Módní trendy by měly rozvíjet naši kreativitu, ale neměly by být dogmatem, které slepě následujeme. Odívání především hra, ve které můžeme být kýmkoliv. Originální oděvy ušité v módním salonu na jedné straně řeší situaci v oblékání pro ženy a muže, které nemají konfekční postavy,
říká Míla Petrová, majitelka salonu OTTO BLANC, který je zaměřen na individuální servis pro zájemce o originální a kvalitní oděvy včetně doplňků. Autorkou návrhů je pak módní návrhářka Mirka Mašindová, vítězka soutěže prvního ročníku Svatební šaty roku, která je také dvorní návrhářkou zpěvačky Jitky Zelenkové.
Váš Salon OTTO BLANC je zaměřen na individuální servis pro zájemce o originální a kvalitní oděvy, ale také šperky, včetně dalších doplňků. Jaká byla vaše osobní cesta k založení vlastního módního salonu?
V roce 1991 jsem nastoupila u zahraniční firmy jako finanční ředitelka. Majitelé firmy velmi dbali na dodržování dress code. Snažila jsem v Praze nakoupit kvalitní business dámské oblečení, ale byl to velký problém. Proto jsem si tehdy sama navrhla kostýmy a nechala v krejčovském salonu ušít. Na stejné problémy jsem narážela následně další roky. Po narození dcery jsem se rozhodla pro vlastní kariéru podnikatelky, a proto bylo nasnadě, že jsem se rozhodla pro otevření butiku s oděvy od nejlepších českých návrhářů. Byli jsme prvním butikem s nabídkou modelových oděvů českých návrhářů v Praze, kde bylo možné šít i oděvy na zakázku.
Jaký význam přikládáte módě a jejímu vlivu na celkovou image, a to konkrétně módě vytvořené na zakázku přímo podle potřeb klienta?
Módní trendy by měly rozvíjet naši kreativitu, ale neměly být dogmatem, které slepě následujeme. Odívání, to je zábavná hra. Můžeme být kýmkoliv. Originální oděvy ušité v módním salonu na jedné straně řeší situaci v oblékání pro ženy a muže, které nemají konfekční postavy. Na druhé straně umožňují klientovi jednak upozornit na svůj cit pro odívání, umožňují aktivně se zapojit do spolupráce s módní návrhářkou a dát prostor pro své kreativní schopnosti a v neposlední řadě umožňují tímto splnit si třeba své dětské sny. Řada klientů si přeje, aby oděvy na zakázku dotvářely „firemní rukopis“. Čtěte také: Martin Kůla: Současná česká firemní kultura je značně ovlivněna tou německou.
V současné době převládá často i v pracovním prostředí, kde přikládáme stylovému a preciznímu oblékání velký význam, výběr klasické konfekce. Domníváte se proto, že je věnována dostatečná pozornost módnímu oblékání a vhodné volbě šperků či jiných doplňků?
V ČR je bohužel stále ještě na okraji skutečnost, že by žena neměla odcházet z domova bez vhodných šperků, byť by měla oblečené džíny. Tím nemám na mysli diamanty, ale bižuterní šperky. Myslím si ale, že se tato situace mění u mladé generace teenagerů. Moje dcera by neodešla do školy či za zábavou bez originálních náušnic, eventuálně náhrdelníku, který jí přesně ladí s oděvem. Vhodné či nevhodné šperky jsou dány převažující nabídkou na trhu. Situace s módním oblékáním se určitě zlepšuje.
Jak by měla podle vás působit móda a módní oblékání, aby se jednalo o vhodný způsob dotváření image v pracovním prostředí?
První dojem, sdělení kdo jsme a kým jsme předáme stylem našeho oblékání, kvalitou oděvů i doplňků. Pokud tento první dojem a ten se neustále opakuje, není v souladu s naší profesí, postavením, firemní kulturou, vytváříme si zbytečné překážky. Módní oblékání nabízí širokou paletu možností, je jen na nás, na našich schopnostech, zkušenostech, tvořivosti a disciplině, jak jí co nejlépe využijeme pro vlastní profesní růst.
Moderní trendy se mohou měnit a je třeba je sledovat. Do jaké míry je možné, či dokonce nutné, v oblasti image v rámci firemní kultury sledovat novinky a řídit se jimi?
Pokud se jedná o profese, pro které je důležité klasické business oblečení, pak stačí být IN pouze vhodnou volbou doplňků za dodržení pravidel firemní kultury. Více prostoru samozřejmě vzniká u kreativnějších oborů. Nicméně se přikláním vždy k vytvoření originálního vlastního stylu a ten dodržovat i v rámci pravidel firemní kultury. Módní trendy se opakují v určitých časových horizontech a je dobré si v oblékání vytvořit určitou nadčasovost. Poté se jim nemusíme tolik věnovat. Čtěte také: Jitka Badalová: Když se zaměstnanci cítí ve společnosti dobře, jsou ochotni daleko většího nasazení
Na druhou stranu obsah termínů jako jsou vkus, elegance nebo styl, se nemusí nutně měnit – co podle vás zůstává nezávislé na módních trendech – a v oblasti image v pracovní oblasti v zásadě neměnné?
Na tuto otázku není možné odpovědět několika větami. Nicméně v oblasti pánského oblékání jsou pravidla velmi jednoduchá, a přesto často nedodržovaná. Jedná se o kvalitu oděvu, délky nohavic, rukávů u obleku i košil, způsobu uvázání kravaty, její správné délky, vhodné volbě obuvi, barevné kombinaci košil a kravat, atd. U dam je situace obdobná, rozhodně by se neměly například řídit trendy při rozhodování o střihu a délce sukně či šatů. Čím jednodušší, tím lepší. Také by se neměly snažit oblékat jako dvacetileté slečny, když už jim dávno není ani třicet pět.
Ke sledování novinek a trendů neodmyslitelně patří také nutnost získávat novinky a čerpat inspiraci ze zahraničí. Velmi často se v kontextu české firemní kultury hovoří o zásadních nedostatcích a určité neschopnosti přizpůsobit se v prostředí české firemní kultury tomu, co jinde je již běžné. Jak je tomu podle vás v oblasti módy a oblékání?
Češi jsou učenlivý národ. Pokud se dostanou do prostředí, kde vedení firmy striktně dbá na dodržování určitých pravidel a samo jde příkladem, postupem času se přizpůsobí i ostatní. Nejsou samozřejmě všichni stejně úspěšní, ale to je poté odraz kultivovanosti každého jedince. Čtěte také: Martina Křížová: Říká se, že není na světě ošklivých žen, a je to pravda.
Autor: Simona Maxová
ČLÁNKY DO MAILU