V únoru letošního roku vydalo Generální finanční ředitelství nový pokyn k uplatňování zákona o daních z příjmů. Pokyn nahradil dříve používaný pokyn D-6. S nastávajícím obdobím zúčtování příjmů za rok 2015 je vhodné připomenout vybrané důležité změny.
Pokyn GFŘ D-22
Především bylo nutné základní výkladový pokyn k zákonu o daních z příjmů aktualizovat o změny, které do něj byly vneseny daňovými novelami z roku 2014 a 2015. Pokyn bylo možné poprvé využít již pro období, které započalo v roce 2014. Ovšem některé změny se vztahují až k období roku 2015.
Stanovení úroku obvyklého
Novela zákona o daních z příjmů upravila od roku 2015 ustanovení § 6 odst. 9 písm. v. Jedná se o majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin) do úhrnné výše 300 tisíc korun od téhož zaměstnavatele. Majetkový prospěch ve výši úroku obvyklého, který se zdaní jako příjem ze závislé činnosti, se vypočte z částky přesahující stanovený limit. Osvobozeny jsou jen bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům u jistiny do 300 tisíc korun. V roce 2014 byl majetkový prospěch z bezúročných zápůjček osvobozen bez omezení. Naopak při zaměstnanecké půjčce s úrokem nižším než obvyklým je třeba v roce 2014 i 2015 dodanit majetkový prospěch do úroku obvyklého.
Je třeba dodanit úroky zaměstnaneckých půjček vyšších než 300 000 Kč, stejně tak prodej cenných papírů za více než 100 000 Kč prodaných do 3 let od nabytí.
Protože zákon o daních z příjmů nijak nespecifikoval stanovení úroku obvyklého, upravil postup jeho určení zmiňovaný pokyn D-22. Úrokem obvyklým se rozumí úrok, který je v době sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy v místě při poskytování obdobných produktů (úvěrů) veřejnosti. Jeho výše nemusí být po celou dobu splácení stejná. Vždy je třeba přihlédnout k výši úroku obvykle používaného v příslušném čase, tj. reagovat na změny. Plátce (zaměstnavatel) musí při stanovení úroku vzít v úvahu všechny skutečnosti a pro srovnání vybrat takový produkt, který se bude nejvíce blížit podmínkám, za jakých zápůjčku on sám poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti poskytuje. Takto vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Výpočet (dodanění) pak provádí nejméně jedenkrát za zdaňovací období (nejpozději při zúčtování mzdy za prosinec příslušného roku). Úrok je příjmem poplatníka ze závislé činnosti. Pokud se jedná o nízkoúročenou zápůjčku, pak je zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem. Jednoduše řečeno, úrok počítá zaměstnavatel při měsíčních splátkách vždy ze zůstatku a následně zdaní ve mzdě za každý měsíc nebo najednou nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
Vzorec pro výpočet úroku:
- (jistina x úroková sazba x počet dní)/(365 × 100)
Příklad:
Nesplacený zůstatek zaměstnanecké půjčky činí 360 000 Kč. Zaměstnavatel provádí zdanění každý měsíc. Za měsíc listopad dodanil úrokem obvyklým v příslušném čase částku 198 Kč.
- Výpočet (dodanění z částky 360 000 – 300 000, úrok obvyklý 4 %, měsíc listopad) = (60 000 × 4 × 30)/365 × 100 = 198 Kč
Osvobození při prodeji cenných papírů
Osvobození příjmu z prodeje cenných papírů u fyzických osob – § 4 odst. 1 v), w) zákona o daních z příjmů. Pokyn specifikuje rozdíl v osvobození příjmů z prodeje cenných papírů v roce 2014 a 2015 a dále pravidla pro osvobození cenných papírů nabytých do 31. prosince 2013. Pokynem jsou stanovena pravidla pro osvobození po 6 měsících držby, 3 letech držby cenného papíru nebo z titulu nepřekročení příjmu z prodeje cenných papírů do úhrnu 100 000 Kč. Jedná se o skutečně dosažený příjem z prodeje, ne o rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou.
U cenných papírů nabytých do 31. prosince 2013 platí osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona o daních z příjmů ve znění platném do konce roku 2013. Použije se tedy časový test 6 měsíců pro poplatníky, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5 %.
U cenných papírů nabytých po tomto datu je příjem z prodeje cenných papírů osvobozený pouze, pokud
- příjem z prodeje v daném zdaňovacím období nepřekročil úhrnnou částku 100 000 korun nebo
- přesáhla doba mezi nabytím a úplatným převodem dobu tří let.
Příjmy pro uplatnění slevy na manželku/manžela
Pokyn D-22 rovněž popisuje v ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b, co se považuje za vlastní příjmy manželky (manžela) pro posouzení limitu 68 000 tisíc korun. Jelikož dlouhodobě činilo potíže přiřazení, do kterého období příjmy vztahující se k měsíci prosinci předchozího roku zahrnout, rozhodlo se Generální finanční ředitelství tuto situaci upřesnit. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se dle pokynu D-22 zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy.
Znamená to, že dávky vyplacené v lednu 2016 se započítají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny, tj. až v roce 2016. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6) se postupuje podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Mzda za měsíc prosinec vyplacená v měsíci lednu 2016 se tedy započítá do vlastního příjmu manželky/manžela již v roce 2015.
ČLÁNKY DO MAILU