Část zisku pohltí rezervní fond, zbytek mohou dostat společníci

Dosažení zisku je základním předpokladem úspěšně fungujícího podniku. Podnikatel si jednoduchou rovnicí spočítá, že kladného výsledku hospodaření dosáhne tehdy, když výnosy převyšují náklady. V praxi to pak znamená, že podnikatel zvyšuje svoje výnosy, například zvyšuje ceny či zvětšuje objemy prodeje, nebo snižuje náklady (mzdy, náklady na nákup surovin a materiálu, nájem a podobně). Skutečnost pak ukazuje, že jde většinou o kombinaci obojího.

Pokud se tedy společnosti podaří za uplynulý rok hospodařit s přebytkem, rozhoduje se, jak s vytvořenými prostředky naloží. Znamená to tedy, že pracuje již s disponibilním ziskem, který byl v předchozím účetním období vykázán a zdaněn. V letošním roce platí podle § 21 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, zdanění ve výši 20 procent. Od 1. ledna 2010 se daň z příjmu právnických osob snižuje na 19 procent.

Disponibilní zisk lze tedy rozdělit. Návrh na rozdělení prostředků může projít přezkoumáním dozorčí rady, která své vyjádření předkládá valné hromadě. Finální rozdělení zisku se pak schvaluje na valné hromadě (podle obchodního zákoníku to patří do její působnosti).Roz­dělení zisku z uplynulého roku (například 2008) se tak řeší až v roce následujícím (tj. v roce 2009), a to i v účetnictví.

Nikde však není řečeno, že by společnost s ručením omezeným zisk rozdělovat musela. Pokud se tedy společníci dohodnou, ponechají zisk ve firmě pro její další rozvoj či jako rezervu na budoucí výdaje. Čtěte více: Jak na odměny jednatelů a společníků s. r. o.?

Rezervní fond se tvoří ze zákona

Když se však společnost rozhodne, že disponibilní zisk rozdělí, je vázána pravidly. Podle obchodního zákoníku totiž musí za určitých podmínek část zisku směřovat na:

1. Odpisy zřizovacích výdajů
2. Příděl do rezervního fondu
3. Úhradu ztráty z minulých období

Společnost je povinna, pokud vede v účetnictví zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, je do pěti let od vzniku odepsat. Podle § 65a obchodního zákoníku se totiž mohou podíly ze zisku vyplácet až tehdy, když jsou uvedené zřizovací výdaje zcela odepsány. Výjimku tvoří situace, kdy se disponibilní zdroje v podniku zřizovacím výdajům rovnají či je převyšují.

Společnost s ručením omezeným musí vytvořit rezervní fond. Jeho výši si určuje sama ve společenské smlouvě. Naplněný fond však musí dosahovat minimálně deseti procent hodnoty základního kapitálu. Dobu vytvoření si společnost může také stanovit, ale do rezervního fondu musí přispět nejpozději po prvním roce, v němž byl vykázán zisk. Do fondu pak nasměruje částku, která tvoří nejméně 10 % zisku (maximálně 5 % hodnoty základního kapitálu). V dalších letech společnost fond doplňuje. Zákon přikazuje každoročně přispívat do rezervního fondu nejméně pěti procenty ze zisku, ale společnost si může sama určit, kolik prostředků každoročně vloží. Pokud se v průběhu naplňování fondu dostane firma do ztráty, lze rezervní fond použít k její úhradě ještě dříve, než dosáhne desetiprocentní hranice hodnoty základního kapitálu. Čtěte více: Výroční zpráva – Zákonná povinnost i podpora image firmy

Podíly společníků se daní dvakrát

Společnost se nemusí omezovat pouze na zákonem přikázanou tvorbu fondů. Pokud uzná sama za vhodné, může si vytvořit své vlastní fondy. Jedná se například o statutární fondy, které musí být zaneseny ve stanovách. Prostředky z nich se pak nejčastěji používají na péči o zaměstnance (například fond sociální, kulturní, penzijní). Společnost také může tvořit ostatní fondy, například na investice. Takové fondy již nemusí pokrývat stanovy, postačí rozhodnutí valné hromady. Ze zisku lze i navýšit základní kapitál.

Část disponibilního zisku může plynout také společníkům. Pokud ve společenské smlouvě nijak neupravili způsoby rozdělování zisku mezi sebe, řídí se § 123 obchodního zákoníku. Konkrétní výše vyplaceného podílu na zisku bude tedy v poměru obchodních podílů společníků. Tento podíl se však ještě snižuje o srážkovou daň 15 % (§ 36, odst. 2b zákona č. 586/1992 Sb ., o daních z příjmů), ať je společníkem fyzická nebo právnická osoba. Čtěte více: Právo společníků podílet se na zisku není neomezené

Stejný postup se používá také tehdy, když je společníkem jedna osoba. To znamená, že valnou hromadu supluje rozhodnutí jediného společníka. I toto rozhodnutí o rozdělení zisku musí být zaznamenáno formou zápisu valné hromady. Účtování pak může podle příspěvku autora xxx v diskuzi na serveru Podnikatel.cz vypadat tak, že se část zisku, kterou společnost určí k výplatě společníkům, přesune z účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení na účet 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku. Z účtu 364 se také strhne srážková daň (účtování 364/342).

Lhůta pro vyplacení peněžní částky podílu na zisku společníkům podle příspěvku autora xxx v diskuzi na business serveru Podnikatel.cz dána není. To však neznamená, že společnost daň neodvede finančnímu úřadu. Podle § 38d, odst. 2 zákona o daních z příjmu musí uvedenou daň zaplatit nejpozději třetí měsíc po schválení účetní závěrky a rozdělení zisku valnou hromadou. Ve skutečnosti to potom vypadá tak, že pokud valná hromada rozhodla například v červnu, do konce září téhož roku musí společnost srážkovou daň finančnímu úřadu odvést.