Aby byla dodržena jedna ze základních zásad při vedení účetnictví – tj. zásada akruálního principu, je zapotřebí zajistit dodržování časového rozlišení nákladů a výnosů. Časové rozlišení nákladů a výnosů zajistí, že náklady a výnosy budou zaúčtovány do toho období, se kterým věcně a časově souvisí, a to bez ohledu na jejich úhradu. Pro tyto účely je pak v účetní osnově vymezena účetní skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. Do skupiny přechodných účtů pak patří:
- náklady příštích období,
- komplexní náklady příštích období,
- výdaje příštích období,
- výnosy příštích období,
- příjmy příštích období,
- dohadné účty aktivní,
- dohadné účty pasivní.
Pro účely tohoto článku se budeme zabývat pouze časovým rozlišením z užšího pohledu, a proto vynecháme problematiku účtování dohadných položek.
Časové rozlišení obecně
Časovému rozlišení se blíže věnuje vyhláška k zákonu o účetnictví a české účetní standardy. Aby mohla účetní jednotka časově rozlišit náklady a výnosy, musí v okamžiku účtování znát přesnou výši závazku nebo pohledávky, účel a vymezení časového období. Pokud by nebyla známá částka, jednalo by se o tvorbu dohadných položek.
Časové rozlišení se dále musí rozdělovat na krátkodobé a dlouhodobé, a to dle jejich splatnosti k datu účetní závěrky. Účetní jednotka si také sama stanovuje hladinu významnosti, od které bude položky nákladů a výnosů časově rozlišovat. ČÚS č. 17 – Zúčtovací vztahy, potom přímo vymezuje, které položky nákladů a výnosů se časově nerozlišují nikdy. Jedná se o pokuty a penále, manka a škody. Naopak zde najdeme také vymezení těch případů, kdy časové rozlišení účetní jednotka nemusí použít. Jedná se o případy, kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy zaúčtováním bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotky tím záměrně nezkreslí výsledek hospodaření, a dále pravidelně se opakující příjmy nebo výdaje, jejichž zaúčtováním se neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů.
Povinností účetní jednotky je stanovit si postup při účtování časového rozlišení nákladů a výnosů a tento postup nesmí každoročně měnit. Změna je povolena zcela výjimečně.
Náklady příštích období – účet 381
Účet nákladů příštích období představuje takové účetní případy, které jsou výdajem běžného období, ale nákladově souvisí s následujícím účetním obdobím. Jedná se typicky o nájemné hrazené předem, leasingové splátky, časové rozlišení pojistného, předplatného, a obecně všech nákladů, které zasahují do více než jednoho období. Na účty nákladů příštích období je ale nutné zahrnout také například pořízení většího rozsahu drobného majetku, jehož vykázání do nákladů by výrazně ovlivnilo hospodářský výsledek.
Popis | Částka | Účtování |
Zaplaceno nájemné 1.1.2020 na 3 roky | 300 000 Kč | 381 / 221 |
Rozpuštění časového rozlišení k 31.12.2020 | 100 000 Kč | 518 / 381 |
Rozpuštění časového rozlišení k 31.12.2021 | 100 000 Kč | 518 / 381 |
Rozpuštění časového rozlišení k 31.12.2022 | 100 000 Kč | 518 / 381 |
Komplexní náklady příštích období – účet 382
Na účet komplexních nákladů příštích období se stejně jako u účtu nákladů příštích období účtují výdaje, které byly vynaloženy v daném účetním období, ale souvisí s obdobími následujícími. Na tomto účtu se náklady vykazují souhrnně za předpokladu, že se vztahují k jednomu účelu. Jedná se například o náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení a další. Komplexní náklady příštích období je ale nutné rozpustit nejpozději do čtyř let od zaúčtování nákladů na příslušný účet komplexních nákladů.
Příklad
Výdaje na otevření nového provozu byly celkem 200 000 Kč, z toho:
- mzdy zaměstnanců 50 000 Kč
- pojistné z mezd 17 000 Kč
- režie – materiál 100 000 Kč
- ostatní provozní náklady 33 000 Kč
Popis | Částka | Účtování |
Mzdy zaměstnanců | 50 000 Kč | 521 / 331 |
Pojistné z mezd (SP, ZP) | 17 000 Kč | 524 / 336 |
Nákup materiálu do spotřeby – režie | 100 000 Kč | 501 / 321 |
Ostatní provozní náklady | 33 000 Kč | 548 / 321 |
Zaúčtování komplexních nákladů | 200 000 Kč | 382 / 555 |
Rozpuštění komplexních nákladů v daném účetním období | 50 000 Kč | 555 / 382 |
Výdaje příštích období – účet 383
Na účet výdajů příštích období se účtují náklady, které souvisí s běžným obdobím, ale jejich výdaj nebyl k datu účetní závěrky uskutečněn. Může se jednat například o nájemné hrazené zpětně, úroky nebo leasingové splátky placené pozadu a podobně. Podmínkou ovšem je, že musí být známá přesná částka.
Příklad
Předpis platby na úhradu nájemného za prosinec 2020 v lednu 2021.
Popis | Částka | Účtování |
Zaúčtování časového rozlišení – nájemné 12/2020 | 10 000 Kč | 518 / 383 |
Přijatá faktura na nájemné za 12/2020 | 10 000 Kč | 383 / 321 |
Úhrada faktury | 10 000 Kč | 321 / 221 |
Výnosy příštích období – účet 384
Na účtu výnosů příštích období jsou zachyceny příjmy, které byly obdrženy v běžném účetním období, ale výnosově patří až do následujícího účetního období. Jedná se například o nájemné placené předem, přijaté předplatné a další.
Příklad
Společnost přijala platbu za nájemné leden 2021 ve výši 20 000 Kč. Platba byla připsána na účet společnosti v prosinci 2020.
Popis | Částka | Účtování |
Přijatá platba předem na nájemné | 20 000 Kč | 221 / 384 |
Zaúčtování nájemného v dalším roce | 20 000 Kč | 384 / 602 |
Příjmy příštích období – účet 385
Na účtu příjmů příštích období se dle ČÚS účtuje „o nepřijatých částkách, které časově a věcně souvisí s výnosy běžného účetního období a nejsou zaúčtovány přímo na účtu pohledávek.“ Jedná se například o výnosové provize nebo poskytnuté, ale nevyfakturované práce za služby. Zaúčtováním příjmů příštích období zajistíme, že bude výnos vykázán ve správném účetním období.
Popis | Částka | Zaúčtování |
Zaúčtování výnosu z úroků z termínovaného vkladu dle smlouvy – připisování zpětně | 2 000 Kč | 385 / 662 |
Zúčtování časového rozlišení v následujícím roce – připsání úroku | 2 000 Kč | 221 / 385 |