Podnikatelům, kterých se týká elektronická evidence tržeb (EET), se může stát, že jim pokladní zařízení přestane fungovat. V tu chvíli mohou pokračovat v činnosti a údaje poslat později. Finanční správa navíc chce dovolit v určitých případech poruchy poslání údajů o tržbách jednou sumární částkou.
V určitých případech bude stačit poslat sumární částku
V rámci EET se podnikateli samozřejmě může stát, že nebude moct kvůli důvodům, za které nemůže, poslat finanční správě datovou zprávu o uskutečněné tržbě. Může se jednat například o výpadek internetu či poruchu pokladního zařízení. I když nelze v danou chvíli údaje o tržbách posílat, může podnikatel samozřejmě ve své činnosti pokračovat. Z povahy věci je však zřejmé, že nebude v daném okamžiku moci zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 zákona o evidenci tržeb. Konkrétně se jedná o bezpečnostní kód poplatníka (BKP), fiskální identifikační kód (FIK) nebo podpisový kód poplatníka (PKP), které mohou být získány pouze z funkčního pokladního zařízení.
Údaje o přijatých platbách je však podnikatel povinen správci daně zaslat po odstranění závady elektronickou cestou z funkčního pokladního zařízení. Zákon hovoří pouze o zasílání údajů o jednotlivých tržbách a zánik této povinnosti v případě poruch z něho nijak nevyplývá. Údaje o tržbě navíc musí podnikatel poslat datovou zprávou nejpozději do 48 hodin. Součástí připravované metodiky je však i možnost zaslat v určitých situacích požadované údaje o tržbách přijatých v době poruchy jednou sumární částkou. Jedná se právě o situace, kdy je během poruchy přijato velké množství tržeb a požadavek k jejich jednotlivému zaslání by byl pro podnikatele nereálný nebo nadměrně zatěžující,
doplnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).
Pokutám se půjde vyhnout, musíte však vynaložit veškeré úsilí
Řada podnikatelů v této souvislosti řeší, zda se jich nebudou týkat pokuty za nesplnění podmínek EET, když nebude například pokladní zařízení fungovat tak, jak má. Zákon nicméně obsahuje tzv. liberaci, kdy je v § 30 uvedeno, že právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. V případě poruchy zařízení by se tak liberace vztahovala na porušení zaslat údaje o tržbě řádně a včas. Zároveň by se vztahovala i na nevystavení účtenky zákazníkovi.
Aby se ale podnikatel vyhnul pokutě, nemůže si samozřejmě dát nohy na stůl a problém se zařízením neřešit. Jak upřesnila Petra Petlachová z GFŘ, v prvé řadě by měl podnikatel bezodkladně učinit veškeré nezbytné kroky (např. zabezpečit servis apod.) k tomu, aby byl co nejdříve schopen plnit své povinnosti vyplývající ze zákona. Povinnost poplatníka „ručně“ vystavovat účtenky zákazníkům ze zákona nevyplývá.
Jak již bylo řečeno výše, nelze bez funkčního pokladního zařízení získat některé údaje uváděné dle ustanovení § 20 na účtence. Zcela jistě by si však měl nějakou evidenci vést, aby byl schopen požadovaná data zaslat dodatečně, viz předchozí dotaz. V případě poruchy pokladního zařízení a nemožnosti vydávat účtenky je patrné, že v převážné většině případů bude dodatečné vystavení účtenky zákazníkovi obtížně splnitelné nebo zcela nemožné. Zde by se pak aplikovala výše zmíněná liberace,
vysvětlila Petlachová.
Prodávající však musí dodržovat povinnosti vyplývající z jiných zákonů, třeba zákon o ochraně spotřebitele upravuje povinnost prodávajícího na žádost spotřebitele vydat doklad o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího, obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Není důvod jako důvod
V případě liberace zároveň záleží na důvodu, kvůli kterému podnikatel tržbu ihned neeviduje. Liberační důvod je podle GFŘ naplněn neodvratitelnou událostí přicházející zásahem zvenčí (např. porucha zařízení v důsledku přepětí elektrické energie nebo přerušení elektrické energie v důsledku překopání kabelů), který při běžném provozu pokladního zařízení vyvolá škodlivý účinek, jemuž nemohl podnikatel nikterak zabránit a nebylo možné škodlivému účinku předejít ani použitím dostupných opatření.
Zároveň se může jednat o situace vedoucí k porušení povinnosti, při níž nelze objektivně nikdy na straně poplatníka vyšší úsilí vyžadovat, tj. jedná se o náhlé, nepředvídatelné a nevyhnutelné okolnosti, které poplatníkovi zabránily splnit uloženou povinnost. Na tyto případy pak lze aplikovat ustanovení § 30 odst. 3 zákona, podle kterého právnická osoba a podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Tímto prokázáním může být například potvrzení dodavatele elektrické energie o výpadku; doklad, po jakou dobu bylo pokladní zařízení v servisu apod. Nicméně konstrukce liberačního důvodu neznamená, že by nebyla v těchto případech použita ustanovení, která se vztahují k povinnosti evidovat tržby (dodatečné zaslání údajů o tržbách),
upozornila Petra Petlachová.
Vzhledem k tomu, že evidenci tržeb lze řešit i přes mobilní zařízení, které budou využívat zřejmě především řemeslníci, může se i stát, že se například vybije baterie. V takovém případě nebude moct podnikatel zaslat správci daně datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi účtenku, která by obsahovala všechny údaje uvedené v ustanovení § 20 zákona.
Zda budou naplněny liberační důvody dle ustanovení § 30 odst. 3 zákona, závisí na konkrétní situaci a právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba musí prokázat, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. V opačném případě za správní delikt odpovídá a bude jí uložena pokuta. Výše pokuty pak bude stanovena v rámci správního řízení s ohledem na všechny okolnosti daného případu,
uzavřela Petlachová.
ČLÁNKY DO MAILU