OSVČ jsou povinny podat přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně za loňský rok nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měly podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, tj. nejpozději do 2. května. 2019.
Pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost doloží nejpozději do 30. dubna 2019, posouvá se termín podání přehledu na 1. srpna 2019.
Mnohdy nastávají situace, se kterými si OSVČ při vyplňování přehledů o příjmech a výdajích neví rady. Jedna z nich se týká promítnutí dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Tříměsíční pracovní neschopnost v přehledu
Mohu při vyplňování přehledu OSVČ za loňský rok odečíst dobu celé své téměř tříměsíční pracovní neschopnosti? V neschopnosti jsem byl od 25. září do 5. prosince 2018, nemocenské jsem dostával až od 15. dne, tj. od 9. října.
Na snížení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování má osoba samostatně výdělečně činná nárok pouze v případech, kdy měla po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ, popřípadě pobírala takové nemocenské. Ten, kdo si nemocenské pojištění neplatí, nárok na snížení nemá,
upozorňuje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Vyměřovací základ pro stanovení pojistného za rok 2018 se v uvedeném případu poměrně sníží o měsíce říjen a listopad 2018, kdy byl plátce po celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti. Zahrnuje se i období 1. 10. až 8. 10., které se pro tyto účely považuje za období pobírání nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ, bez ohledu na to, že nemocenské bylo fakticky poskytováno až od 9. října.
Po novelizaci zákona o nemocenském pojištění k 1. ledna 2009 je nemocenské z nemocenského pojištění poskytováno až od 15. dne pracovní neschopnosti. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení pak uvádí, že za období nároku na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ se považuje též období dočasné pracovní neschopnosti, po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje.
Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění však v této souvislosti nebyl novelizován a stále uvádí, že „za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění OSVČ se pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), po které se nemocenské podle zvláštního právního předpisu neposkytuje, pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných“.
Čtěte také: Přehled změn u daně z příjmů, které přináší daňový balíček firmám a OSVČ
Postup při posuzování období (počtu dnů) pracovní neschopnosti, kdy není nárok na výplatu nemocenského, musí být samozřejmě shodný pro oblast sociálního i zdravotního pojištění. I v oblasti pojistného na zdravotní pojištění se proto vychází z dikce zákona o nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů,
upozorňuje Tichý.
Minimální vyměřovací základ OSVČ se tedy v roce 2018 sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, kdy měla OSVČ po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského jako OSVČ, přičemž za pobírání nemocenského se považuje i období dočasné pracovní neschopnosti, kdy se osobě samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ, nemocenské neposkytuje.
Kdo podává přehledy zdravotní pojišťovně?
Podat přehled pro zdravotní pojišťovnu musí každá OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí dále odevzdat OSVČ, které měly příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Na přehled občas zapomínají ti, kdo nemusí podávat daňové přiznání, například kvůli výši svých příjmů.
ČLÁNKY DO MAILU