Popularita farmářských trhů v letošním roce rostla a přibývala další a další místa konání trhů. Podle údajů serveru Vitalia.cz, který farmářské trhy soustavně mapuje, v září se v Česku konalo 80 farmářských trhů. Oproti loňskému roku je to obrovský nárůst, protože v září 2010 bylo farmářských tržišť jen málo přes dvacet.
Letošní rok byl ve znamení obrovského rozvoje farmářských trhů,
shrnuje šéfredaktorka serveru Vitalia.cz Lenka Krbcová. Rozvoj to byl podle ní někdy až příliš překotný, někteří pořadatelé neodhladli své síly a trhy se jim nepodařilo udržet. Zájem ze strany zákazníků je obvykle veliký, a to platí zejména ve větších městech, ale lidé zůstanou věrní jen trhu, který se jim osvědčil; proto je pro pořadatele důležité držet dlouhodobě kvalitu a bohatý sortiment. Když zákazník jedinkrát najde na místě jeden stánek s mrkví a jeden s kvedlačkami, příště už prostě nepřijde,
komentuje Lenka Krbcová. Jako jeden z trendů udává i fakt, že trhy letos ve větší míře začaly podporovat obce i stát – ať už například v prvním případě spolupořadatelstvím, nebo ve druhém případě vydáním Kodexu farmářských trhů. Čtěte více: Kodex farmářských trhů má posílit důvěru zákazníků
I boom farmářských trhů má ale podle informací Lenky Krbcové svou stinnou stránku. Objevili se podvodníci, kteří se chtějí na popularitě trhů přiživit a zkoušejí prodávat zboží, které neodpovídá kritériím. Některé subjekty zase chtěly narychlo využít možnost dotací a trhy chystaly jen s touto vidinou bez skutečného zájmu. Také Martina Seidlerová spojená s Klimkovickými farmářskými trhy má s neseriózností zkušenost. Bohužel s sebou popularita trhů nese i riziko toho, že se ozve prodejce, který je pouze překupníkem, nebo kvalita jeho zboží není nejlepší,
poznamenává. Navazuje, že by se proto pro příští rok pořadatelé trhů v Klimkovicích chtěli vyvarovat zkoušení prodejců metodou pokus omyl.
Zájem farmářů je region od regionu různý
Letošní nárůst farmářských trhů demonstruje například zkušenost pořadatelů trhů v Ústeckém kraji. Z původních třech měst (Ústí nad Labem, Chomutov, Most) se naše trhy rozrostly během roku do dalších tří (Teplice – OC Olympie, Jirkov, Kadaň). Počty prodejců se nám na většině trhů od začátku téměř zdvojnásobily a dosahují 30, největšími trhy (zřejmě i v kraji) jsou Chomutov a Teplice, kde máme přes 40 prodejců,
referuje pro server Podnikatel.cz Adam Weber z občanského sdružení Český um – Artificium Bohemicum, které Severočeské farmářské trhy pořádá. Devadesát procent prodejců přitom pochází přímo z Ústeckého kraje a také návštěvnost trhů je podle Webera velmi dobrá; pro příští rok tedy občanské sdružení plánuje rozšířit trhy do dalších měst.
Trhy, které vznikly v letošním roce, mají s růstem zájmu čerstvou zkušenost. Týká se to třeba farmářských trhů v Zábřehu, které se letos teprve rozjížděly. Lidé si na trhy postupně našli cestu. Zájem veřejnosti se zvyšuje. Zájem z řad prvovýrobců prodávat na našem trhu však roste mnohem rychleji,
říká za pořadatele Kateřina Krejčí z Odboru rozvoje a územního plánování Městského úřadu Zábřeh.
V polovině letošní sezony se otevřely trhy také ve Strakonicích. Velmi jsem byl spokojen s návštěvností veřejnosti, která má neustále stoupající tendenci. Výjimkou byly trhy první, které měly účast nejvyšší, ale zároveň se velká část lidí přišla podívat pouze ze zvědavosti. S opakujícími se trhy se naučili chodit hlavně stálí zákazníci,
reflektuje své dosavadní zkušenosti pořadatel Jan Juráš ze Šmidingerovy knihovny Strakonice. Tvrdí však zároveň, že byla velmi malá ochota oslovených farmářů na trhy dorazit – situace trhů se tedy evidentně region od regionu odlišuje. Na trhy přijíždí pravidelně okolo 20 prodejců (včetně řemeslných výrobců), což není mnoho, ale v porovnání s ostatními trhy v nejbližším okolí se to dá považovat za úspěch,
dodává.
