Časté chyby v daňových přiznáních? Pozor si dejte hlavně na slevy a zvýhodnění

5. 3. 2019
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek
Uplatnění daňových slev a zvýhodnění na dítě zůstává oblastí, ve které poplatníci v přiznáních nejčastěji chybují.

Server Podnikatel.cz připravil přehled, jak správně slevy a nezdanitelné částky uplatnit a jakých chyb se vyvarovat.

Přestože chytré formuláře už dokázaly řadu přešlapů v daňových přiznáních odstranit, poplatníci při podání přiznání v některých věcech stále chybují. Nejproblémovějšími zůstávají odčitatelné položky a slevy na dani.

Daňové zvýhodnění může uplatnit jen jeden rodič

Největší část chyb se pojí s uplatněním odčitatelných částek a slev na dani. Tradičně se především chybuje u daňového zvýhodnění na dítě. Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti činí pro rok 2018 15 204 korun ročně na první dítě, u druhého vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 19 404 korun ročně a u třetího a dalšího vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti 24 204 korun ročně.

Na daňové zvýhodnění má nárok poplatník, který vyživuje dítě, které s ním žije ve společné domácnosti. Vyživovaným dítětem je nezletilé dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, včetně měsíce, kdy dovrší 18 let. Dále zletilé dítě do 26 let věku (včetně), které nepobírá invalidní důchod třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání. Platí to i pro zletilé studující dítě ve společné domácnosti, které přestalo být u poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči. Pokud v jedné společně hospodařící domácnosti vyživuje dítě více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Právě v tomto poplatníci často chybují, kdy zvýhodnění uplatňují oba rodiče. Zvýhodnění občas také bývá uplatňováno ve špatném poměru měsíců, a to především v případě střídavé péče.

Co se počítá do příjmů manžela?

Problémy způsobuje i sleva na manžela či manželku. Slevu na dani ve výši 24 840 korun lze od daně odečíst na manželku/manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud její/jeho vlastní roční příjem nepřesahuje 68 000 korun. Příjmy, které se do vlastního příjmu manželky/manžela nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v zákoně o daních z příjmů. Jedná se například o dávky státní sociální podpory (např. rodičovský příspěvek).

Naopak příkladem částek, které se zahrnují, jsou dávky z nemocenského pojištění (např. peněžitá pomoc v mateřství). Nejčastější chybou bývá nezahrnutí nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské do příjmů manželky nebo manžela. Slevu lze uplatnit, pokud vyživovaná manželka/manžel neměla vlastní příjmy přesahující za daný rok 68 000 Kč. Těmito příjmy se rozumí úhrn všech vlastních příjmů nesnížený o daňové výdaje, tj. hrubý příjem, doplnil Petr Habáň, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Pozor na strop u paušálů

OSVČ s paušály by neměly zapomenout, že pro zdaňovací období roku 2018 už přestalo platit omezení uplatnění daňového zvýhodnění a slevy na manželku/manžela pro osoby uplatňující výdaje paušálem, pokud součet jejich dílčích základů z podnikání a pronájmu majetku je vyšší než 50 % celkového základu daně. Od zdaňovacího období 2018 mohou daňové zvýhodnění uplatnit všichni poplatníci podávající daňové přiznání. Pozor však na to, že platí strop pro výdaje, které mohou poplatníci uplatnit. Aktuálně mezní hranice příjmů, ze které se maximální výdaje počítají, činí 1 milion Kč.

Konkrétně jde o následující stropy:

  • u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
  • u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč
  • u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 400 tisíc Kč
  • u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 300 tisíc Kč

Další časté chyby

  • Nepodání přiznání elektronicky
  • Chyby v oblasti majetku
  • Nedostatečné doložení nákladů (výdajů) na služby
  • Chybné zařazení příjmů dle vystavené faktury
  • Chybějící podpis
  • Nezaokrouhlení základu daně před výpočtem daně
  • Chybějící přílohy přiznání
  • Chybějící údaje u poplatníků vedoucích daňovou evidenci
  • Špatná transformace hospodářského výsledku na základ daně

U školkovného se počítají jen reálné náklady

Poměrně dost chyb úřady registrují i u relativně nové slevy – tzv. školkovného, tedy slevy za umístění dítě. Roční sleva za umístění dítěte odpovídá výši výdajů prokazatelně vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v předškolním zařízení. Slevu lze uplatnit maximálně ve výši minimální mzdy platné k prvnímu dni daného zdaňovacího období na každé dítě ve společně hospodařící domácnosti. Pro rok 2018 se jedná o částku 12 200 korun. A právě toto některé poplatníky mate a mylně uplatňují školkovné v plné výši, přestože reálně zaplatili nižší částku.

Školkovné se uplatní formou potvrzení (průkazu) z předškolního zařízení (není stanoven povinný tiskopis) o výši vynaložených výdajů poplatníkem „za umístění“ (školkovné, nikoli stravné), kde je uvedeno jméno vyživovaného dítěte poplatníka, celková částka výdajů uhrazená za příslušné zdaňovací období a od roku 2018 také datum zápisu do rejstříku škol a školských zařízení vedeném ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, datum registrace v evidenci dětských skupin u ministerstva práce a sociálních věcí, případně datum vzniku živnostenského oprávnění.

Ve společně hospodařící domácnosti může být uplatněna pouze jedním z poplatníků (nelze rozdělit např. mezi oba rodiče část slevy, sleva přitom nesouvisí s daňovým zvýhodněním, tj. jeden z poplatníků ve společně hospodařící domácnosti si může na konkrétní dítě uplatnit daňové zvýhodnění a druhý slevu za umístění dítěte).

Čtěte více: Slevy na dani v roce 2018 a v roce 2019

Kdy se podává přiznání při ukončení životního pojištění?

Chyby se vyskytují i u nezdanitelných částek. Stává se, že poplatníci například uplatňují úroky z hypotéky, přestože nejsou vlastníkem nemovitosti.

Započítávají slevy a zvýhodnění, i když na ně nemají nárok – například úroky z hypotéky si uplatňuje ten, kdo není vlastníkem. Poplatníci mají zmatek také u ukončení životního pojištění. Pokud dojde k výplatě či ukončení životního pojištění, je povinností poplatníka podat daňové přiznání. Ale ne vždy.

Daňový poplatník má povinnost podat daňové přiznání, pokud dojde ke skončení pojištění a výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění dříve, než uplyne 60 kalendářních měsíců nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne věku 60 let (nebo při výplatě jiného příjmu mimo pojistné plnění). Výjimkou je situace, kdy pojištěnci nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bylo pojišťovnou převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.

Čtěte více: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním? 

Autor článku

Daniel je zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz a jako ekonom se věnuje oblasti byznysu a také ekonomice. Chystá nový byznysový podcast.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).