Byznysem hýbou feministická témata. Feminismus je přitom v podnikání stále sprosťárna

Prezidentské volby a společenský pohyb

Přesto kandidatura, kampaň a výsledek Danuše Nerudové snad trochu odrážejí jistý posun, který se ve vztahu k feministickým tématům ve společnosti odehrává. Zřejmě i proto, že se Danuši Nerudové podařilo oslovit také mladou generaci voliček a voličů, která k řadě témat přistupuje s větší senzitivitou a jinými prioritami. Vždyť koho by ještě během minulých prezidentských voleb napadlo, že se budou v předvolebních debatách se vší vážností a respektem probírat například témata palčivá pro transgender lidi, kteří musí během tranzice podstupovat kastraci? Pohyb dobrým směrem to je – i když Česko opět nebude mít prezidentku.

Feministický byznys

Podobné je to v byznysu. Podnikatelek (neřku-li podnikatelů), které by se explicitně označily za feministky (či nazvali feministy), je v Česku naprosté minimum. Najít je je snad ještě složitější než objevit příslovečnou jehlu v kupce sena. Přitom, co jsou vlastně ta „děsivá“ feministická témata a jak vypadá byznys postavený na feministických hodnotách či ctnostech?

Pro odpověď jsem se v bistru Happy Bean na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad sešla k rozhovoru s Petrou Kubálkovou, která se genderovým a feministickým tématům nejen v podnikání věnuje již od roku 2004. Petra je feministka, průkopnice a expertka v oblasti diverzity, společenské odpovědnosti firem a rovných příležitostí žen a mužů, podnikatelka, která se věnuje marketingu, a vlastní také společnost C2C Solutions, kde se zabývá poradenstvím a genderovými audity, mentorka a networkerka, která založila neziskovku Cats2Cats a podporuje v ní ženy v byznysu. Pro Česko také získala podnikatelský inkubátor EWA – Empowering Women in Agrifood. Proběhl zatím dvakrát, pilotně v roce 2020 a naostro vloni. A čím Petra polské organizátory a organizátorky projektu EWA přesvědčila, že je ta pravá, komu v Česku inkubátor svěřit? Nejen svou obsáhlou zkušeností s podporou žen a startupů, ale také, jak říká, svým jasným feministickým postojem.

Přečtěte si také:

Ženy svět byznysu proměňují. Jak pracují podnikatelky – feministky?

Petra vysvětluje: Feminismus v podnikání vznáší otázky, které zpochybňují zvyklosti. Feministický byznys respektuje pracovní právo a chápe situaci žen a mužů, kteří jsou ve firmě zaměstnaní, vychází jim vstříc. Feministický postoj v podnikání je o slaďování, i když se tu sladění práce a rodiny často od feminismu odsekává, stejně jako například věková diverzita. Dalším feministickým tématem v podnikání je udržitelnost. A také podpora menších subjektů, tedy v podstatě opak toho, co dělají „velcí bílí muži“, kteří ovládají trh.

Také well-being a společenská odpovědnost jsou feministická témata

K feministickým tématům podle Petry patří také férové odměňování žen a mužů (gender pay gap v Česku je 16,4 % v neprospěch žen, průměr v EU je 13 %). A dále i podpora místních podnikatelů a podnikatelek i využívání místních zdrojů. Také vše, co se dá shrnout pod well-being, je feministické téma. Je to respekt k různým životním postojům, uvádí s tím, že feministický pohled je takový, že vždy hájí ty, kteří jsou znevýhodnění. Pokud se situace obrátí a znevýhodnění budou muži, budu hájit je. Na druhou stranu, jsou prostě opatření, která jsou jen pro ženy. Příkladem je mateřská. Diskuse, zda to není diskriminační vůči mužům, je manipulativní, zavádějící a odvádí pozornost jinam. Pokud to shrnu, feministický byznys zohledňuje nejen to, jak působí uvnitř vůči zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také jak a kde působí navenek, dodává.

A ještě připomíná, že společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility, CSR) je jako celek také feministické téma, i když se s ním nespojuje. Rozvíjet koncept CSR je podle ní v byznysu zkrátka mnohem příjemnější než úplně stejné agendě s totožnými cíli říkat feminismus.

Strach a mužská pravidla

Jsou tu (i ve veřejném prostoru hodně viditelné) ženy, které staví svou práci na feministických hodnotách. Jako je třeba podnikatelka Michaela Thomas s firmou Butterflies & Hurricanes, která pro Příběhy podnikatelů řekla: Pro mě je feminismus o nalezení rovnováhy mezi muži a ženami, která by nám dovolila pracovat společně na vytvoření udržitelného světa, ve kterém může prosperovat jak život, tak byznys.

Přečtěte si také:

Michaela chce designem měnit svět k lepšímu. Vsadila přitom na svobodnou firmu

Nebo advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na trestní právo, domácí násilí, stalking a rodinné právo a k feminismu se velmi otevřeně hlásí. Nicméně, jak připomíná Petra Kubálková, podnikatelek, které odmítají koncept feminismu a nechtějí se nazvat feministkami, je u nás drtivá většina. Je tu podle ní spousta podnikatelek, které jsou na své podnikání opravdu hrdé, ale raději o sobě neřeknou, že jsou feministky. Protože vědí a cítí, že to má negativní dopad a že by neměly v byznysu partnery, objasňuje.

Z jakého důvodu u nás feminismus funguje jako rudý hadr na býka, a to nejen v byznyse? Ptám se Petry. Protože nemáme odvahu. Úspěšné podnikatelky tu uspěly, protože akceptovaly mužská pravidla. Podnikatelky v generaci 40 nebo 50 let by o sobě neřekly, že jsou feministky, i když dělají projekty zaměřené na ženy. Ženy mají strach, jsou vychované k boji, a to i mezi sebou. Doufala jsem, že se to bude měnit, říká.

V Česku chybí férové podnikatelské inkubátory s přístupem k investicím

Na druhou stranu, strach má svůj kontext nejen osobní, ale i společenský. Podnikání je u nás podle Petry obrovské riziko, není tu totiž žádná stabilní podpůrná síť pro podnikatelky, kde by mohly své projekty „vyšperkovat“, dostat na ně zpětnou vazbu a rovnou se také dostat k financování svých podnikatelských aktivit.

Petra dlouhodobě hovoří o tom, že v Česku chybí pro podnikatelky široce dostupný systém mikroúvěrů. A má jasno v tom, co by byznysu nyní, v době, kdy je vyčerpaný nejen obdobím covidových restrikcí, ale také inflací a zdražením, nejvíce pomohlo. Za velkou díru v podnikatelském ekosystému totiž považuje fakt, že chybí podnikatelské inkubátory, které by nebyly právě jen o rozvoji byznys modelu, byznys plánu, o podnikatelské strategii, o marketingu a podobně, ale zajišťovaly by také přímý přístup k finanční investici.

Je přesvědčená, že takové inkubátory by měly být pevnou součástí podnikatelského prostředí podobně, jako je to ve Spojených státech, odkud má zkušenost. Nebýt tedy jen jednorázovými projekty. Neměly by být jen v Praze, ale rozprostřené regionálně, třeba v každém krajském městě. A měly by fungovat tak, aby zajistily genderovou férovost ve výběru podnikatelek a podnikatelů, které a kteří do inkubátorů vstupují a získávají finance. Třeba i prostřednictvím kvót.