Stav trhů se do budoucna vytříbí
Co bude s farmářskými trhy v Česku dál, kam se vyvinou v příštím roce? Doufám, že přestanou být něčím mimořádným, „módou“, ale budou pravidelnými (to je důležité) místy, kde se dá příjemně nakupovat kvalitní zboží,
odpovídá Lenka Krbcová.
Od lidí, kteří jsou v pořádání trhů zainteresovaní, zaznívá, že velký počet trhů je dlouhodobě neúnosný a že zřejmě dojde k jejich snížení a ustálení. Bude muset dojít k určité selekci, protože aby byl trh doslova na každém rohu, je dlouhodobě neúnosné. Kvalita trhů tím velmi trpí,
říká k tomu Adam Weber.
V tomto pohledu se shoduje s Lenkou Krbcovou, která předpokládá, že méně úspěšné trhy postupně odpadnou. Ukáže se, která místa jsou pro trhy vhodná, o jaké zboží je zájem, který pořadatel je schopný. Pro již zkušenější pořadatele trhů by to mohlo představovat úlevu, měli by stálé zákazníky i dodavatele. Stejně tak pro prodejce je důležité, aby mohli počítat s určitým odbytem a podle toho se zařídit,
analyzuje situaci. Věří, že trhy se časem usadí a skončí doba jejich chaotického vývoje, vznikání, zanikání a přesouvání z místa na místo, jako tomu bylo letos. Někteří dnešní nadšení „pořadatelé-amatéři“ se podle Lenky Krbcové možná zprofesionalizují, a zřejmě také bude pokračovat již letošní trend pořadatelů, kteří zastřešují více trhů – ať už v jednom městě nebo jednom regionu.
Také Kateřina Krejčí připouští, že jsou trhy do jisté míry stále módní záležitostí. Pořádání farmářských trhů plánuje i pro příští rok. Lidé se podle ní postupně učí kupovat české výrobky našich farmářů. Proto si myslíme, že v příštím roce zájem o naše farmářské trhy klesat nebude. Úspěšnost trhů však obecně záleží na počtu trhů v daném regionu a frekvenci jejich pořádání,
uvažuje. Čtěte také: Letošním hitem jsou farmářské bedýnky, nový byznys vás uživí
Jan Juráš předpovídá, že farmářské trhy do budoucna pravděpodobně čeká opět boj o kvalitní regionální farmáře, kteří podle jeho názoru příliš neumí, nechtějí nebo nemají kapacitu reagovat na zvýšenou poptávku po jejich produktech. Pořadatelé trhů by podle něj měli důsledně kontrolovat původ prodávaných produktů a zboží nejasného původu nebo pocházející z velkoobchodu vůbec nepřipustit k prodeji. Pokud tomu tak nebude, farmářské trhy budou degradovat, obliba bude klesat a v závěru zůstane opět pouhé rozčarování z dobré myšlenky vzaté za špatný konec,
uzavírá. Martina Seidlerová doufá, že zájem o trhy farmáře do budoucna přesvědčí, že jsou trhy dobrým prodejním kanálem, díky kterému si mohou udělat dobré jméno, nastavit dobrou cenu a prodávat větší objemy svého zboží.
Je třeba se učit a posouvat dál
Lenka Krbcová zmínila, že se obce a stát letos začaly o farmářské trhy více zajímat. Adam Weber však dodává, že by organizátoři trhů uvítali ještě větší podporu státu. Nemyslí tím ani tak podporu finanční, jako spíše snahu sjednotit výklad legislativy a předpisů, které se trhů týkají, a také podporu prvovýrobců. A to buď formou podpory nákupu zařízení, které pro trh prodejci potřebují (příkladem mohou být chladicí boxy), nebo také formou podpory školení zaměřených na legislativu a prodejní dovednosti farmářů. I v tomto směru je občanské sdružení Český um – Artificium Bohemicum aktivní a podílí se proto na chystané konferenci věnované farmářským trhům, která proběhne v prosinci v Národním zemědělském muzeu v Praze. Čtěte také: Chcete prodávat ovoce a zeleninu v bedýnkách? Zjistili jsme, jaké to má výhody a úskalí.
ČLÁNKY DO MAILU