Jak poroste či poklesne české HDP v roce 2009? Toť otázka za milion. Pomalu a jistě se z tuzemského vývoje HDP stává tipovací soutěž. Takřka každým dnem se mění výhled ekonomiky a takřka každý analytik si myslí něco jiného. Rozptyl odhadů HDP je poměrně veliký. Ty nejoptimističtější „tipy“ hovoří o růstu kolem 1,4 %, ty nejčernější odhady předpokládají propad hospodářství až o 1,6 %. Kdo se realitě nejvíce přiblíží, se však dozvíme až za rok.
Ministerstvo financí stále optimistou
Ministerstvo financí (MF) se svými prognózami již od počátku řadí mezi ty nejvíce optimistické subjekty. V makroekonomické prognóze z konce léta předpokládalo ministerstvo růst HDP v roce 2009 okolo 5 % (přesně 4,8 %). Již tehdy řada analytiků a ekonomů varovala, že toto číslo je značně nadhodnocené a že s realitou nemá příliš společného. I přesto MF na tomto odhadu vývoje HDP postavilo státní rozpočet, který poté také schválila vláda.
Samo MF pak vydalo na konci října novou predikci, podle které mělo české hospodářství růst v letošním roce 3,7% tempem. Do poslanecké sněmovny však přišlo ministerstvo s rozpočtem postaveným na předchozím předpokládaném 4,8% růstu HDP. Miroslav Kalousek tehdy rozpočet hájil s tím, že nikdo neví, jak si ekonomika v roce 2009 povede. Nikdo neví, jak se bude vyvíjet ekonomika v příštím roce. A nám nezbývá nic jiného, než operativně reagovat na skutečnou situaci a být připraveni na všechny varianty, i na ty, o kterých doufáme, že nenastanou,
prohlásil tehdy v poslanecké sněmovně Kalousek. Poslanci rozpočet po drobných peripetiích nakonec schválili a Česko tak má státní rozpočet, o kterém každý ví, že není postavený na reálných základech. Čtěte více: exPRESS: Nereálný rozpočet odklepnut, čím si tím pomůžeme?
Poslední prognóza MF, která vyšla před několika dny, již odhaduje růst tuzemské ekonomiky v letošním roce na 1,4 %. Současně už však ministerstvo připouští, že skutečnost může být ještě horší. Rizika predikce jsou vychýlena směrem dolů,
komentovalo svůj odhad. Obrat v situaci by měl nastat v roce 2010, kdy MF předpokládá zvýšení růstu reálného HDP na 2,1 %, a to především díky vyšší spotřebě domácností. Čtěte více: Ministerstvo financí snížilo svůj odhad růstu ekonomiky, nevylučuje recesi.
Analytici – apokalyptičtí proroci
Ekonomové a analytici byli od začátku ve svých odhadech opatrnější, avšak i oni postupně přehodnocovali své prognózy směrem dolů. V současnosti existuje také mezi analytiky jistá odchylka, jak si české hospodářství ve stávajícím roce povede. Na jedné věci se však shodují skoro všichni, ekonomika si povede hůře, než jak předpokládá ministerstvo financí.
Mezi největší optimisty se řadí Česká spořitelna. Její analytik Luboš Mokráš pro server Podnikatel.cz uvedl, že očekává letos u českého hospodářství růst momentálně stejný, jako předvídá ministerstvo financí, tj. 1,4 %. Mokráš však přiznal, že může dojít k tzv. technické recesi, kdy se dvě čtvrtletí po sobě sníží HDP. Pokud se nebude jednat o meziroční pokles, můžeme hovořit ještě o dobrém stavu české ekonomiky,
doplnil.
S mírně optimistickým odhadem přišel i Petr Sklenář, analytik společnosti Atlantik FT, který letos stále očekává růst mírně nad nulou (0,0 – 0,7 %). Na druhou stranu čekáme na výsledky za konec roku 2008, která budou zveřejněna během týdne a možná upravíme svůj odhad, přičemž rizikem je spíše pokles, než vyšší růst,
dodal serveru Podnikatel.cz Sklenář. Za spíše pozitivní odhad se dá také označit prognóza centrální banky, podle které by ekonomika do recese upadnout neměla. Čtěte seriál Finanční krize.
