Výrazem cash flow označujeme peněžní toky nebo Výkaz o peněžních tocích. Tento výkaz je součástí účetní závěrky, kterou účetní jednotky sestavují v plném rozsahu. Netýká se tedy poplatníků, jenž vedou daňovou evidenci nebo účetních jednotek, které sestavují závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
Co je přehled o peněžních tocích?
Každý podnikatel by měl mít přehled o stavu jeho peněžních prostředků. A právě cash flow vypovídá o tom, kolik peněz účetní jednotka skutečně „vyprodukovala“ a jakým způsobem je užila. Taková informace bude důležitá jak pro podnikatele, coby vlastníka společnosti, tak pro případné potenciální investory a věřitele, tj. banky či dodavatele. Vedle běžných běžně zveřejňovaných účetních výkazů jako je Rozvaha a Výkaz zisků a ztrát totiž Výkaz cash flow přináší obraz o finanční situaci podniku a úrovni jeho finančního řízení. Čtěte také: Není účetnictví jako účetnictví aneb O nákladech trochu jinak
Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D. ze společnosti Padia radí, jak si nejen připravíte přehled cash flow, ale i jak jej budete plánovat, abyste měli vždy dostatek peněz ve firmě.
Z cash flow nezjistíme účetní zisk, ale stav firemních financí
Cash flow neboli Výkaz o peněžních tocích poskytuje informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, ke kterým došlo v průběhu sledovaného období. Peněžními prostředky jsou myšleny peníze v pokladně, na bankovních účtech a ceniny. Peněžními ekvivalenty pak především vysoce likvidní položky krátkodobého finančního majetku, jako jsou například běžně obchodované akcie.
Hospodářský výsledek, který podnikatel zjistí z Výkazu zisků a ztráty neboli z tzv. Výsledovky zobrazuje rozdíl mezi výnosy a náklady. Ovšem jak známo v podvojném účetnictví není každý náklad či výnos doprovázen skutečným příjmem nebo výdejem peněz. Příkladem rozdílů jsou odpisy, nezaplacené pohledávky nebo investice. Odpisy se totiž v nákladech projevují postupně, přestože již byla investice vynaložena. Naopak například v případě nezaplacené pohledávky na poskytnuté služby o nákladech účtujeme v okamžiku obdržení faktury, finance však dosud vynaloženy nebyly. Přehled o peněžních tocích proto poskytuje podrobnější obraz o celkovém peněžním toku podniku. Čtěte více: Auditor ověří správnost vašeho účetnictví
Rozdělení výkazu o peněžních tocích
Výkaz se sestavuje ve třech úrovních činností podniku:
- provozní činnosti – veškeré peněžní toky vyplývající z hlavní činnosti podniku, která je předmětem jeho podnikání (pohyb zásob pohledávek, závazků). Patří sem ale také činnosti, jež nelze jednoznačně přiřadit mezi činnosti investiční nebo finanční. Výpočet peněžního toku z provozních činností bývá považován za nejnáročnější
- investiční činnosti – pořízení hmotného a nehmotného majetku a jeho prodej, dále poskytování dlouhodobých půjček a příjem jejich splátek
- finanční činnosti – peněžní toky které ovlivní velikost vlastního jmění, přijaté úvěry a půjčky sloužící k navýšení vlastního kapitálu, smlouvy o finančním pronájmu.
Přímá a nepřímá metoda sestavení výkazu
Pří sestavení peněžních toků se postupuje přímou nebo nepřímou metodou. Samotná přímá metoda se v praxi příliš nepoužívá, spočívá ve sledování přírůstků a úbytků peněžních toků přímo na základě jednotlivých účetních dokladů. To je vzhledem k množství účetních operací nereálné. Proto existuje i tzv. upravená přímá metoda. Je založena na přeměně nákladů a výnosů ve výsledovce na příjmy a výdaje skrze změny na účtech aktiv a pasiv. Naopak nepřímá metoda se nejčastěji užívá pro výpočet cash flow z provozní činnosti. Vychází z upravování zjištěného hospodářského výsledku. Čtěte také: Nejčastější chyby ve fakturaci
Výpočet celkového čistého peněžního toku je součet všech tří oblastí (provozní, finanční a investiční činnosti). Aby byl výsledek správný, musí se rovnat stavu peněžních prostředků, tj. prostředků v hotovosti a na bankovních účtech. K výpočtu cash flow se zpravidla použije speciální software, případně je jeho výpočet a zpracování výkazu součástí programu užívaného pro podvojné účetnictví. Nejedna účetní ani netuší, jak výpočet probíhá. Ale i v těchto případech se doporučuje prověřit, zda je jeho výpočet v programu správně „nastaven“. Zjednodušeně se při sestavení výkazu postupuje dle následujících kroků:
- P. = Počáteční stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů
- Z. = Hospodářský výsledek běžného účetního období (+/-)
- A. = Peněžní toky z provozní činnosti (včetně odpisů)
- B. = Peněžní toky z investiční činnosti
- C. = Peněžní toky z finanční činnosti
- F. = Peněžní toky celkem (Z + A + B + C)
- R. = Konečný stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (P + F)
Na co si dát při sestavení peněžních toků pozor?
Jak pro server Podnikatel.cz upozornil Jan Molín, daňový poradce ze společnosti MIVO, bývají při zpracování výkazu cash flow nejčastěji potíže se samotným pochopením nepřímé metody jeho sestavení. Z tohoto důvodu jsou v praxi velmi časté situace, kdy stav peněžních prostředků na konci roku vykázaný ve výkazu cash flow neodpovídá jeho stavu vykázanému na straně aktiv v rozvaze. Dále je často problematické vykázání jednotlivých (skupin) transakcí v nesprávných “patrech” výkazu cash flow. Ojediněle se objevují také chyby, kdy některá z transakcí často vykázána vůbec není (například transakce s vlastníky účetní jednotky),
podotýká Jan Molín. Čtěte také: Přiznáním to nekončí, nezapomeňte zveřejnit účetní závěrku
Jiná oslovená daňová poradkyně Blanka Vorlíčková ze společnosti ADKZ Louny uvádí, že se sestavováním cash flow v praxi vlastně ani nezabývá. Všem jejím klientům tento výkaz zpracovává účetní program automaticky.
ČLÁNKY DO MAILU