O kurzarbeitu se hovoří dlouho. Dlouhodobě je prosazován odbory i zaměstnavateli. Zatím však nenabyl reálné podoby. Přitom by mohl být výhodný pro všechny zúčastněné strany. Zjistili jeho možnou podobu i reálný termín zavedení. Čtěte také: Zavádět v současnosti kurzarbeit? Nein, danke
Kurzarbeit a částečná zaměstnanost
Kurzarbeit (v překladu zkrácená pracovní doba) zjednodušeně znamená, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Jedná se tedy o jakousi formu dohody zaměstnanců, zaměstnavatelů i státu.
Přestože zkrácenou pracovní dobu v době krize podporuje řada evropských států, u nás byla od roku 2012 pouze upravena tzv. částečná zaměstnanost. Zákoník práce v § 209 povoluje v případě nedostatku zakázek platit zaměstnancům překážku z důvodu částečné zaměstnanosti s náhradou mzdy nejméně 60 % průměrného výdělku. Do konce roku 2011 mohly o překážce rozhodnout pouze odbory a v případě zaměstnavatelů bez odborové organizace, příslušný úřad práce. Nově mohou zaměstnavatelé bez odborů v případě částečné nezaměstnanosti postupovat na základě předem vydaného vnitřního předpisu. Čtěte také: Kurzarbeit stále ve hře. Možná už příští rok
Odbory i zaměstnavatelé volají po kurzarbeitu
České odbory, ale i čeští zaměstnavatelé požadují společně zavedení obdoby německého „kurzarbeitu“ či jemu podobných programů sdílení práce (work sharing). A to, jak pro server Podnikatel.cz potvrdil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula, co nejdříve. Důvodem pro jeho zavedení je skutečnost, že pomáhá překonat dočasný pokles poptávky způsobem výhodným pro všechny strany. Josef Středula vysvětluje, že zavedení kurzarbeitu:
- zaměstnavatelům pomáhá zachovat jejich konkurenceschopnost tím, že si udrží své kmenové zaměstnance, na nichž záleží ziskovost podniků. Dále šetří náklady spojené s propouštěním, opětovným najímáním a nutným školením, popř. zapracováním přijatých zaměstnanců a také část mzdových nákladů, popř. pojistného na sociální zabezpečení.
- státu ušetří na celkových nákladech souvisejících s nezaměstnaností. Ty jsou až třikrát vyšší než podpora zachování pracovních míst poskytovaná při využívání kurzarbeitu. Představují je zejména vyplácené podpory v nezaměstnanosti, ztráta na daních z příjmů fyzických osob a na zdravotním a sociálním pojistném, dávky sociální pomoci apod.
- zaměstnancům zůstane zachována práce a je jim částečně kompenzován snížený výdělek související s kratší pracovní dobou při kurzarbeitu.
Možná podoba kurzarbeitu
Odbory i zaměstnavatelé podporují řešení připravené ministerstvem práce a sociálních věcí s využitím vlastních návrhů a podkladů. Upřesňujeme spouštěcí mechanismus tak, aby celý proces vyřizování žádostí zaměstnavatelů o kurzarbeit podávaných v dohodě s odborovou organizací byl maximálně jednoduchý,
uvedl předseda OS KOVO Josef Středula. Navrhuje se zákonem určit stanovenou míru nezaměstnanosti, při jejímž překročení by bylo možné o kurzarbeit požádat. Naopak při poklesu nezaměstnanosti pod tuto hranici, by bylo podávání žádostí ukončeno. Splněním zákonem stanovených podmínek by zaměstnavateli a tím i zaměstnancům vzniklo právo na poskytnutí podpory ze strany státu. Čtěte také: Co chtějí firmy, stát nezajímá. Čtěte nejčastější přání firem
K zneužití podpory by teoreticky nemělo dojít. Návrh totiž počítá i s obranou proti „vychytralým“ zaměstnavatelům. Pokud by se do kurzarbeitu zapojili a v zákonem stanoveném období po jeho ukončení zaměstnance, na které čerpali podporu, propustili, museli by ji vrátit.
Je reálné zavedení v roce 2013?
Ministerstvo práce a sociálních věcí potvrdilo, že pracovní skupina o zavedení kurzarbeitu stále jedná. Problematikou se bude zabývat nejbližší plénum RHSD (ještě v dubnu) a nelze teď předjímat jakékoliv závěry této diskuse,
sdělil Petr Sulek z tiskového oddělení. Přitom kurzarbeit by bylo vhodné zavést co nejdříve. Podle předsedy OS KOVO se Německu díky státní podpoře věnované i touto formou na boj za záchranu pracovních míst podařilo za období od konce roku 2008 do konce roku 2009 přibrzdit při výraznějším poklesu ekonomiky růst nezaměstnanosti na pouhých cca 0,5 % nárůstu. Zatímco u nás nezaměstnanost za stejnou dobu poskočila o více než 4 procenta.
Zaměstnavatelé potřebují udržet i v nepříznivých dobách zkušené zaměstnance. Rádi by je udrželi i při přechodných odbytových potížích způsobených krizí a pomoc státu v tomto smyslu by se jim hodila. Jde především o zachování pracovních týmů. Na ty spoléhají. Pokud se rozpadnou, draze a těžce se dávají znovu dohromady. Proto Němci, Francouzi, Rakušané a další vyspělé země k tomuto opatření sahají. Pomáhá jim získat konkurenční výhodu při oživení, kdy mohou ihned přejít na plný výkon. Zatímco naše podniky musí začít na trhu práce shánět vhodné uchazeče pro své pracovní týmy. Věřím, že se nám podaří přesvědčit pana ministra Kalouska, že za těchto podmínek „uspoří ve svých výdajích i státní rozpočet“ a napomůže tomu, o čem vláda vytrvale hovoří, tj. vytvářet příhodné podmínky pro konkurenceschopnost českých forem a celé České republiky,
dodává Josef Středula, podle kterého je zavedení kurzarbeitu od 1. ledna 2013 při troše dobré vůle na straně vlády reálné. Čtěte také: Jak stmelit pracovní tým? Zažijte přepadení v Pacifiku. Začíná sezóna teambuildingových akcí
Kurzarbeit není samospasitelný
Kurzarbeit je podle ekonoma UniCredit Bank opatřením, které by mohlo v kombinaci s mnoha jinými vést k větší ochotě firem vytvářet zaměstnanecká pracovní místa na dobu neurčitou. Jeho zavedení může být užitečné, není ale samospasitelné. A je méně důležité než jiné podmínky trhu práce. Firmy bude vždy více zajímat výše odvodů za zaměstnance, celková administrativní náročnost spojená s pracovním právem, jakož i pružnost podmínek při nabírání a propouštění zaměstnanců, míní ekonom Pavel Sobíšek. Kurzarbeit chápe jen jako malou nadstavbu nad výše uvedeným. Čtěte také. Zákoník práce 2012. Velký rozcestník změn
Ekonom Milan Loužek před časem v článku Zavádět v současnosti kurzarbeit? Nein danke varoval, že jakmile bude jednou zaveden, dostanou firmy do rukou vyděračský potenciál. Vláda se již neodváží opatření zrušit. Kurzarbeit by podle jeho názoru mohl být pobídkou pro všechny firmy, aby část nebo všechny zaměstnance převedly do režimu kurzarbeit a žádaly za to podporu od státu.
ČLÁNKY DO MAILU