Byrokratická zátěž se prý snižuje. Ano, ale poté, co se předtím výrazně zvýšila

Ministerstvo argumentuje studií Světové banky Doing Business. Zatímco v roce 2016 potřeboval podnikatel dle studie Světové banky na splnění svých daňových povinností 236 hodin, v roce 2017 to bylo 230 hodin ročně. Co se ale od ministerstva nedozvíte, že v letech 2014 a 2015 stačilo dle studie podnikateli 222 hodin a v letech předtím pak 230 hodin, tedy stejně jako dle posledních statistik.

Administrativa se zvýšila, upozornil NKÚ

Že ministerstvo financí dokáže v duchu prchalovské tradice prodat zhoršení jako zlepšení a tvrdit, že už je líp, i když je hůř než před několika lety, už ani tolik nepřekvapí. Poslední takový PR „majstrštyk“ předvedlo včera, kdy zareagovalo na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle které opatření jako kontrolní hlášení a EET zvýšila administrativní zátěž poplatníků a která je už tak vysoká. Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v ČR v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je přitom 161 hodin. Růst administrativní náročnosti spojené s daňovými povinnostmi v ČR kritizují i mezinárodní instituce jako Evropská komise nebo OECD, doplnil NKÚ.

Jak upozornil NKÚ, v ČR se stále nepodařilo prosadit změny, které by daňový systém zjednodušily a snížily administrativní zátěž. Například jen zákon o daních z příjmů byl 160krát novelizován. Časté změny přispívají k tomu, že systém je nepřehledný a nepředvídatelný a právě nepřehlednost systému je jednou z příčin daňových úniků.

Podle NKÚ je navíc vysoká administrativní náročnost problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní. I tady rostou náklady a efektivita se nezlepšuje. Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly oproti roku 2014 o 5,7 miliardy. Celkem tvořily v roce 2017 výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou. Většina personálních kapacit finanční správy je potřeba na zpracování daňových přiznání a vyměřování daní. Pro administraci daňových povinností navíc finanční správa používá jeden z nejzastaralejších informačních systémů, za jehož provoz a rozšíření v letech 2011 až 2017 zaplatila 428 milionů korun, zkritizoval NKÚ.

Ke snížení byrokracie nepomohly dle NKÚ ani dílčí opatření k jejich větší elektronizaci, která zůstává jedna z nejnižších v rámci EU. Zásadní systémové opatření v podobě nového informačního systému pro správu daní v rámci projektu Jednoho inkasního místa (JIM) se neuskutečnilo. Kontrola projektu JIM přitom ukázala, že stát na něj vydal přes 3,5 miliardy korun, uvedl NKÚ.

Na druhou stranu NKÚ podotkl, že zavedení kontrolního hlášení či EET mělo vliv na zvýšení příjmů z daní, i když konkrétní přínos nebyl přesně vyčíslen, a že se výpadek z příjmů z DPH snížil z 20 % v roce 2012 na 14 % v roce 2016.

Čtěte také: Daně z příjmů? Noční můra podle NKÚ, který se pustil i do kritiky ministerstva

Doopravdy se byrokracie snižuje?

Reakce ministerstva financí na sebe nedala dlouho čekat a zprávu NKÚ interpretuje tak, že vlastně činnost ministerstva chválí. Podle ministerstva například složitost daňového systémů klesá. Z výzkumů na téma složitosti daňového systému, které provádí nejprestižnější světové nezávislé instituce (např. výzkum Doing Business Světové banky prováděný ve spolupráci s poradenskou společností PricewaterhouseCoopers a dalšími subjekty) vyplývá, že v posledních letech dochází v České republice k postupnému snižování administrativy spojené s placením daní. Zatímco v roce 2016 potřeboval podnikatel dle studie Světové banky na splnění svých daňových povinností 236 hodin, v roce 2017 to bylo 230 hodin ročně, reagovalo ministerstvo a doplnilo, že v indikátoru placení daní se ČR posunula kupředu na 45. místo.

Co se musí ministerstvu nechat, je, že jde o ukázkovou reakci jak z učebnic PR, kdy, aniž byste lhali, neříkáte pravdu. Ano, mezi lety 2016 a 2017 se skutečně snížila administrativa spojená s daněmi o 6 hodin. Tvrdit však, že „v posledních letech dochází v České republice k postupnému snižování administrativy“, je přinejmenším troufalé. Stačí se podívat na data ze studie Doing Business za předchozí roky, které ministerstvo jaksi „opomnělo“ zmínit. V letech 2014 a 2015 totiž daně českým podnikatelům zabraly jen 222 hodin. Poslední data jsou tedy horší než v těchto letech. Důvodem, proč byrokracie stoupla, je podle autorů studie především zavedení kontrolních hlášení.

Lépe není ani ve srovnání s lety 2011 až 2013, kdy čas, který podnikatelé museli trávit daněmi, činil 230 hodin, tedy stejně jako v roce 2017. Chlubení se 45. místem také není úplně namístě. Průměr zemí OECD totiž činí 159 hodin a například v Lucembursku zaberou podnikatelům daně jen 55 hodin ročně. Před námi se navíc v kategorii placení daní umístily i státy jako Gruzie, Bhután nebo Azerbajdžán.

Paušální daň stále nemá paragrafové znění

Jak vážně to ministerstvo myslí se snížením administrativy, ostatně ukazuje i plánovaná paušální daň pro OSVČ. Koncept představilo již v únoru letošního roku a premiér Andrej Babiš tehdy tvrdil, že bude platit od ledna 2020. V dubnu pak ministerstvo uvedlo, že paušální odvod začne platit až v průběhu roku 2020 a že v květnu předloží paragrafové znění zákona. Nyní je červenec a příslušný zákon stále není ani sepsán. Možná by nebylo od věci, kdyby ministerstvo místo řečnění o snižování administrativy začalo administrativu opravdu snižovat.