000 korun. Zálohu je nutné hradit ve výši 1/4 poslední daňové povinnosti. 

V tomto případě se jedná o nejzazší termíny záloh 15. 3., do 15. 6., další záloha je splatná do 15. 9. a následující záloha je splatná do 15. 12.

Úrok z prodlení

Přestože jsou stanoveny pevné termíny pro platbu záloh a doplatku daně, nenabíhá úrok z prodlení automaticky prvním dnem po splatnosti. V souladu s § 252 daňového řádu je poplatník v prodlení, jestliže neuhradí splatnou daň nebo daňovou zálohu nejpozději v den její splatnosti. 

Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, avšak až pátým pracovním dnem po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.

Co dalšího přinesl uplynulý týden?

Jeden z blogerů, Ivan (Drago) Sárközi, se podělil o svoji zkušenost z kontroly živnostenského úřadu. Jak se na ni připravil, jak probíhala a jaké dojmy v autorovi zanechala, se dočtete v článku Jak u mě probíhala kontrola ze živnostenského úřadu?

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhuje, aby minimální mzda činila 55 % mzdy průměrné. Minimální mzda má být navíc nepružná dolů. Jak moc nebezpečný je tento záměr, si přečtěte v komentáři redaktora Daniela Morávka Návrh na minimální mzdu ve výši 55 % mzdy průměrné? Jde o ekonomické harakiri

Na nařízení vlády k minimální mzdě reaguje také Hospodářská komora ČR. Podle ní je návrh ministryně Jany Maláčové nepřiměřený a sklouzává k populismu. Více v článku HK: Raději než zvyšovat minimální mzdu, snižte daňové zatížení včetně odvodů

MM 25 baliček

Pracovníci České správy sociálního zabezpečení zazvonili na zvonky marodů za uplynulý půlrok 73 tisíckrát. Co hrozí, pokud zjistí, že nejsou doma? Odpověď nabízí článek Sociálka zjišťuje, zda jsou marodi doma. Poruší-li neschopenku, přijdou o peníze

Nejvyšší správní soud se v dalším rozsudku zastal podnikatele ve sporu s finanční správou a potvrdil neoprávněnost vydání zajišťovacích příkazů. Více v článku A dost. Daňové řízení nemá sloužit k trestání podnikatelů, upozornil soud berňák

Autor článku

Jana je redaktorkou a korektorkou Podnikatel.cz. Hlídá a píše aktuální zprávy z byznysu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).