Praha má festival Knihex, Tábor Tabook, Olomouc LITR. Účastní se jich i nakladatelství, která neplují na vlnách mainstreamu. Zjistili jsme, jak se jim podniká.
Radost ze zisku? O té nemůže být řeč
Jaroslav Tvrdoň ze studia a nakladatelství Rubato obor, v němž působí, právě optimisticky nevidí. Na otázku, jak se mu obecně v oboru pracuje, odpovídá, že moc dobře ne. Důvod? Protože knihy, které vydáváme, patří k literární elitě a ta je na knižním trhu v menšině. Tudíž o radostech ze zisku a investicích nemůže být řeč,
popisuje situaci. V Rubatu se přitom zaměřují na beletrii, poezii, eseje a třeba i obrázkové knihy.
Právě nedostatek náročných čtenářů pak Jaroslav Tvrdoň považuje ve svém oboru za překážku. Pro literaturu, kterou Rubato vydává, podle něj totiž v českém prostředí existuje skutečně jen miniaturní trh. A navíc sleduje trend, kdy náročných čtenářů u nás spíše ubývá, než aby se jejich počty rozrůstaly. Jako další trend, který jeho činnost ovlivňuje, zmiňuje i s poklesem náročnějších čtenářů související propad vzdělanosti. Víte, že na nákup knih můžete jako zaměstnavatel svým lidem přispět? Více se o tom dozvíte v článku Příspěvek zaměstnancům na tištěné knihy? Novinka má zásadní nedostatek.
Jaroslav Tvrdoň říká, že ani o konkurenci nemůže být mezi malými nakladateli řeč. Konkurují si jen velcí nakladatelé, a to v honbě za nákupem práv na bestsellery,
vysvětluje. Knihy, které vydává, mu však přinášejí uspokojení. Stejně jako spolupráce, která je s nakladatelskou praxí nutně spojená – tedy spolupráce s autory, překladateli, redaktory, korektory, grafikem i s tiskárnou. Přesto nyní pro Podnikatel.cz uzavírá: Těšíme se, že si dáme od vydávání knih pauzu a znovu se nadechneme k ještě lepším výkonům.
Byznys? Spíš vášeň a služba
Také podle Veroniky Benešové Hudečkové z nakladatelství Verzone být malým nakladatelem znamená spíše vášeň a veřejnou službu než podnikání v pravém slova smyslu. Ve svém nakladatelství se věnuje knihám pro děti, čínské překladové literatuře i knihám o umění a designu.
Pohybujeme se mimo mainstream, musíme tedy hledat alternativní cesty, jak se dostat k zákazníkům. Trh u nás ovlivňuje několik velkých hráčů, kteří knihy vydávají, mají vlastní distribuce, někteří provozují i sítě knihkupectví. Do toho přidejte nadprodukci u nás vydávaných knih – být vidět je hodně obtížné,
objasňuje, jak vypadá trh, na kterém se malá nakladatelství pohybují. Velké holdingy přitom podle ní ovlivňují celý knižní byznys a jeho diverzitu mnohem víc, než si člověk mimo obor vůbec umí představit.
Mezi malými nakladateli také vnímá spíše podporu než konkurenci. Každý z nás má trochu jiné zaměření, ale každý z nás řeší podobné problémy. Několikrát do roka se potkáváme na festivalech a veletrzích, takže spíš sdílíme své zkušenosti. Samozřejmě je to individuální, jako v běžném životě záleží i na tom, jak si s kým sednete po lidské stránce,
uvádí.
A mezi trendy, které ve svém oboru pozoruje, vyzdvihuje, že stále větší prostor dostává literatura pro děti a mládež. Pro malé a mladé čtenáře podle ní vznikají krásné a hravé vzdělávací knížky. Mezi zákazníky nakladatelství také patří lidé, kteří ocení knihu, která není rychloobrátkovým zbožím, nebo to, že někdo přípravě a výběru titulů i zpracování knih věnuje náležitou péči. Poslední dobou přibývají mezi našimi zákazníky i učitelé a školy,
říká. Více o zkušenostech z podnikání s dětskými knihami čtěte v článku Knihy pro děti jedou, a to i jako podnikání. S chutí v oboru roste i konkurence.
A právě zpětná vazba od čtenářů, a to ideálně ta pozitivní, ji na její práci také nejvíc uspokojuje. Má radost, když se zákazníci vrátí, protože se jim knihy od Verzone líbí, a když učitelé používají jejich knihy ve výuce. Potěšilo nás, když se letos i vloni mezi kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu objevila jména autorů, jejichž díla vydáváme v češtině. Naše úspěchy zkrátka neměříme ekonomickými výsledky,
dodává Veronika Benešová Hudečková s tím, že právě připravují do tisku rozšířené vydání reportážních pohádek Michaely Veteškové Jak maminka vyprávěla o 20. století, aby se děti seznámily s moderní historií. Kniha vyjde ke 30. výročí Sametové revoluce. Na příští rok chystáme už 18. svazek v edici současné čínské literatury i Chorvatské pohádky. A teď se nejvíc těšíme na všechna předvánoční setkání s našimi čtenáři,
připomíná.
Překážky? Třeba nevzdělaní knihkupci
Fakt, že se v tomto oboru nepodniká zrovna jednoduše, do třetice potvrzuje také Erik Lukavský z nakladatelství Éditions Fra. To se zaměřuje mimo jiné na vydávání české, slovenské i světové poezie a prózy i na eseje. Za překážky v podnikání označuje jeho majitel jak klacky házené podnikatelům pod nohy ze strany státu, tak nevzdělané knihkupce. Mezi malými nakladateli přitom nevnímá žádnou konkurenci, spíše vzájemnou podporu. A na trhu pozoruje jeden silný dlouhodobý trend: Vydávat kvalitní literaturu je z čím dál větší části na malých nakladatelích. Ti ostatní jsou jen podnikatelé s literaturou. Zároveň se nejvíce knih prodá ve velkých řetězcích, kam se malý nakladatel dostává jen těžko,
dává nahlédnout do komplikovaného zákulisí své práce.
Na té ho nejvíc uspokojuje, když do nakladatelství dorazí další zbrusu nová knížka z tiskárny. Ještě do konce roku se tak těší na sloupky kmenového autora Petra Borkovce, které ve Fra chystají. A kdo že jsou zákazníci, kteří jejich snahu skutečně ocení? Ti, co je literatura opravdu zajímá a neberou ji jen jako oddech po práci,
říká na závěr Erik Lukavský.
ČLÁNKY DO MAILU