Kdyby to záleželo na mně, zruším hotovost a veškeré nákupy platím bezhotovostně – platební kartou. Bez ohledu na zboží či službu, částku, místo nebo noční či denní hodinu. Platební karta se mi totiž na rozdíl od hrsti drobných vejde i do té nejmenší kabelky a umožňuje mi vždy zaplatit přesně tolik, kolik potřebuji.
Platbu kartou považuji za něco naprosto samozřejmého. A přece jsem v posledních několika měsících byla třikrát překvapená. V zahraničí příjemně, v Česku nepříjemně.
Na jednu stranu můžu akceptovat, že má obchodník buď sentimentální vztah k papírovým či kovovým penězům nebo nechuť platit bance provizi za uskutečněné platby platební kartou, případně je zkrátka rigidní. Na druhou stranu mě jako zákaznici šokuje drzost, se kterou jsem se v maloobchodě setkala, a také nechápavost obchodníků, kteří nechtějí vidět moderní platební metody a fakt, že svým postojem mohou přijít o zákazníky.
Ale začněme fakty.
Platební karty očima statistiky
Koncem května zveřejnila společnost MasterCard Europe průzkum za rok 2007 věnovaný počtu platebních karet v Česku a jejich využívání. Podle průzkumu disponovali Češi a Češky ke konci roku 2007 celkem více jak deseti miliony debetních a kreditních platebních karet. 45 % majitelů karet je využívá k platbě za elektroniku a její součásti, 27 % s nimi platí za potraviny a zboží běžné spotřeby, 20 % za nábytek a vybavení domácností. V České republice bylo během roku 2007 realizováno 137 milionů transakcí u obchodníků a provozovatelů služeb (POS transakcí), a to o celkovém objemu 156 miliard Kč. Počet i objem POS transakcí tak dosáhl meziročního nárůstu více než 13 %. Na jednu platební kartu připadalo v uplynulém roce v průměru 13,5 POS transakcí a průměrná výše jedné z nich činila 1139 Kč,
tvrdí společnost ve své tiskové zprávě shrnující základní data průzkumu.
Pro upřesnění: Počet obyvatel České republiky přesahuje podle dat Českého statistického úřadu 10 400 tisíc. Průměrně tak každá Češka a každý Čech vlastní jednu platební kartu.
Platební terminál: Vztah zákazník – obchodník – banka
Výhody akceptace platebních karet pro obchodníky shrnuje například UniCredit Bank do šesti bodů:
- zvýšení tržeb (zákazník nebude při nákupu limitován finanční hotovostí, kterou má v danou chvíli u sebe),
- přizpůsobení se zahraniční klientele, která upřednostňuje bezhotovostní platby,
- zjednodušení platebního procesu,
- zvýšení bezpečnosti finančních operací v rámci firmy,
- získání nových zákazníků/klientů,
- zvýšení firemní prestiže.
Banka si pak za zpracování kartových transakcí účtuje provizi z každé uskutečněné transakce, a to v procentuální výši. Procento stanoví individuálně podle obratu konkrétního obchodníka a podle toho, jaké má ve své prodejně platební terminály. Pokud obchodník dosáhne u plateb kartou minimálního obratu, který stanoví také banka, má pronájem terminálu zdarma.
(Ne)milé zkušenosti s platbami kartou
V poslední době jsem měla tři zkušenosti s platbou platební kartou, které mi utkvěly v paměti. První mě příjemně překvapila, druhá šokovala drzostí personálu a třetí od nákupu zcela odradila.
Zkušenost číslo 1: Opera v Oslo, Norsko
Opera v Oslo má kromě dalších restaurací a divadelních barů také jeden v přízemním foyer. Fronta tu není o nic větší než v jakémkoliv českém, moravském či slezském divadle, obdobná je i rychlost obsluhy. Rozdíl je ale v tom, že i v divadelním baru platí Norky a Norové běžně platební kartou. A to bez ohledu na to, jestli si objednali jedno capuccino nebo deset položek z nápojového či jídelního lístku. Platební terminál zákaznici obsluhují sami – zasunou kartu, vyťukají PIN. Celá transakce je otázkou asi tak jedné minuty.
Zkušenost číslo 2: Interspar Hostivař, Praha, Česká republika
U expresní pokladny platím bezhotovostně částku nepřesahující 200 korun. Řeči má nejprve pokladní – tak malou částku bych přece mohla zaplatit hotově. Že hotovost nemám? To půjdu na veřejné záchodky a budu platit pět korun také platební kartou? K pokladní se přidává starší paní ve frontě u pokladny – kartou jedině zdržuji ostatní. Můj argument, že své peníze mohu jít utratit jinam a pokladní žije z plateb zákazníků, neobstojí.
Zkušenost číslo 3: Pont Praha – Smíchovské nádraží, Česká republika
Nápis na vstupních dveřích: Platební karty nebereme.
Karta není benefit
Hotově platím pouze za zboží a služby, které si opravdu nemůžu pořídit jinde a bezhotovostně. A čekám na dobu, až podnikatelé či obchodníci v Česku pochopí, že platba kartou není něco navíc, benefit pro zákazníka, ale samozřejmost, bez níž v konkurenci neuspějí.
ČLÁNKY DO MAILU