Byl jsem na pracovním úřadě. Mohu v daňovém přiznání využít slevu na poplatníka?

Poplatník je zařazen v uchazečů o zaměstnání na pracovním úřadu. Zároveň však má příjmy z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. 

Jak může v tomto případě využít základní slevu na dani ve výši 24 840 korun dle § 35ba písm. a) zákona o daních z příjmů. A jak je to v případě, že poplatník má zároveň příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů (např. Dohodu o provedení práce nebo Dohodu o pracovní činnosti) do výše 4 600 korun, což umožňuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. 

Autor: Podnikatel.cz

V případě, že z příjmů plynoucích z nájmu nemovité věci vyjde základ daně a daň, může si poplatník základní slevu uplatnit. Pokud bude uplatňovat výdaje procentem z příjmů, lze rovněž uplatnit základní slevu, ovšem není možné uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti (viz § 35ca zákona o daních z příjmů).

Pokud bude mít k příjmům z pronájmu ještě příjmy na základě dohody o provedení práce, až do výše do 10 000 korun měsíčně, lze postupovat dvěma způsoby:

a) tyto příjmy jsou v průběhu roku zdaněny srážkovou daní (nepodepsal-li poplatník u zaměstnavatele tzv. prohlášení k dani), srážkovou daní je daňová povinnost vyrovnána a už se tyto příjmy neuvádějí do daňového přiznání, uvádějí se tam tam jen příjmy z nájmu,

b) poplatník může na základě potvrzení vydaného zaměstnavatelem příjmy z dohody o provedení práce v daňovém přiznání uvést, čímž je původní srážková daň překlasifikována na zálohu. Uplatněním slevy na dani může vzniknout přeplatek, který je poplatníkovi vrácen.

Zda je výhodnější postup a) nebo b) záleží na celkových příjmech a celkových nárocích na slevy u konkrétního poplatníka.

Jestliže bude mít poplatník příjmy z nájmu i příjmy z dohody o pracovní činnosti, musí veškeré tyto příjmy uvést v daňovém přiznání. Z příjmů ze zaměstnání není možné v tomto případě (tj. v případě dohody o pracovní činnosti) srážet srážkovou daň, ale jsou odváděny zálohy na daň. Příjmy ze zaměstnání pak doloží potvrzením zaměstnavatele. V přiznání si uplatní základní slevu na dani, případně další slevy.

Ještě je možná varianta, kdy poplatník měl v průběhu roku jen jednoho zaměstnavatele (není podstatné, zda uzavřel dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti), v zaměstnání podepsal prohlášení k dani a zároveň příjmy z nájmu nepřekročily částku 6000 korun rok. 

Potom může zaměstnavatele (do 15.2. následujícího roku) požádat o provedení ročního zúčtování a nebude podávat daňové přiznání. Vycházíme zde z § 38g zákona o daních z příjmů.