Budou festivaly v obležení účtenek? Chystané nové vlny #EET je k tomu donutí

S novelou zákona o evidenci tržeb se pojí spousta výjimek, především pro menší podnikatele a řemeslníky. Výjimku však žádají také hudební festivaly, a to hned z několika důvodů. 

Mezi ně patří například jednorázová akce, absence potřebné infrastruktury nebo náklady na pořízení pokladen a kvalifikovaný personál. Novela zákona o evidenci tržeb se ve třetím čtení projednávala v Poslanecké sněmovně 10. května. Projednávání bylo však přerušeno a přesunuto na další schůzi Sněmovny, která se bude konat ke konci května. 

Po schválení bude návrh postoupen Senátu a posléze prezidentovi. Zákon by tak začal platit první den sedmého měsíce následujícího po vyhlášení a 3. a 4. vlna by tak odstartovala společně tohoto dne. 

O změnách v EET jsme podrobněji informovali v článku Koalice protlačí #EET pro řemeslníky a stánkaře, čeká je ale až během roku 2020. O projednání novely jsme pak psali zde: O změnách #EET se nakonec nehlasovalo, opozice návrh dvě hodiny cupovala 

Nové povinnosti pro organizátory

Hudební festivaly probíhají velmi krátký časový úsek, od jednoho do několika málo dní. V rámci nich ani neprodávají 24 hodin denně, ale vymezený časový úsek, který činí v průměru něco okolo 10 hodin denně. Za tuto krátkou dobu musí zvládnout obsloužit tisíce až desetitisíce návštěvníků, a proto musí mít odpovídající kapacitu prodejních míst, což znamená desítky až stovky pokladen. 

Samostatnou kapitolou je pak absence jakékoliv infrastruktury. Festivaly vznikají “na zelené louce” bez připojení k internetu, elektřině, vodě a podobně. Z toho plyne celá řada dalších komplikací, které významně prodražují splnění evidenčních povinností, vysvětluje na úvod Marek Vohralík, výkonný ředitel FESTAS – festivalová asociace, z.s.

Tato asociace byla založena, aby mohla vstupovat do legislativního procesu u zákonů, které ovlivňují festivalovou scénu. Sdružuje tak přes 20 hudebních festivalů napříč republikou i žánry. Jako jediné možné řešení v tuto chvíli vidí vyjmutí hudebních festivalů z povinnosti evidovat tržby. V této oblasti už i navrhli přesné znění výjimky, které by zároveň řešilo i podobné problematické oblasti, kde je jednotícím prvkem krátkodobost. Naše snaha tak míří k vyjmutí z povinnosti evidovat tržby pro subjekty, které tržby spadající pod EET realizují maximálně 5 dnů za rok, dodává Marek Vohralík.

Třetí a čtvrtá vlna EET zavede povinnost evidovat veškeré tržby, které v rámci hudebních festivalů probíhají. Výjimku tvoří bezhotovostní platby platební kartou a otevřené je téma bezhotovostních plateb prostřednictvím tzv. cashless systémů například v podobě čipových náramků. Pro hudební festivaly existují v zásadě tři zdroje příjmů. Těmi jsou prodej vstupenek, případně doplňkových služeb, příjmy od sponzorů nebo státních institucí ve formě dotací a z prodeje občerstvení a služeb přímo na festivalu. 

Hudební festival obvykle přenechává zajištění jídelního občerstvení externím stánkařům, kteří se na tuto formu podnikání specializují a navštěvují desítky podobných akcí. Něco si zajišťujeme sami a něco prostřednictvím třetích stran, stánkařů. Na festivalu nicméně musí fungovat jeden systém, malé stánkaře to určitě odradí, popisuje jejich praxi Pavel Mikez, pořadatel Maloskalské noci. Naprostou většinu ostatních “prodejů” na festivalu provozuje samotný festival, pro který tyto příjmy vytváří jeden z klíčových příjmů. Tyto tržby plynou z prodeje nápojů, upomínkových předmětů a z prodeje služeb a vstupenek na místě.

Nejde jen o tržby

Se zavedením povinnosti evidovat veškeré tržby na festivalech vznikají obrovské náklady, které budou muset nést pořadatelé festivalů a které jsou zcela neúměrné ve srovnání s ostatními podnikatelskými obory. Členové Festas se obávají také možného poškození pokladen, a to vzhledem k nepříznivým podmínkám, jako je vlhko, prach nebo vysoké teploty. Bude tedy potřeba koupit nové nebo zaplatit sankce u těch pronajatých. K obsluze pokladen bude nutné sehnat také kvalifikovaný personál a navíc se prodlouží délka transakce.

S transakcemi souvisejí také povinné účtenky. Ze zkušenosti jasně plyne, že tyto účtenky budou návštěvníci pohazovat po festivalových areálech, čímž jednak zásadním způsobem zhorší ekologickou stopu festivalu spočívající v objemu jím vyprodukovaného odpadu, jednak zásadně zvýší náklady festivalů na úklid areálů v průběhu i po skončení akce, uvádí konkrétní případ Festas v jejich stanovisku. Samozřejmě jsou to velké komplikace, vysoké náklady na pořízení, pronájem, účtenka za každé pivo, otravování návštěvníků účtenkami, které skončí v koši, shrnuje dále Pavel Mikez. 

O účtenkách a jejich (ne)vyhazování si můžete přečíst také v komentáři Daniela Morávka: Účtenky nekončí v koši. Tedy až na ty 2 miliardy účtenek, které v koši skončily

Menší festivaly v ohrožení?

Celý problém spočívá především v tom, že splnění povinností ze strany festivalů vyžaduje obrovské náklady, které se žádným způsobem nevrací. Je tak naprosto reálné, že některé menší festivaly tyto náklady neustojí. Zároveň je mylná představa, že pořádání hudebních festivalů znamená nějaké obrovské zisky. Náklady na pořádání festivalů jsou čím dál vyšší, navíc se jedná o velmi rizikové podnikání, kdy například špatné počasí dokáže zhatit celoroční úsilí, protože na festival zkrátka přijede méně lidí, popisuje Marek Vohralík.

Podle Pavla Mikeze bude zavedení 3. a 4. vlny pro malé festivaly určitě problém a co se týče třetích stran v podobě stánkařů, také se na to budou muset připravit. Ti, kteří objíždějí hodně akcí, asi zůstanou, ale malé stánky, suvenýry asi skončí, a to je velká škoda, uzavírá.