Z diskuze: Daň v prvním roce podnikání a kdy být plátcem DPH

1. Daň v prvním roce podnikání

Chtěl jsem se zeptat, co je pravdy na tom, že začínající fyzická osoba nemusí první rok platit daň z příjmů?

Minimální daň se počítá z minimálního základu daně. Minimální základ daně byl zaveden poprvé v roce 2004 a týkal se fyzických osob s příjmy ze zemědělské činnosti, příjmy ze živnosti i podnikatelů podnikajících podle zvláštních předpisů. Minimální daňový základ odpovídal zisku ve výši poloviny průměrné mzdy (jednalo se o průměrnou mzdu kalendářního roku o dva roky předcházejícího dané období). Každý rok se minimální základ daně zvyšoval. V roce 2004 činil 101 000 Kč, v roce 2005 107 300 Kč, v roce 2006 112 900 Kč a naposled v roce 2007 120 800 Kč.

Minimální základ daně se týkal i podnikatelů a živnostníků, kterým vyšel daňový základ nižší nebo dokonce podnikali se ztrátou. Ve svém daňovém přiznání uváděli jako základ daně částku odpovídající stanovenému minimálnímu daňovému základu. Od minimálního daňového základu bylo možno dále odečítat odčitatelné položky a slevy na dani.

Minimální daňový základ a tedy i vypočtená minimální daň se netýkala:

• poživatelů starobního nebo invalidního důchodu,
• poplatníků soustavně se připravujících na budoucí povolání do 26 let,
• poplatníků, kterým byla daň stanovena paušální částkou,
• poplatníků, kteří pobírali rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči o osobu blízkou,
• poplatníků kteří zahájili v daném nebo předchozím roce podnikatelskou činnost,
• poplatníků, kteří podali ve zdaňovacím období daňové přiznání z důvodu konkurzu a kteří do konce zdaňovacího období ukončili podnikatelskou činnost.

2. Být či nebýt plátcem DPH?

Chtěla jsem se zeptat, dle vašich zkušeností, jestli se vyplatí být plátcem nebo neplátcem DPH, když se bude jednat o živnost vedlejší (truhlářství)? 

Povinnost k dani z přidané hodnoty mají podnikatelé, jejichž obrat (tržby) přesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč.

Podnikatelé, kteří nesplní podmínku k povinné registraci, se mohou stát dobrovolnými plátci DPH. Rozhodnutí není jednoduché a je třeba si uvědomit, na jakém stupni pomyslného výrobního řetězce stojí:

1. Podnikatel – neplátce stojí na počátku řetězce, jeho odběratelé jsou plátci daně z přidané hodnoty.
2. Podnikatel – neplátce stojí uprostřed řetězce, jeho dodavatelé a odběratelé jsou plátci daně z přidané hodnoty.
3. Podnikatel – neplátce stojí na konci řetězce, jeho dodavatelé jsou plátci daně z přidané hodnoty, jeho odběratelé jsou koneční spotřebitelé – neplátci daně.

Lze předpokládat, že podnikatel – truhlář s vedlejšími příjmy ze živnosti stojí na konci výrobního řetězce. Nakupuje materiál včetně daně, ale jeho odběratelé jsou koneční spotřebitelé, kteří si nemohou nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu.

Tabulka ukazuje že při dosažení stejných disponibilních peněžních prostředků pro plátce i neplátce DPH na konci řetězce, může neplátce prodávat výrobek nebo službu za nižší konečnou cenu. V tomto případě je zřejmě výhodnější nebýt plátcem DPH, jelikož neplátce získává konkurenční výhodu.

Využití rozdílných sazeb daně a na vstupu a na výstupu u plátce DPH

Dále je možné zvážit kombinaci vyšších sazeb DPH na vstupu oproti nižší sazbě na výstupu např. u dřevěných konstrukcí spojených se stavbou pro sociální bydlení podle § 48 zákona o DPH.

Snížená sazba DPH na výstupu může příznivě ovlivnit konečnou cenu výrobku a to při dosažení stejných disponibilních peněžních prostředků podnikatele.

Pro upřesnění nejasností použití snížené sazby DPH zveřejnila Česká daňová správa na svých webových stránkách Nejčastější chyby v uplatňování DPH ve výstavbě po 1.1.2008, kde si můžete použití správné daňové sazby ověřit.