Senátní návrh zákona č. 576/0 řeší problematický paragraf 44 zákona o zaměstnanosti. Od loňského roku bylo zavedeno nevyplácení podpory uchazečům o zaměstnání s nárokem na odstupné. Počínaje lednem 2012 přibyla do uvedeného zákona úprava o kompenzaci při nevyplacení odstupného zaměstnavatelem. Ale změny tím zřejmě nekončí. Čtěte také: Odstupné zaměstnanci při ukončení pracovního poměru bez hranic
Změny nároku na podporu od roku 2011
Od 1. ledna 2011 nemají uchazeči nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jim vznikl nárok na výplatu odstupného. Podpora jim náleží až od čtvrtého měsíce po skončení zaměstnání. Jedná se pouze o nárok na odstupné. Není důležité, zda bylo, nebo nebylo odstupné skutečně vyplaceno. V praxi pak často docházelo k paradoxním situacím, kdy propuštěný zaměstnanec s nárokem na odstupné, kterému ale zaměstnavatel toto nevyplatil, zůstal celé tři měsíce prakticky bez peněz. Čtěte také: Jak se stát žebrákem? Když firma propouští a nemá na odstupné
Obdobně jsou na tom propuštění zaměstnanci s nařízenými exekučními srážkami. Může se velmi lehce stát, že mzda sražená k uspokojení výkonu rozhodnutí „pohltí“ nejen část poslední vyplacené mzdy, ale i veškeré vyplacené odstupné. Propuštěnému pak zůstává pouze základní nezabavitelné minimum. Pro již zadluženého zaměstnance se toto stává bezvýchodnou situací, kterou v krajním případě vyřeší (jak jinak) další půjčkou.
Aktuální znění § 44a zákona o zaměstnanosti: Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.
Historie změn sporného paragrafu 44
Uvedená změna zákona o zaměstnanosti byla přijata ve zkráceném jednání za stavu legislativní nouze. Ústavní soud sice k 31. prosinci 2011 zákon zrušil, ale následně byl vládou předložen stejnojmenný návrh zákona v podstatě s totožnou právní úpravu § 44a zákona o zaměstnanosti, která platí dodnes.
Proti této úpravě poskytování (respektive neposkytování) podpory v nezaměstnanosti se postavil i veřejný ochránce práv. Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny následně přišel s návrhem, kdy by podpora v nezaměstnanosti nenáležela pouze v případě, že odstupné bylo uchazeči skutečně vyplaceno. Čtěte také: Konec zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Nastává realita
Pozměňovacím návrhem byl nakonec s účinností k 1. lednu 2012 do zákona o zaměstnanosti vložen další paragraf, tentokrát 44b. Ten stanovil, že uchazeči o zaměstnání, kterému po skončení pracovního poměru nebylo vyplaceno v nejbližším výplatním termínu anebo v den jeho skončení odstupné, poskytne úřad práce kompenzaci. A to za dobu od zařazení do evidence uchazečů do uplynutí doby uvedené v paragrafu 44a, tj. prakticky za první tři měsíce. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne až po uplynutí doby, za kterou uvedená kompenzace náležela.
Kompenzace se přenese na zaměstnavatele
Podle § 44b zákona o zaměstnanosti činí výše kompenzace 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku pro pracovněprávní účely. Vychází se z posledního ukončeného zaměstnání. Jestliže uchazeč nemůže průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace činí 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku. Čtěte také: Podpora v nezaměstnanosti nově i pro studenty
O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka úřadu práce rozhodnutí a o její výši informuje zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Vyplacenou částku však musí zaměstnavatel úřadu práce do 10 pracovních dnů od doručení informace uhradit. A to i v případě, že dlužné odstupné již mezitím propuštěnému zaměstnanci vyplatil.
Celé ustanovení by mohlo být zrušeno
Ale ani úprava účinná od roku 2012 problém neposkytování podpory z důvodu vyplacení odstupného nevyřešila. Podle důvodové zprávy k novele zákona o zaměstnanosti je č. 576/01 je vadná celá koncepce tohoto ustanovení, která vychází z myšlenky, že odstupné má jaksi “suplovat” podporu v nezaměstnanosti a alespoň dočasně tak zbavit stát jeho závazků vůči osobám bez zaměstnání. Píše se zde, že takový přístup státu, kdy z fiskálních důvodů dochází k odkladu poskytování podpory v nezaměstnanosti v řádu měsíců, odporuje podstatě ústavně zaručeného práva občanů na to, aby je stát přiměřeně hmotně zajistil při ztrátě zaměstnání. Čtěte také: Už žádné flákání, když budete na pracáku. Pracovat budou všichni
Navrhuje se tedy oba sporné paragrafy § 44a a 44b zákona o zaměstnanosti zrušit. Podpora v nezaměstnanosti by pak náležela bez ohledu na to, zda odstupné přísluší, nebo nepřísluší a zda skutečně bylo, nebo nebylo vyplaceno. Účinnost by mohla být stanovena ke dni vyhlášení novely, protože to vyžaduje naléhavý obecný zájem.
Samozřejmě je tu i přechodné ustanovení, které říká, že řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti navrženého zákona, se dokončí podle zákona o zaměstnanosti v jeho znění účinném do dne nabytí účinnosti navrženého zákona. Zjednodušeně řešeno, nová úprava by se týkala až žádostí o podporu podaných ode dne účinnosti změn.
Foto: www.isifa.com