Obezita je metlou lidstva, ale zároveň rozjíždí byznys, na kterém vydělávají nejen farmauceutické firmy, ale i střední nebo malí podnikatelé. Obézních přibývá a pro mnohé to znamená možnost výdělku – prodávají se „zázračné“diety, přípravky na hubnutí, cvičení, psychologická podpora, komerční lékařské zákroky… Jací jsou u nás zákazníci, kteří slyší „na zázraky“, respektive kolik jsou ochotní za různé hubnoucí potravinové doplňky nebo preparáty utrácet, shrnuje Petr Sucharda, který je primářem 3. interní kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a zároveň vědeckým sekretářem České obezitologické společnosti: Někdo nedá ani desetikorunu, jiný utrácí tisíce měsíčně. Existují lidé, pro které je zelenina drahá, ale potravinový doplněk v řádu stokorun kupují pravidelně.
Hubne hlavně spotřebitelská peněženka
Obchodníci s hubnutím vydělávají na tom, že touha zhubnut je tak mocná, že při nákupu nesmyslů na hubnutí lidé podléhají emocím, a když se jim nabízí cokoliv, co slibuje bezpracné zhubnutí, podlehnou a opakovaně kupují a hubne pouze jejich peněženka (nemyslím tím farmakoterapii),
říká nesmlouvavě Iva Málková, která stojí za programem Stop obezitě. V poslední době sleduje, že lidé zboží hledají především na slevových serverech. Ale v konečném důsledku si pak odnáší potravní doplňky za tisíce, které pod tlakem pseudoodborníků investují,
tvrdí. Sama díky těmto levným a na první pohled jednoduchým způsobům hubnutí cítí odliv klientů přesto, že kurzy Stop obezitě stojí čtvrtletně jen okolo 2 tisíc korun a vedou je kvalitní lektoři.
Z hlediska byznysu by proto podle Ivy Málkové byl na místě razantnější přístup státu. Také Petr Sucharda souhlasí, že by byla jistá regulace vhodná. Bude úplně stačit, když budou tak zvaná výživová a zdravotní tvrzení povolena jen na základě průkazu, tedy v zásadě vymýcena,
tvrdí. Jak se k takovému podnikání staví ministerstvo zdravotnictví, se ověřit nepodařilo, neboť na zaslatné otázky do uzávěrky neodpovědělo. Obecně v reklamě platí, že přípustná je přiměřená nadsázka. Ovšem pokud se deklaruje zlepšení zdraví, pak to je s nadsázkou složitější než u mnoha jiných výrobků. V této oblasti jsou totiž lidé neuvěřitelně důvěřiví a nekritičtí,
popisuje Sucharda dále. To samozřejmě nahrává poradcům a obchodníkům.
Nutriční poradce je živnost nevázaná a tuto profesi může provozvoat kdokoliv,
upozorňuje například Iva Málková. Vedle toho jsou tu i extrémy. V současnosti existuje sice omezená, ale velmi aktivní skupina vyslovených podvodníků, kteří se ovšem šikovně přelévají z jedné firmy do druhé a jsou obtížně postižitelní – z poslední doby můžu jmenovat například zeštíhlující krémy či „žaludeční balónky“ (nezaměňovat se skutečnými žaludečními balóny, zaváděnými lékařem) – tam nejde o etiku, ale o jasné podvody,
uvádí pro server Podnikatel.cz Petr Sucharda.
Tloustnutí ovlivňuje i módu
Výše uvedené podnikání je často na hraně. Tloustnutí ale ovlivňuje i další podnikatelské obory. Příkladem je móda a rostoucí poptávka po oděvech nadměrných velikostí. Už před dvěma lety pronikla speciální prezentace této módy na velký oborový veletrh Styl, který se dvakrát ročně koná v Brně. Je to zcela nový fenomén. Naše populace neustále tloustne, více než polovina obyvatel má problémy s nadváhou a obezitou, a přitom jen 5 % obchodů s módou se specializuje na velikosti 42 a více,
uvedla tehdy ředitelka veletrhu Gabriela Vargová pro server Podnikatel.cz. Z toho vyplývá, že stále více zákazníků hledá ve svých obchodech nadměrné velikosti, které bohužel nenachází,
dodala.
Obchodů s tematikou nadměrných velikostí opravdu tolik není. Kammených obchodů je poskrovnu,
komentoval to jeden z neregistrovaných čtenářů serveru Podnikatel.cz.
Čtěte také: Češi stále tloustnou a nemají se kde oblékat, varuje šéfka veletrhů módy
Z hlediska e-byznysu poukázal na segment oblečení pro obézní lidi Jan Vetyška, jež šéfuje Asociaci pro elektronickou komerci, a to jako na obor, který má do budoucna podnikatelský potenciál. To je opravdu zajímavý segment. Když vejdou tito lidé do normální prodejny obuvi, tak mají na výběr troje boty. Na internetu můžete nabídku udělat mnohem širší, nepálí vás čas, nemusí se jednat ani o skladové zboží. Člověk s nohou velikosti 49 nebo oblečení XXL si může vhodné zboží jednoduše objednat,
uvedl.
Čtěte také: Jan Vetyška: Český zákazník je náročný, e-shopy si vychoval do nadstandardních služeb
Daň z tloušťky není tabu
Způsob, jak zprostředkovaně na obezitě vydělávat, konkrétně jak vydělávat na potravinách, které se na obezitě podílejí, hledají nejen podnikatelé, ale také státy. Daň z obezity se ojevila například v hledáčku Maďarska nebo třeba amerického New Yorku. A podobný nápad už se vynořil i v Česku. Zvláštní daň na některé potraviny chtěla podle svého volebního programu před posledními parlamentnímu volbami zavést Strana zelených.
Čtěte také na serveru Vitalia.cz: Daň z tloušťky má zdražit sladkosti, buřty a limonády
ČLÁNKY DO MAILU