V letošním roce dojde k:
Další ekonomové jsou ve svých předpovědích skeptičtější. Petr Hlaváč z X-Trade Brokers DM. označuje za velký úspěch případnou stagnaci hospodářství a podobný názor zastává i Vojtěch Benda z ING Wholesale Banking. Počítám s růstem HDP v roce 2009 v rozmezí –0,5 % až 0,5 %. Za velmi reálné považuji riziko recese. Myslím si, že není důležité zda čekáme 0, –0,5 nebo –1,5 %. Všechny varianty představují pro ekonomiku pokles zisků, růst nezaměstnanosti, zpomalení růstu či stagnaci mezd,
řekl Vojtěch Benda.
Mezi „nejvíce apokalyptické proroky“ se zařadili bankovní analytici z Komerční banky a Raiffeisenbank, kteří očekávají výrazné snížení HDP. Komerční banka odhaduje propad v roce 2009 o 1,6 %, Raiffeisenbank pak předpokládá 1,2% pokles.
Podle odborníků potáhnou českou ekonomiku dolů především pokračující potíže v západní Evropě, kde razantně klesá zájem o výrobky. To pocítí především tuzemský průmysl, který je na západních trzích značně závislý. Průmyslová výroba v ČR zaznamenala pokles už na podzim loňského roku (v listopadu klesla o rekordních 17,4 %) a podle ekonomů se nedá předpokládat v nejbližších měsících výrazné zlepšení.
Lepší časy neočekávají ani podnikatelé. Také podle firem postihne české hospodářství recese. Podle aktuálních informací z podnikové sféry je zřejmé, že hospodářství České republiky se v letošním roce propadne do recese. Podniky v lednu vyráběly a prodávaly prakticky minimálně, protože neměly zakázky,
vysvětlil prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel. Čtěte více: Zástupci podnikatelů očekávají propad české ekonomiky do recese. Analytici čekají mírný růst
Podle Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR) jde doslova o přežití, protože takřka polovina podniků ztratila více než 30 % zakázek a další třetina firem zaznamenala snížení zakázek o 16 až 30 %. Odbory šly ve svých předpovědích ještě dále, kdy před časem varovaly před krachem celého průmyslu. Řada podnikatelů však vystoupení odborů označila především za politickou agitaci. Čtěte více: Co čeká český průmysl? Lepší časy jen tak nepřijdou.
Deficit rozpočtu na hranici únosnosti
S vývojem ekonomiky úzce souvisí i deficit státního rozpočtu, jehož výše se také stává nemalým otazníkem. Jistotou již je, že deficit vyplývající z rozpočtu schváleného poslaneckou sněmovnou (38 miliard Kč) se rozhodně nenaplní. Státní dluh totiž podle odborníků naroste až několikanásobně více.
Většina z analytiků se domnívá, že deficit dosáhne částky mírně přes 100 mld. korun. Vyskytují se ale i pesimističtější odhady, kdy například Raiffeisenbank očekává rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu až 170 mld. korun, což by činilo 4,5 % HDP. Maastrichtské kritérium ale požaduje držet deficit pod 3 % HDP. Ovšem i nárůst dluhu kolem 100 mld. Kč už osciluje na hranici únosnosti.
Podle analýzy ING jsou možnosti české ekonomiky vstřebávat další dávky dlouhodobého dluhu již téměř vyčerpané. Každá další výrazná expanze dlouhodobého dluhu nejspíš povede k enormnímu růstu nákladů na státní dluhové financování, znamená tudíž v dlouhodobé perspektivě rostoucí náklady na splátku úroků odčerpávající zdroje na jiné účely,
varoval Vojtěch Benda.
Předpokládá se také, že se zvýší nezaměstnanost a že koruna dále oslabí. Jediným pozitivním prvkem se snad stane nízká míra inflace. Jak si ale česká ekonomika opravdu povede, na to si musí zhruba rok všichni počkat.
ČLÁNKY DO MAILU