Čajovny spadají pod provozovny stravovacích služeb a byly tak zavřeny dlouhou dobu, navíc přes jejich hlavní sezónu. Když tak mohly ke konci května otevřít, bylo pozdě na to, aby vydělaly a dohnaly ztráty, protože letní sezóna není sezónou čajoven.
Co se dozvíte v článku
Zákazníci se vracejí
Jindřich Cinka z brněnské Čajovny Za Zrcadlem serveru Podnikatel.cz sdělil, že se jim aktuálně daří dobře a že se po začátku semestru jejich podnik zaplnil a naštěstí se jim vrátila i většina personálu. Nicméně i s plnou čajovnou bude trvat, než splatíme dluhy, které nám naskákaly během lockdownu,
podotýká. Také Čajovně U Čajového skřítka v Ostravě se v těchto dnech daří lépe, ochladilo se a zákazníci se pomalu vracejí. Dřívější návštěvnosti však podle Lenky Fialové ani náhodou nedosahují. Ztráty se jim podařilo dorovnat jen díky platformě Donio.cz, přes kterou požádali o podporu čajovny milovníky čajů a jejich hosty prostřednictvím předprodeje vybraných služeb. Cílová částka se vybrala během pár dní, což mě dostalo. Jinak bych už dlužila na nájmu i dalších platbách,
doplňuje.
Změn bylo mnoho
V Čajovně U Čajového skřítka museli některé položky zdražit, a to hlavně po propočítání nákladů. Lenka Fialová je těhotná. A protože už nebude schopná pracovat v čajovně jako dosud, hodně se jí tím zvednou náklady na brigádníky a navíc se zvýšila cena také za energie. Dále mají otevřeno kratší dobu, protože po večerech bývá čajovna až na víkendy prakticky prázdná. Také jsme se spojili s místním prodejcem oříšků a sušeného ovoce a zřídili jsme v čajovně takový napůl bezobalový obchod. Zřídili jsme na léto předzahrádku, ale lidi prostě nechodili. Jinak fungujeme pořád stejně,
shrnuje dále. V Čajovně Za Zrcadlem během lockdownu trochu prořezali a zjednodušili nabídku a rozhodli se to tak zachovat. Podle Jiřího Cinky byl zkrátka prostor pro zamyšlení se nad tím, zda se některé věci nedají dělat jinak.
Čajovny byly tvrdě zasaženy
Lenku Fialovou zlobilo, jak byly čajovny během covid pandemie hozeny do stejného pytle s hospodami. Vždyť v čajovně se nikdo nedruží, neshlukují se tam lidi, všichni sedí u svých stolů, popíjejí si svůj čaj, proč bychom nemohli mít otevřeno normálně? Je to naprosto odlišný provoz, který se dá srovnat snad jen s kavárnami. Nám se tam akorát netočí tolik lidí,
popisuje. Petr Wittmayer, o kterém jsme psali v článku o barech a hudebních klubech, má v Liberci kromě lounge baru také čajovnu. Tam je to spíše komunitní záležitost, a proto je síla udržet se silnější o všechny lidi, kteří podnik podporovali ať finančně nebo prací. Nicméně i tam nám všem chyběla možnost se vídat a vytvářet přednášky,
dodává.
Také Jiří Cinka si myslí, že čajovny a dýmkařské bary byly zasaženy velmi tvrdě. Jejich nabídka jídel není příliš vhodná na take-away, rozvoz vodních dýmek je technicky velmi náročná záležitost, i když ví, že několik kolegů se touto cestou vydalo. My jsme měli otevřené okénko, ve kterém jsme prodávali sypané čaje, zrnkovou kávu, víno od našeho spřáteleného vinaře, a hlavně jsme půjčovali deskové hry, kterými je náš podnik proslulý. Výdělečné to moc nebylo, ale aspoň jsme mohli stále udržovat kontakt se zákazníky,
vysvětluje.
O výdejových okénkách jsme psali již dříve a například Jozef Onderka z pražského SmetanaQ Café & Bistro řekl, že s klesající venkovní teplotou byl okénkový prodej pro obsluhu, ale i pro zákazníky spíše nepříjemnou zkušeností. Pomohlo jim pokrýt některé ze základních výdajů a tržby se pohybovaly mezi 5 a 10 procenty obvyklých říjnových a listopadových tržeb. Podle Milana Tarabíka, provozního ředitele z The PUB Franchising, bylo výdejové okénko to jediné, co se dalo dělat a finančně se jim vůbec nevyplatilo a jeli takzvaně na režii.
Jak uvedla ČTK, tak další brněnská Čajovna TeaVoli se na podzim rozhodla zavřít a začala s rekonstrukcí s tím, že čajovnu zútulní. Podle majitele Jana Krůzy měli před lockdownem nonstop plno, takže na to naštěstí měli rezervy. Bohumil Klváň z dalšího brněnského podniku, Chajovny na Dominikánském náměstí byl odhodlaný to za každou cenu nevzdat. Musel také začít pracovat jinde, aby zvládl zaplatit všechny výdaje. Pro Lenku Fialovou byla nejhorší nejistota, jestli to zvládne. Jestli vše zaplatím, jestli můžu mít otevřené čajové okno, člověk byl sevřený strachem, jestli mu tam nepřijde kontrola a nenapaří mu ještě nějakou pokutu,
podotýká.
Nahlédněte, jak se vyrábí čaj:
Zvláštní svět
Podle Jiřího Cinky představují české čajovny zvláštní svět: tradiční i moderní, kombinující nabídku čajů, kterým v Česku skoro nikdo nerozumí, a vodních dýmek, které mají v Česku naprosto otřesné legislativní podmínky. Ale je to krásný svět,
zdůrazňuje. Lenka Fialová uvádí, že se lidé neznalí čajoven ptají, proč je u nich třeba ovocný čaj tak drahý? Protože tam člověk nesedí půl hodiny, ale sedí u jednoho čaje třeba dvě, protože má velkou konvičku a ne jen jeden hrnek. Navíc u nich je hlavní i to voňavé a útulné prostředí. Také bojují s tím, že mají čajovnu na místě, kde je spousta hospod, takže se setkává s úšklebky a předsudky. Jako by bez alkoholu nemohla být zábava. Jako by lidi, co se nedrží piva a věnují se svým dětem, lidi kulturně založení, byli podivíni. Toto často nechápu, jak si naše společnost zvykla na přítomnost alkoholu a bere to jako něco normálního,
říká závěrem.
