Slevy na pojistném prošly legislativním procesem. Účinnost změn je stanovena od února 2023. Je zde (dle důvodové zprávy k novele zákona) ponechán dostatek času, jelikož zavedení změn vyžaduje technickou úpravu ePortálu ČSSZ a používaných mzdových programů. Zaměstnavatelé se ale musí s podmínkami uplatnění 5% slevy podrobně seznámit. Neznalost zákona totiž, jak známo, neomlouvá.
Co se dozvíte v článku
Připomínkové řízení trvalo pouhé tři dny
Nejde o jedinou novelu, která byla schválena ve zkráceném legislativním režimu za nouzového stavu. Přestože šlo o změnu avizovanou už v programovém prohlášení vlády, připomínkové řízení trvalo pouhé tři dny (od 17. května do 20. května 2022). To je bezesporu na tak rozsáhlé změny, které přináší možnost slevy na sociálním pojistném zaměstnavatele u zaměstnanců se zkrácenými úvazky, málo.
Novela s číslem 216/2022 Sb. nabude účinnosti 1. února 2023. Účinnost od prvního dne sedmého měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů byla nastavena vzhledem k technickým možnostem ČSSZ a úpravě software pro zaměstnavatele s dostatečným časovým předstihem. Otázkou je, zda bude tato časová prodleva vzhledem k přibývajícím obavám dostatečná.
Kterých zaměstnanců se sleva dotkne?
Snížené pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 % při sjednané týdenní pracovní době zaměstnance v rozsahu 8 až 30 hodin týdně (zkrácený úvazek) se bude týkat pouze předem určeného okruhu zaměstnanců. Bude se jednat o pracovní či služební poměry:
- osoby starší 55 let,
- rodiče dětí do 10 let věku nebo osoby nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o děti mladší 10 let,
- osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby,
- osoby studující na střední škole nebo vysoké škole,
- osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce a
- osoby na rekvalifikaci (zaměstnání nejdéle 12 měsíců od nástupu na rekvalifikaci).
Sleva se bude týkat i osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah sjednaného pracovního úvazku. Opatření má motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání absolventů středních škol.
Na první pohled vypadá změna velmi jednoduše, zkusme se ale na snížené pojistné podívat optikou dotčených osob, tedy především zaměstnanců, zaměstnavatelů a jejich mzdových účetních.
Bude snížené pojistné pro zaměstnavatele dostatečnou motivací?
Snížené pojistné má zaměstnavatele motivovat k zaměstnávání vybraných skupin zaměstnanců a tím přispět k lepšímu propojení jejich rodinného a pracovního života. S ohledem na skutečnost, že se jedná o rodiče pečující o děti, zdravotně postižené, studenty a další, kteří budou preferovat především flexibilitu pracovněprávních vztahů, dlužno dodat, že toto opatření ji pravděpodobně nepřinese. Jedná se totiž o pracovní a služební poměry. Dohod konaných mimo pracovní poměr se novela netýká.
Pracovní poměry mají svá omezení a je třeba splnit řadu zákonných povinností. Od vstupní prohlídky, povinného přidělování práce v rozsahu týdenní pracovní doby, omezené možnosti opakovaného zaměstnávání, až po případné odstupné při jejich ukončení.
Snížené pojistné, přestože se bude jednat o vybranou skupinu zaměstnanců, nebude možné ve všech případech využít. Novela obsahuje výčet omezení. V případě pochybení, tj. uplatnění slevy při nesplnění podmínek či v nesprávné výši, se tato částka stane dluhem na pojistném. Se všemi důsledky, tj. včetně případných sankcí.
Zkrátka, využití dohod konaných mimo pracovní poměr se stále pro nejrůznější přivýdělky jeví jako efektivnější. Dohody jsou flexibilní a administrativně velmi jednoduché, a tudíž motivující. Nestálo by za úvahu namísto administrativně složité slevy na pojistném zvýšit konečně desetitisícový limit u dohod o provedení práce?
Zaměstnanec na slevě nevydělá. Naopak
Zaměstnavatel může být slevou na pojistném k uzavření pracovního či služebního poměru motivován, motivace ze strany zaměstnance je sporadická. Sleva na pojistném je pouze pro zaměstnavatele. Naopak, pokud výdělek zaměstnance nedosáhne měsíčního vyměřovacího základu (16 200 Kč), musí si prostřednictvím zaměstnavatele doplatit zdravotní pojištění takzvaně do minima. To se sice netýká například studentů nebo důchodců, ale jiných zaměstnanců z okruhu slev na pojistném doplatek nemine.
Je pravdou, že sjednání pracovní smlouvy je pro zaměstnance daleko výhodnější než dohoda konaná mimo pracovní poměr. Poskytuje mu určité jistoty. Zaměstnanec má nárok na řádnou dovolenou, zaměstnanecké benefity atd. Na druhou stranu je jeho čistý příjem díky odvodům sociálního a zdravotního pojištění nižší (v porovnání s odměnou na dohody do zákonem stanovených limitů).
Avšak jsou tu i zaměstnanci, kteří již pracovní smlouvy uzavřeny mají. Kupříkladu zaměstnání sjednané na kratší pracovní úvazek po návratu z rodičovské dovolené. Zde bude sleva na pojistném pro zaměstnavatele výhodná.
Mzdoví účetní a personalisté nejásají
Neměli bychom zapomenout ani na účetní. Ti musí problematiku slev řádně nastudovat. Rozhodně nejde jen o výčet jednotlivých skupin. I když i zde musí být ostražití, protože kupříkladu pojem „student“ (jako vybraná skupina pro uplatnění slevy) tu není totožný s obecným pojmem „student“ dle zákona o státní sociální podpoře.
Nárok na slevy musí být zákonným způsobem doložen (připravovaná speciální potvrzení) a po předem určenou dobu „zarchivován“ pro případnou kontrolu (a ty budou bezesporu pravidelně probíhat). Novela popisuje rovněž řadu situací, kdy může dojít k souběhu úvazků zaměstnance u stejného či různých zaměstnavatelů tak, aby nedocházelo ke dvojímu uplatnění slev. K tomu bude sloužit nová speciální evidence oznámených záměrů uplatňovaných slev. Ta bude k dispozici na ePortálu ČSSZ pro zaměstnavatele.
Ani sebelepší mzdový program nenahradí lidskou práci při zohlednění všech možných skutečností a neustálého sledování podmínek. Ty totiž musí být splněny za každý měsíc uplatnění slevy a dokladované skutečnosti na straně zaměstnance se mohou v průběhu času měnit.
ČLÁNKY DO MAILU