Pojem bonus je často spojován s „odměnou“ za překročení předem domluvené výše limitního odběru zboží či služby, tedy slevou z ceny nakoupeného zboží či služby. Může být poskytován také naturální formou, tedy poskytnutím zboží či služby bez úplaty. Skontem obvykle rozumíme splnění určité platební podmínky s důsledkem slevy. Tyto bonusy a skonta patří k modernímu marketingu dnešní doby, je tedy nutné tuto problematiku zvládnout nejen z hlediska účetnictví, ale také z pohledu DPH a daně z příjmu.
Mohlo by vás zaujmout: Jak nastavit a plánovat slevy. Přinášíme pár tipů
Bonusy a skonta je nutné důsledně rozlišovat od slev, které jsou přímo poskytovány při odběru zboží či poskytnutí služby přímo na prvotním daňovém dokladu. Tyto slevy nejsou spojeny s nutností vystavit opravný daňový doklad, avšak přímo na daňovém dokladu dochází ke snížení ceny, tedy i ke snížení základu daně podle § 36 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).
Účetní hledisko
Ilustrační obrázek
Jako ideální se jeví bonusy z pohledu příjemce účtovat jako snížení ceny jednotlivého zboží na skladu o hodnotu poskytnuté slevy. Tento způsob má v praxi několik nevýhod. Vzhledem k časovému posunu (někdy i s roční periodicitou) je prakticky nemožné tyto časově posunuté slevy účtovat jako snížení hodnoty zboží a to z důvodu, že toto zboží bývá často již prodané. Pokud přece jen na skladě nějaké zboží je, může být problém určit, jakého zboží se sleva týká z titulu nákupu jednoho druhu zboží od více dodavatelů. Existuje další řada komplikací při zohlednění bonusu prostřednictvím změnou ceny zboží na skladě.
Čtěte také: Konkurenční výhoda? Poskytování slev při včasném zaplacení
Z výše uvedených důvodů je vhodné přijaté bonusy účtovat přímo do provozních výnosů, respektive poskytnuté bonusy do provozních nákladů. Je na místě také zmínit další variantu, kdy poplatník účtuje poskytnutí bonusů jako snížení výnosů. Je pouze otázkou názoru na věc, zda poskytnutí bonusu znamená dosažení nižších tržeb a tím i marže, nebo vznik dodatečných nákladů na motivování a udržení zákazníka.
Účtování poskytnutého skonta nejčastěji poplatníci účtují do finančních nákladů, přijatá skonta pak do finančních výnosů.
Hledisko daně z příjmu
Dopady do nákladů a výnosů bonusů a skont se odvíjejí z účetního vykázání předmětných operací. Z pohledu daně z příjmu bonusy a skonta obvykle kopírují účetnictví. Jestliže se nepodaří časové rozlišení bonusů dodržet, je i přesto nutné dodržet správné časové přiřazení. Vyplývá to z § 23 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) v návaznosti na pokyn Generálního finančního ředitelství D-22, kde je uvedeno, že rozhodným dnem pro přiznání částek ovlivňující základ daně je datum vzniku právního nároku. Jestliže není známa přesná částka, akceptuje se dohadná položka pro účely daně z příjmu.
Mohlo by vás zaujmout: „Jsem stálý zákazník, dej sem slevu.“ Má na to obchodník slyšet?
Pokud se dohadná položka nevytvoří z důvodu, že účetní jednotka se dozvěděla o dané skutečnosti se zpožděním až po uzavření účetních knih, zaúčtuje se předmětný bonus či skonto do současně otevřeného účetního období podle § 3 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Hledisko DPH
Problematika opravy základu daně a s tím souvisejících opravných daňových dokladů je upravena z hlediska poskytovatele bonusu a skonta v ustanovení § 42 ZDPH, z hlediska příjemce bonusu v ustanovení § 74 ZDPH. Náležitosti opravných daňových dokladů jsou řešeny v ustanovení § 45 ZDPH.
Poskytovatel bonusu a skonta vystaví opravný daňový doklad podle § 42 odst. 1 písm. b) ZDPH. Jelikož nedošlo ke vzniku chyby při vystavování původního daňového dokladu (§ 43 ZDPH), není vyžadováno podání dodatečného daňového přiznání.
Čtěte také: Nenabízejte slevy bezhlavě. Známe trháky i propadáky slevových serverů
Příjemce bonusu a skonta je povinen podle § 74 ZDPH opravit (tj. snížit) odpočet daně, a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést. Není tedy nutné datum doručení opravného daňového dokladu, dokonce ani nemusí být opravný daňový doklad dodavatelem vystaven. Pokud správné období (období, kdy se dozvěděl o poskytnutí bonusu či skonta) příjemce bonusu a skonta nedodrží, je v tomto případě nutné tuto chybu napravit podáním dodatečného daňového přiznání za správné období.
Konkrétně v případě skonta je z pohledu příjemce zřejmé, že skonto bude příjemci uplatněno včasnou platbou. Odběratel zboží či příjemce služeb tak snižuje svůj nárok na odpočet ke dni provedení včasné platby.
Příklad
Plátce DPH, dodavatel náhradních dílů na osobní auta, vystavil dne 20. 7. 2015 svému odběrateli, plátci DPH, opravný daňový doklad na množstevní slevu za překročení limitu odběru za 2. čtvrtletí 2015. Opravný daňový doklad byl ve výši základu daně 50 000 Kč a daně 10 500 Kč.
Zaúčtování z pohledu dodavatele
| Text | Částka | MD | DAL |
| Bonus za 2. čtvrtletí 2015 | 50 000 | 548 | 383 |
| Vystavený opravný daňový doklad | 50 000 | 383 | 311 |
| 10 500 | 343 | 311 | |
| Snížení základu daně a DPH na výstupu | – 50 000 ř. 1 daňového přiznání DPH | ||
| – 10 000 ř. 1 daňového přiznání DPH |
Zaúčtování z pohledu odběratele
| Text | Částka | MD | DAL |
| Bonus za 2. čtvrtletí 2015 | 50 000 | 385 | 648 |
| Vystavený opravný daňový doklad | 50 000 | 321 | 385 |
| 10 500 | 321 | 343 | |
| Snížení základu daně a DPH na výstupu | – 50 000 ř. 40 daňového přiznání DPH | ||
| – 10 000 ř. 40 daňového přiznání DPH |
ČLÁNKY DO MAILU